Znečištěné ovzduší a riziko infarktů

19.03.2012

Dávno tušíme, že znečištěné ovzduší asi nebude tím nejlepším životabudičem pro naše cévy. Nyní máme tato skličující data ověřená vědeckými metodami.

V jednom z posledních čísel prestižního časopisu - Journal of American Medical Association (JAMA) byly prezentovány výsledky studie prokazující nepříznivý vliv znečištěného ovzduší na výskyt srdečních infarktů.

Výsledky této studie nebudou pro většinu z nás nijak ohromující. Nejspíše dávno intuitivně tušíme, že znečištěné ovzduší asi nebude tím nejlepším životabudičem pro naše cévy. Nicméně nyní máme tato skličující data ověřená vědeckými metodami - autoři spojili výsledky z více než stovky studií (tak zvaná metanalýza).

Zaměřili se na vliv ozónu, kysličníku uhelnatého, kysličníku dusnatého, kysličníku siřičitého a koncentraci prachových částic. Sledovali souvislost krátkodobého vystavení těmto faktorům (maximálně 7 dnů) s výskytem srdečních infarktů. S výjimkou ozónu našli významnou spojitost mezi všemi faktory znečištění ovzduší a výskytem srdečních infarktů.

Mechanismy, které autoři nabízejí jako vysvětlení této souvislosti, jsou hypoteticky následující: zánětlivý proces, narušení nervové regulace srdečního svalu, krevní sraženiny v důsledku zvýšené hustoty krve. Jako čtvrtý faktor zmiňují vasokonstrikci (křečovité stažení tepenné stěny).

Účinek přepočtený na jednotlivce byl poměrně malý (několik procent), nicméně vzhledem k tomu, kolik z nás se ve znečištěných oblastech nachází, by mohl být dopad na populaci poměrně značný.

Co z toho pro nás konkrétně plyne? Rizikové faktory srdečně-cévních onemocnění dělíme na neovlivnitelné a ovlivnitelné. Mezi neovlivnitelné řadíme vyšší věk, mužské pohlaví a vrozené dispozice. Ovlivnitelné jsou kouření, vysoký krevní tlak, poruchy látkové výměny lipidů, poruchy látkové výměny cukrů, nadváha, malá pohybová aktivita. Neovlivnitelné rizikové faktory nám slouží jako ukazatel rizika, se kterým nemůžeme mnoho dělat, ale můžeme s ním doslova počítat (na osoby s těmito faktory zaměřujeme větší pozornost). Na druhé straně, faktory ovlivnitelné se snažíme ovlivnit: radou, léky, případně složitějšími lékařskými technologiemi. Nečistoty kolem nás, které poškozují naše průdušky a nyní i prokazatelně tepny je však těžší takto zařadit, spíše by mohly být spouštěčem srdečních infarktů, tedy být tou poslední kapkou do našich tepen již předtím poškozených kouřením, vysokým tlakem, vysokými krevními hladinami nebezpečných tuků či cukru.

Jsme-li vystaveni znečištěnému ovzduší, můžeme okamžitě zjistit naše zdravotní rizika a ta ovlivnitelná (kouření, krevní tlak, obezita, málo pohybu, tuky ve stravě) razantně snižovat především úpravou životního stylu.

Vzhledem ke zmíněnému poměrně malému účinku znečištění ovzduší na jednotlivce zároveň odpadá výmluva některých kuřáků, že kouřením ve znečištěných oblastech si již tolik nepohorší. Tato studie totiž ukazuje i to, že kouření má mnohem větší absolutní negativní dopad na naše tepny než prachové částice a další nečistoty ve vzduchu. Další a delší cesta ke zlepšení je odstranit znečištění vzduchu kolem nás. To už ale není otázka (pouze) pro lékaře.

Použité odborné pojmy