Infarkt můžou dostat i mladí lidé

28.03.2012

Lékaři u mladých lidí často na infarkt myokardu nepomýšlejí a sami postižení vyhledávají lékaře pozdě; protože spoléhají na to, že bolesti samy pominou.

„Zaznamenali jsme i pacienta s infarktem myokardu, kterému bylo 27 let", řekl prof. MUDr. Aleš Linhart, přednosta II. Interní kliniky VFN v Praze. Jeho pracoviště právě ukončilo výzkumný projekt, který běžel od roku 2009 a podílely se na něm i další pracoviště z České republiky.

Důležitým poselstvím výzkumu je, že infarkt může vzniknout i u muže nebo ženy mladších třiceti let, pokud jsou kuřáci, mají vysoké hodnoty tuků v krvi a infarkt nebo mrtvice se vyskytly u jejich rodičů nebo sourozenců (i ve vyšším věku).

Výzkum sledoval muže ve věku do 45 let a ženy ve věku do 50 let po prodělání jednoho z nejzávažnějších druhů infarktu. Zahrnoval 132 osob (z toho 97 mužů) průměrného věku 41 let. Zpětně bylo zhodnocno i dalších 167 nemocných.

Naprostou většinu zkoumaných osob tvořili aktivní nebo bývalí silní kuřáci (polovina z nich kouřila krabičku denně až 20 let). Kouření je rizikový faktor, který mladé lidi ohrožuje více, než by se mohlo zdát. Asi u dvou třetin pacientů byla zaznamenána riziková rodinná zátěž (infarkt nebo mozková mrtvice u rodičů nebo sourozenců).

Prof. Linhart zdůraznil i další informaci, důležitou především pro lékaře: u zhruba pětiny sledovaných osob nebyl infarkt základní chorobou, ale projevem jiného, nerozpoznaného onemocnění (nádorů, horečnatého zánětlivého onemocnění, celiakie či revmatického onemocnění, poruchy srážlivosti krve). Několik pacientů užilo drogy (kokain, pervitin, marihuanu).

Varující je i další zjištění: až polovina pacientů přijde pozdě. Znamená to, že výkon v podobě zavedení katetru do ucpané srdeční tepny a její opětovné zprůchodnění už pro ně nemá takový význam: srdce je už příliš poškozeno dlouhotrvajícím nedostatkem kyslíku. Za hranici, kterou je možné označit slovem „pozdě", je devět a více hodin od vzniku bolestí. Jak poznat infarkt čtěte ZDE.

Hlavním důvodem časové prodlevy je skutečnost, že mladí lidé déle vyčkávají, zda bolest spontánně pomine, ale i to, že lékaři u nich hned nepomyslí na infarkt.

Výzkum ale ukázal i pozitivní skutečnosti. Potěšitelné je, že k intervenčnímu ošetření, tedy zmíněné katetrizaci, se dostalo 95 % pacientů s infarktem a že ačkoli pacienti často přišli pozdě, jejich prognóza byla spíše dobrá: málo jich zemřelo a relativně málo z těch, kteří přežili, mělo vážnější následky. Potvrdilo se také, že sledovaní pacienti dostávali v kardiocentrech správnou léčbu a byli s ní také propuštěni.

Profesora Linharta ale zklamala následná léčba pacientů po infarktu: jejich hodnoty krevních tuků nebyly dobré. Až dvě třetiny nemocných nedostávaly dostatečné dávky léků snižujících cholesterol (o těchto lécích viz článek ZDE). Tyto léky jsou přitom po infarktu potřebné ve vysokých dávkách. A třetina pacientů po infarktu měla vyšší tlak, než je správné.

Je třeba si uvědomit, že pacient po infarktu patří mezi osoby s vyšším rizikem vzniku nové srdeční příhody nebo jiných vážných komplikací, proto by měl být opravdu důsledně léčen a sám by měl s lékařem co nejlépe spolupracovat.

Čerpáno z: Zdravotnické noviny 12/2012, roč. 61, s. 2; www.zdravky.cz

 

Použité odborné pojmy