Žijeme však i v době hromadné výroby léků, z nichž některé se již definitivě osvědčily jako účinní šermíři v boji se srdečně-cévními onemocněními. Do této skupiny úspěšných mušketýrů patří léky, které snižují nebezpečný cholesterol, krevní tlak a léky, které snižují krevní srážlivost. Podrobně jsme o nich psali v textu Všechny dobré léky, co chrání naše cévy.
Protože jsou tyto léky v prevenci srdečně cévních příhod velice úspěšné, zrodil se před téměř 10 lety nápad dát všechny tři skupiny léků dohromady. V roce 2003 se proto objevil název Polypill, který jsme s trochou nadsázky doslovně přeložili jako Mnohopilulka. Přesnější by možná bylo Čtyřpilulka. Jednalo se o dva léky ze skupiny léků snižujících krevní tlak, jeden lék snižující nebezpečný cholesterol a jeden lék proti srážení krve. Jednalo se tedy o tři skupiny léčiv zastoupené čtyřmi konkrétními látkami v jedné tabletě. Mnohopilulku by si v budoucnosti mohli koupit pacienti dle vlastního uvážení a rozhodnutí, tedy i bez konzultace s lékařem.
Tento návrh hned od svého vzniku vzbudil řadu pozitivních i negativních reakcí odborné veřejnosti. Odpůrci poukazují na to, že odrazuje od správné diety, dělá z nás pasivní příjemce léků, navíc není jasné, co udělají vzájemné interakce léků podané najednou v jedné tabletě, naruší se individuální přístup k pacientům, u kterých by terapie měla být šita více na míru apod. Obhájci tohoto nápadu zase tvrdí, že právě naopak, takový přístup pomůže zvýšit zájem rizikových osob o své zdraví, v jedné tabletě fungovat bude a to ještě lépe než ve třech až čtyřech oddělených, protože jednu tabletu budou brát pacienti spíše než čtyři. Bude také doporučen pro osoby nad 50 let věku, tedy jednak již rizikovější, navíc prakticky zmizí i riziko možného poškození plodu těhotných žen a i když nedojde k poklesu rizikových faktorů u všech stejně, na populační úrovni se jejich kontrola zlepší.
Na otázku, zda Mnohopilulka skutečně funguje na rizikové faktory, nabídla odpověď právě uveřejněná studie, kde jediným vstupním kritériem byl věk nad 50 let. V této studii Mnohopilulka obsahovala lék na snížení cholesterolu (simvastatin) a tři léky na snížení krevního tlaku (losartan, amlodipin a hydrochlorothiazid). Původně navrhovaný aspirin v Mnohopilulce nebyl, protože jeho přínos nepokládali autoři studie za tak výrazný; navíc aspirin jako jediný s sebou přináší relativně větší riziko nežádoucích účinků - krvácení (paradoxně právě jediný aspirin si ale můžeme v současnosti bez jakýchkoliv zábran koupit). Mnohopilulku užívalo 86 účastníků studie po 12 týdnů. Krevní tlak klesl o 12 % a nebezpečný LDL cholesterol klesl o 39 %, konkrétně systolický krevní tlak klesl o 18 mm Hg, diastolický o 8 mm Hg a LDL cholesterol o 1,4 mmol/l. Osoby kolem 50 let věku tak dosáhly de facto hodnot osob 20letých. Nežádoucí účinky však byly častější při braní Mnohopilulky než kontrolního léku (placeba). Jednalo se především o bolesti svalů, které popsala přibližně třetina (28 %) pacientů při aktivní léčbě a něco přes desetinu (13 %) pacientů při kontrolní léčbě. Tyto obtíže však nebyly závažné a nikdo z pacientů kvůli nim nemusel léčbu přerušit.
Autoři spočítali, že pokud by všechny osoby nad 50 let braly dlouhodobě tuto směs léků, zhruba třetina (28 %) by se vyhnula srdečním a mozkovým příhodám a všichni by v průměru získali 11 let života navíc bez těchto zdravotních komplikací. Dle článku nás také možná čekají patentové a licenční bitvy vzhledem k obchodnímu potenciálu tohoto produktu. Nicméně se všichni zúčastnění shodli, že hlavním cílem je výrazně snížit výskyt srdečně cévních příhod - rozvíjejícím se zemím s menším ekonomickým potenciálem by neměli klást licence a patenty překážky v podávání této směsi léků.
Závěr:
I přes výrazně pozitivní a víceméně očekávaný výsledek této studie na vybrané parametry u vybraných osob po třech měsících užívání je stále na místě určitá opatrnost. Trvají obavy, že u vysoce rizikových jedinců nemusí tato kombinace stačit na uspokojivé zkrocení všech zlých parametrů. Na druhé straně, i když tyto léky jsou v zásadě bezpečné, nejsou zcela bez rizika nežádoucích účinků; jedním z nich může být například pokles hladiny draslíku v krvi způsobený močopudným lékem (hydrochlorothiazidem), který za určitých okolností může způsobit nebezpečné poruchy srdečního rytmu.
