Proč a jak nemít obézní děti

30.05.2012

Naše těla jsou přírodou naprogramována na hladovění. Protože většina z nás již desítky let nehladoví a má k dispozici jídlo doslova na každém kroku, dělají naše těla to, čemu byla po desetitisíce let naučena. Ukládají nadbytečné kalorie do tukových zásob na horší časy; ty však již po několik generací nepřicházejí.

Proto jsou především v Evropě a hlavně ve Spojených státech amerických nadváha i obezita na rychlém postupu. Hlavním důsledkem tohoto stavu je vzestup cukrovky, nebezpečných krevních tuků a dalších poruch látkové výměny; tyto poruchy následně poškozují naše tepny a na úplném konci čeká vysoký krevní tlak, mozková mrtvice, srdeční infarkt či jiná civilizační metla obézního lidstva. 

Komu se vyhnou cévní katastrofy, ten pak většinou končí s těžce poškozenou páteří, případně nefunkčními kyčelními a kolenními klouby; byla prokázána i souvislost obezity s některými druhy zhoubných nádorů. Obézní lidé se dále potýkají s řadou závažných zdravotních, sociálních a psychologických problémů a jejich kvalita života je nepříznivě ovlivněna. 

Čím dále rychleji tikající bombou je pak vzestup výskytu nadváhy a obezity u dětí; v současnosti již není vzácností vidět dítě s typem cukrovky, který byl dosud pozorován výhradně v dospělé populaci (2. typu) a který je u většiny postižených způsobený právě nadváhou. I u dětí se obezita sdružuje s dalšími rizikovými faktory jako je vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a vyšší krevní cukry. Obézní děti mají také častěji zubní kaz, ortopedické a zejména psychické problémy, mají i častější komplikace při anestezii během operačních zákroků. Zařazení do sportovních aktivit s vrstevníky je často obtížné a tím se bludný kruh přibírání na váze často uzavírá.

Hrozivé statistiky

Dle údajů Evropské komise se nyní po Evropské unii doslova kutálí přibližně 22 milionů dětí s nadváhou nebo obezitou. Každoročně přibývá dalších 400 tisíc mladých tlouštíků. Před takovou armádou ustupuje i současná medicína s celou svou moderní výzbrojí - přes významné vědecké pokroky se úspěšnost léčby rozvinuté dětské obezity odhaduje na pouhých 10-30 %. Ani nám se tento problém nevyhýbá. V České republice obezita u 12letých chlapců i dívek od roku 1991 vzrostla na dvojnásobek - přibližně 6 %. Z průzkumu dětské kardioložky, docentky Zuzany Urbanové a dalších dětských lékařů a kardiologů byl v roce 2006 ze 7 427 dětí největší výskyt obezity u 13letých: u chlapců 5,4 % a u dívek dokonce 5,9 %.

Co dělat?

U dětí je prevence nadměrného zvyšování tělesné hmotnosti daleko účinnější než samotné léčení nadváhy nebo obezity. Proto by obezita dítěte měla být podchycena dříve, než se projeví. Za spolupráce praktických lékařů, či dalších zdravotnických odborníků s rodiči by měly být upraveny stravování i pohybová aktivita s co nejmenším zatěžováním dětí různými příkazy a zákazy. Musíme si uvědomit, že pokud na úbytku váhy či prevenci nadváhy nemá zájem dítě s celou rodinou, je jakákoli sebeodbornější a sebenákladnější péče většinou neúčinná. Důležitým předpokladem účinné prevence nadváhy a obezity u dětí je rozumná velikost podávaných dávek jídla, konzumace jídla s celou rodinou a bez televize. Je také důležité, aby rodiče byli informováni o tom, co dítě celý den jí a aby aktivně vstupovali do školního stravování.

Zvýšení energetického výdeje lze u dětí dosáhnout snadněji než u dospělých; pohyb je totiž pro dítě zcela přirozený. K motivaci potřebuje nejen kamarády, ale především rodiče. Již byla zmíněna nepříznivá role vysedávání u televize či u počítače. Tato rizika by měla být kompenzována či nejlépe nahrazena sportovní aktivitou aspoň 1 hodinu denně (jízda na kole, plavání, brusle, ...). Pokud však není sportovní aktivita doplněna vhodnými změnami jídelníčku, je její efekt velice malý. 

Kromě péče na úrovni jednotlivých rodin je však důležitá i intervence na úrovni populace. Nadváha a obezita má mnoho příčin, kromě zdravotních i ekonomické a psychologické. Proto přinejmenším teoreticky existuje řada nástrojů mimo vlastní zdravotnictví, jak rizikům dětské obezity čelit. Na dalších úrovních lze působit výchovou ve školách i vhodnou cenovou politikou. Vlády v celé Evropské unii prohlásily dětskou obezitu za jeden z nejnaléhavějších evropských veřejných zdravotních problémů. Na populační úrovni lze řešit tyto problémy politikou zaměřenou na bezpečnost potravin, veřejné zdraví, vzdělávání a oblast (financování) výzkumu.

Konkrétní oblasti, ve kterých se zdravotníci a politici scházejí, je oblast odborné i finanční podpory zdravých stravovacích kampaní, zlepšování zdravotní výchovy ve školách. Důležité je zlepšit celkovou informovanost populace a tím i rodin s rizikovými dětmi. Dalším důležitým krokem je snížení marketingového tlaku na děti prostřednictvím reklam, případně jejich korekcí. Neméně důležitá je i podpora soukromého sektoru zaměřeného na zdravý životní styl.

Děti za rodiče neodpovídají, rodiče za děti ano. Ať se nám to líbí či nelíbí dětská nadváha i obezita je tedy opět zodpovědností dospělých. Jednoduše řečeno: Je lepší běhat s dítětem od malička po parku než následně po doktorech.

Zdroje:
Šamánek M., Urbanová Z. Výskyt nadváhy a obezity u 7427 českých dětí vyšetřených v roce 2006. Čes-slov. Pediat 2008;3:120-126.
Urbanová Z., Můžeme ovlivnit obezitu v dětství? Pediatrie pro Praxi 2008; 9(4): 236-239.

Použité odborné pojmy