Vysoký krevní tlak: proč je tichý zabiják?

23.09.2011

Vysoký krevní tlak (odborně arteriální hypertenze) patří mezi jedno z nejčastějších onemocnění dnešní doby. Statistiky udávají, že mezi dospělými trpí arteriální hypertenzí 20 - 50 % obyvatelstva. Hypertenze, pokud se včas nezačne léčit, může způsobit poškození cév vedoucí až k jejich závažnému poškození.

Vysoký krevní tlak (odborně arteriální hypertenze) patří mezi jedno z nejčastějších onemocnění dnešní doby. Statistiky udávají, že mezi dospělými trpí arteriální hypertenzí 20 - 50 % obyvatelstva. Jistě Vás napadne otázka, proč se udává tak velký rozptyl ve výskytu: jedním z důvodů může být to, že arteriální hypertenze probíhá dlouho bezpříznakově, nebolí, a to znamená, že pacient o ní vůbec nemusí vědět. Přesto hypertenze, pokud se včas nezačne léčit, může způsobit poškození cév vedoucí až k jejich závažnému poškození - uzávěru, či vzácněji k tvorbě výdutě a jejímu následnému prasknutí. Takové poranění cév může vést k řadě pohrom, například ke krvácení do mozku, krvácení do sítnice oka, poškození cév ledvin může způsobit jejich selhávání. Ani srdce nemá hypertenzi rádo: reaguje na něj zvětšením levé komory srdeční, což není pro lidské tělo z dlouhodobého pohledu výhodné. Zvětšený srdeční sval nemá dostatečné cévní zásobení (svalovina se sice zmnoží, ale už se v ní nevytvoří nové cévy, aby ji zásobovaly kyslíkem a živinami). Proto se hypertenzi někdy říká „tichý zabiják" a její léčbě je třeba věnovat náležitou pozornost. Mějte na paměti, že i mladý člověk může trpět vysokým krevním tlakem, proto by vám jej měl lékař měřit při každé preventivní prohlídce.

Jak lékař pozná hypertenzi?
Abychom o někom mohli zodpovědně říci, že trpí arteriální hypertenzí, je nutné u něho opakovaně naměřit krevní tlak vyšší než 140/90 mmHg (milimetrů rtuťového sloupce). Někdy může mít lékař pochybnosti, jestli dotyčný hypertenzi opravdu má. Někdo totiž může trpět tzv. syndromem bílého pláště, jednoduše řečeno strachem z lékaře či zdravotnického prostředí, který vyvolá přechodné zvýšení krevního tlaku. V tom případě je možné provést tzv. 24hodinové ambulantní sledování arteriální tlaku pomocí zvláštního přenosného zařízení.

Podle výšky naměřeného krevního tlaku můžeme arteriální hypertenzi dělit do několika stupňů:
(Uvedené hodnoty jsou v milimetrech rtuťového sloupce - mm Hg)

Tlak

Systolický tlak

Diastolický tlak

Optimální

< 120

< 80

Normální

120-129

80-84

Vysoký normální

130-139

85-89

Hypertenze 1. stupně

140-159

90-99

Hypertenze 2. stupně

160-179

100-109

Hypertenze 3. stupně

180

110

Lékaři arteriální hypertenzi rozdělují na esenciální (není známa příčina jejího vzniku) a sekundární. Sekundární arteriální hypertenze se vyvíjí v důsledku jiného onemocnění - například onemocnění ledvin či nadledvin. Esenciální hypertenze je ovšem nejčastější, má ji přibližně 90-95 % všech pacientů s vysokým krevním tlakem.

Léčba hypertenze: dobrodružství poslední doby
S hypertenzí si medicína poradila teprve docela nedávno: až v roce 1957 se objevily první účinné léky, tzv. antihypertenziva. Do té doby lidé na následky hypertenze umírali. Známou obětí vysokého krevního tlaku byl například Franklin D. Roosevelt, americký prezident v pohnutých letech 1933 - 1945, jehož krevní tlak dosahoval výšek až neuvěřitelných 300/180 mmHg.
Léčbu vysokého tlaku můžeme dělit na nelékovou, která spočívá v režimových opatřeních (snížení hmotnosti u obézních pacientů, omezení soli v potravě, pravidelný pohyb, omezení kofeinu) a na léčbu pomocí farmak. Režimovými opatření se začíná vždy, při výrazně zvýšených hodnotách krevního tlaku se současně nasazuje i farmakologická léčba. Dnešní medicína nabízí poměrně širokou paletu léků na vysoký krevní tlak. Při jejich výběru lékař přihlíží ke stavu konkrétního pacienta a jeho zdravotním potřebám. V zásadě je však jedno, jakým lékem krevní tlak snížíte, důležitý je jeho pokles. Pouze u některých pacientů dáváme přednost určitým skupinám léků. Jiný lék tak může dostat senior, pacient po srdečním infarktu, diabetik, jiný pacient s nemocnými ledvinami. Výrazně omezená léčba je pouze u těhotných žen, kde jsou, z hlediska bezpečnosti plodu, povoleny jen některé léky. Často k dosažení ideálního krevního tlaku nevystačíme s jedním typem antihypertenziva a je nutné užít jejich kombinace. Obecně se dá říci, že trend léčby hypertenze dnes jednoznačně směřuje spíše k podávání nižších dávek léků v kombinaci. Kombinovaná léčba má své přednosti, ale i možná omezení a úskalí. Výhodou je to, že zvyšuje pravděpodobnost optimalizace krevního tlaku a vhodně zvolené kombinace léků dokážou vylepšit snášenlivost léčby a snížit riziko nežádoucích účinků. Na druhou stranu, s každým dalším přidaným lékem se snižuje ochota pacienta tyto léky užívat (jednoduše je odrazuje plná dlaň pilulek). Před lékařem tedy stojí úkol vybrat tu nejlepší možnou kombinaci antihypertenziv (účinnou, bezpečnou a dobře snášenou pacientem) a současně získat pacienta ke spolupráci. Tomu částečně napomáhají i přípravky obsahující již 2 účinné léky v jedné tabletě.

Pozn.: Článek byl z větší části zpracován na základě článku Arteriální hypertenze, aut. MUDr. Jitka Housová, publikováno na www.e-interna.cz

 

 

 

Použité odborné pojmy