Co je to ateroskleróza a jak jí čelit bez lékaře?

02.06.2011

Pětapadesátiletý muž, kuřák, diabetik s nadváhou, vysokým krevním tlakem a vysokým cholesterolem při ranní procházce parkem pocítí bolest na hrudi šířící se do brady. Musí se zastavit, ale i tak se bolest stupňuje, nyní se již šíří do ramen, horních končetin, prstů u rukou. Muž se potí, je mu na zvracení, usedá na lavičku, začíná mít potíže s dechem. Kolemjdoucí si všimnou jeho potíží, zavolají rychlou záchrannou službu...

Při jejím příjezdu muž upadá do bezvědomí, přestane dýchat, jeho srdce se chaoticky rozběhne, takže mu přestane fungovat krevní oběh. Lékař záchranné služby zahajuje oživovací manévry - masáž srdce a umělé dýchání. Pacienta se podaří oživit, je převezen do nejbližšího kardiologického centra, kde je přímým nástřikem (koronarografií) zjištěn uzávěr důležité srdeční tepny, je mu do ní zaveden srdeční katetr a tepna je otevřena. Po několika dnech je pacient propuštěn domů. Tento pacient měl štěstí; bohužel u třetiny až poloviny osob se ateroskleróza poprvé projeví tak rychle, že se k nim lékař nestihne včas dostat.

V České republice umírá ročně přibližně 100 tisíc lidí, z toho polovina na srdečně-cévní onemocnění. Tato onemocnění jsou v naprosté většině způsobena aterosklerotickým procesem. Mortalita (úmrtnost) na kardiovaskulární onemocnění v české populaci klesá už dvě desetiletí a tato pozitivní změna představuje od r. 1991 prodloužení průměrné délky života českých mužů a žen o 5 let. K tomuto zlepšení jistě přispělo výrazné zkvalitnění a zvýšení dostupnosti léčby pacientům s infarkty myokardu a podávání řady účinných léků.
Ve stínu těchto jasně viditelných úspěchů však zůstává i nesporný přínos změny životního stylu - především zkvalitnění skladby průměrné české diety. Význam těchto opatření by měl jistě stoupat, neboť se v naší populaci začíná stále více šířit obezita, především v její centrální formě (viz metabolický syndrom). Především v posledním čtvrtstoletí se výskyt této centrální obezity zvyšuje a stává se jedním z hlavních rizik vzniku cukrovky druhého typu či přímo vede k závažným cévním onemocněním.
Tento fakt může ve velmi blízké budoucnosti zcela eliminovat příznivé efekty čistě medicínské léčby kardiovaskulárních chorob. Navíc současná absolutní čísla úmrtnosti na klinické komplikace aterosklerózy jsou u nás stále vyšší než u našich sousedů na Západě a podstatně vyšší v porovnání se zeměmi ve Středomoří.

Řada studií odhalila mnoho desítek tak zvaných rizikových faktorů (biologických a dalších ukazatelů, které upozorňují na zvýšené riziko vzniku určitého onemocnění) pro akutní infarkt myokardu a mozkovou mrtvici. Hlavní rizikové faktory jsou jednak neovlivnitelné, jako je věk, mužské pohlaví a vrozené vlohy pro určité onemocnění, mezi ovlivnitelné patří kouření, vysoká koncentrace cholesterolu, vysoký krevní tlak a cukrovka (diabetes mellitus, především 2. typu). Nejdůležitějším spouštěčem aterosklerotického procesu jsou poruchy látkové výměny tuků.

Co to je a jak vzniká ateroskleróza?
Ateroskleróza je onemocnění, které postihuje naše tepny a může vést k jejich postupnému zúžení až uzávěru. Může však také způsobit i velice rychlé uzavření tepen (během desítek vteřin), což má často za následek životu nebezpečné příhody jako je infarkt myokardu a mozková mrtvice.
Ateroskleróza se vyvíjí několik desetiletí a při nesprávné výživě či těžké vrozené poruše látkové výměny lipidů začíná již v dětství. Vše začíná přebytkem částic cholesterolu, které nazýváme LDL, což je zkratka anglického názvu: „low density lipoproteins". Ty mají za úkol dodávat cholesterol tělesným orgánům, které si samy cholesterol nemohou vyrobit (cholesterol v určitém množství k životu potřebujeme). Pokud je však těchto částic přebytek, hromadí se ve stěně cévní. Odtud mohou cholesterol odstranit tak zvané HDL částice, což je zkratka anglického názvu: „high density lipoproteins". Tyto částice přepravují cholesterol do jater, která se ho dále mohou zbavit vyloučením do žluče. Ani toto opatření však není dostatečně účinné. S dalším postupem času se LDL částic nahromadí tolik, že organismus je začne vnímat jako cizorodý materiál a vyšle na ně svůj imunitní systém, původně určený k likvidaci virů a bakterií. Buňky imunitního systému zvané makrofágy začnou likvidovat přebytky cholesterolu v cévní stěně velice agresivními prostředky; to vede k závažnému postižení stěny tepny a vzniku aterosklerotického plátu, který může tepnou uzavřít.
Jedná se o podobnou situaci, jako kdybyste poslali do městské ulice, naplněné odpadky, namísto úklidové čety oddíl střílejících tanků. Část odpadků je sice odstraněna, ale ulice po takovémto opakovaném „úklidu" příliš zachovale nevypadá a časem se domy v okolí zřítí a ulici uzavřou. Podobně nedobře vypadají naše tepny po letech bojů makrofágů s LDL částicemi a může dojít k jejich uzavření, což má často velice vážné a často smrtelné následky.
Takovéto činnosti tanků/makrofágů v tepnách můžeme zabránit tím, že omezíme hromadění odpadků - LDL cholesterolu. Jak to můžeme částečně provést sami je popsáno dále.

Tuky v těle a dieta
Pokud si necháte změřit u lékaře cholesterol, uvidíte čtyři čísla (podrobněji viz - Co na nás prozradí krevní tuky ). První je hladina celkového cholesterolu v krvi, která má spíše orientační hodnotu. Doporučená koncentrace celkového cholesterolu v krvi je do 4 až 5 mmol/l, záleží na dalších okolnostech - věku, pohlaví a ostatních rizikových faktorech.
Další položkou jsou tak zvané triglyceridy, jejichž vyšší koncentrace také ukazuje (i když méně přesně) na přítomnost zvýšeného rizika infarktu či mozkové příhody, a to především u žen. Jejich koncentrace v krvi by neměla přesáhnout 2 mmol/l.
Jediným kladným hrdinou na tomto lipidovém účtu je ochranný HDL cholesterol, jehož koncentrace by měla být u mužů nad 1,0, u žen nad 1,2 mmol/l. U tohoto jediného faktoru tedy platí čím výše, tím lépe.
Hlavní pozornost je soustředěna na již zmíněný nejškodlivější LDL cholesterol, jehož
koncentrace by neměla přesáhnout 3,4-4,0 mmol/l, u vysoce rizikových jedinců 2,0 mmol/l.
Dle studií v české populaci má nevhodnou skladbu těchto krevního lipidů nejméně polovina z nás.

Které potraviny ovlivní naše lipidové spektrum?
Z hlediska účinků na krevní tuky můžeme v zásadě rozdělit potravu do dvou skupin. První skupinu tvoří faktory jednoznačně škodlivé, druhá skupina jsou naopak faktory ochranné.
Škodlivé faktory jsou následující: nasycené (živočišné) tuky, nenasycené trans-mastné kyseliny, cholesterol ve stravě, celkový obsah tuků ve stravě, nadbytečný kalorický příjem (včetně jednoduchých sacharidů/cukrů) vedoucí k nadváze a u některých jedinců alkohol.
Ochranné faktory jsou následující: nenasycené (rybí+ rostlinné) tuky, především omega-3 a omega-6 mastné kyseliny, rozpustná vláknina, komplexní sacharidy, nahrazující tuk a další látky obsažené především v zelenině a také ovoci, včetně antioxidačních vitaminů, u některých jedinců je zřejmě ochranným faktorem i menší příjem alkoholu.
Podobně nadbytečný příjem kalorií má negativní vliv na riziko vzniku a progrese aterosklerózy. Zvláště nebezpečný je zejména zvýšený příjem jednoduchých cukrů, jejichž vstřebávání je rychlejší v porovnání s cukry složenými/komplexními. Jednoduché cukry zvyšují spotřebu inzulínu a rychleji vyčerpávají inzulínový aparát. Při vysokém podílu celkového tuku v dietě je vhodné část dietního tuku nahradit sacharidy. Tato náhrada musí ale být především ve formě komplexních sacharidů, které postrádají podstatnou část negativních vlivů glukózy, fruktózy a sacharózy.
Alkohol může u některých osob zvyšovat hladinu triglyceridů dosud neobjasněným mechanizmem. Jeho další nevýhodou je, že dodává navíc kalorickou zátěž a může způsobit vzestup váhy. Na druhou stranu může zvyšovat i ochranný HDL cholesterol, ne však u pacientů s hypertriglyceridémií.

Jak působí ochranné dietní faktory:
Nenasycené mastné kyseliny (obsažené v rostlinném a rybím tuku) se dělí, jak jsme již uvedli, do dvou skupin na tak zvané omega-3 a omega -6. Mastné kyseliny řady omega-6 výrazně snižují koncentraci LDL cholesterolu. Mastné kyseliny řady omega-3 mají podobný účinek, ale navíc přinášejí další ochranné prvky. Je prokázáno, že vyšší příjem těchto mastných kyselin, obsažených v rybím tuku, významně snižuje riziko infarktu myokardu a náhlé smrti. Tento pozitivní vliv je pravděpodobně způsoben nejen poklesem cholesterolu v krvi, ale také snížením krevní srážlivosti a zřejmě i ochranou před smrtící srdeční chaotickou akcí popsanou na začátku.

Zdroj: Piťha Jan, Poledne Rudolf. Zdravá výživa pro každý den. Grada 2009. www.grada.cz

Použité odborné pojmy