Lékaři mi našli zúženou tepnu v krku – je to nebezpečné?

25.02.2013

Karotické tepny podléhají stejným vlivům jako ostatní tepny v těle a jsou-li vystaveny kouření, vysokému krevnímu tlaku, vysoké hladině cholesterolu a dalším nepříznivým faktorům, tvoří se v nich aterosklerotické pláty, které mohou postiženou tepnu uzavřít.

Nedávno jsme psali o cévních mozkových mrtvicích (ZDE). Častou příčinou těchto devastujících příhod je uzávěr tepen zásobujících mozek, které nazýváme krkavice či karotidy. Jsou dvě a odstupují ze srdečnice (aorty), či jejích větví, a probíhají v levé a pravé přední části krku do oblasti mozku a tkání kolem lebky. Před vstupem do lebky se dělí na zevní a vnitřní karotickou tepnu. Zevní karotické tepny zásobují štítnou žlázu a tkáně vně lebky. Vnitřní karotické tepny zásobují přední a střední část mozku. Zadní část mozku je navíc zásobena dvěma obratlovými tepnami, také odstupujícími z aorty, či jejích větví; tyto tepny se nazývají vertebrální a před vstupem do lebky se spojují do jediné tepny, kterou nazýváme bazilární.

Karotické tepny podléhají stejným vlivům jako ostatní tepny v těle a jsou-li vystaveny kouření, vysokému krevnímu tlaku, vysoké hladině cholesterolu a dalším nepříznivým faktorům, tvoří se v nich aterosklerotické pláty, které mohou postiženou tepnu uzavřít. Zúžení ani uzávěr zevních karotických tepen nejsou většinou příliš nebezpečné; na druhé straně uzávěr bazilární tepny mívá katastrofální následky, není-li včas razantně a operačně řešen; naštěstí není příliš častý. Nejvíce rizikové z hlediska častosti a následných komplikací je postižení jedné nebo obou vnitřních karotických tepen. Jednou z nejvíce diskutovaných oblastí medicíny je, jak řešit významné postižení/zúžení těchto tepen u pacientů, kteří nemají žádné zřejmé obtíže.

Jasný postup při zúžení těchto tepen komplikuje fakt, že ještě než začali pacienty zachraňovat lékaři, matka příroda již propojila tepenný systém tak, aby při případném uzávěru jedné z těchto tepen mohly ostatní tepny nahradit její funkci. Tento systém vzájemně propojených tepen a tepének se nazývá Willisův okruh. Pokud tento systém dobře funguje, pak ani úplný uzávěr jedné z hlavních tepen vedoucích do mozku nemusí mít závažné následky, dokonce se ani nemusí projevit žádnými příznaky. Willisův okruh se však u každého z nás podstatně liší svou dokonalostí, přitom jeho funkčnost je i v současné době velice těžké vyšetřit a předpovědět tak odolnost konkrétního pacienta proti zúžení či úplnému uzávěru karotických tepen je obtížné. Situaci navíc komplikuje fakt, že mozkovou příhodu může často způsobit i utržená sraženina krve (vmetek či embolus) z oblasti srdečních dutin při nepravidelné srdeční akci - fibrilaci síní. Cévním mozkovým příhodám způsobeným vmetky z oblasti srdce ale i dalších oblastí říkáme embolické. Cévní mozkové příhody mohou být také způsobeny uzavřením drobnějších tepen přímo v mozku, a to opět nezávisle na stavu tepen v oblasti krku; ty nazýváme lakunární.

Diagnostický postup

U většiny pacientů s podezřením na postižení krčních úseků tepen vedoucích do mozku je standardně prováděno vyšetření ultrazvukem; dle tohoto nálezu případně následují vyšetření již více zatěžující; těmi jsou zobrazení tepen mozku kontrastní látkou podanou do žíly či přímo do tepenného systému metodami počítačové tomografie nebo magnetické resonance. Vyšetřovány jsou i osoby, které nemají obtíže, pouze u nich například lékař zaslechl šelest nad krčními tepnami při běžném vyšetření. Při ultrazvukovém vyšetření tak může být odhalena významná zúženina na krční tepně, o které pacient ani lékaři doposud nevěděli. To, zda vůbec a jak tuto zúženinu odstranit právě u osob, které nemají odpovídající obtíže, patří k nejvíce diskutovaným oblastem medicíny. Pokud má pacient již přítomné obtíže - výpadky zorného pole, slabost končetin nebo poruchu řeči a je nalezena zúženina tepny 60 % a větší (tepna je průchodná pouze ze 40 % či méně), shodnou se všichni odborníci na co nejrychlejším operačním řešení. Pokud se jedná o pacienta, který žádné obtíže nemá, a jeho nález ukážete třem různým lékařům, je velmi pravděpodobné, že se od každého dozvíte odlišné doporučení. Internista či neurolog nejspíše doporučí postup „pozoruj a hlídej", tedy pouze kontrolovat rizikové faktory, o kterých se zmíníme dále. Cévní chirurg častěji doporučí operační řešení. Intervenční radiolog také spíše navrhne razantnější řešení, ale dá přednost řešení tak zvanou angioplastikou - balónkovou metodou - balónkem zavedeným do místa zúžení, který se zde nafoukne a zúžené místo je následně ještě vyztuženo pružinkou podobající se perku v propisovací tužce.

Přes všechny dosud neznámé faktory jistě platí následující tři body:
1. Pokud vám najdou zúženou tepnu v krku, určitě se všichni lékaři shodnou, že nemáte kouřit, máte mít co nejnižší cholesterol a dobrý krevní tlak (130-140/80-90 milimetrů rtuti), a to bez ohledu na to, zda máte či nemáte nějaké obtíže.
2. U pacientů, kteří mají tepnu zúženou významně a již mají neurologické příznaky (především specifické poruchy zraku, poruchy hybnosti a řeči), se také všichni shodnou na rychlém operačním či „balonkovém řešení". U většiny pacientů jsou určité neshody v tom, jak se má tepna zprůchodnit - chirurgové spíše upřednostňují operační zákrok, intervenční lékaři spíše doporučují angioplastiku balonkem. Pro pacienty je nejdůležitější, aby jakýkoliv zákrok dělali lékaři s velkou zkušeností a erudicí; ty poznáte podle výskytu komplikací, které u pacientů s přítomnými příznaky nemají být nad 6 % a u pacientů bez obtíží nad 1-2 %.
3. U pacientů s neurologickými obtížemi je také důležité provést i vyšetření srdce k vyloučení arytmie, především fibrilace síní, která může způsobit mozkovou mrtvici krevním vmetkem.

Použité odborné pojmy