„Cévní mozková příhoda je celosvětově třetí nejčastější příčinou smrti. Každý rok jí dostane bezmála 40 tisíc Čechů a z toho jich více než 10 tisíc zemře. Statisticky řečeno prodělá CMP jeden ze čtyř mužů a jedna z pěti žen žijících do 85 let,“ varuje Michal Vrablík, Ph.D., předseda České společnosti pro aterosklerózu ČLS JEP, který promluvil na tiskové konferenci u příležitosti Světového dne mrtvice.
Mozková mrtvice (jinak též cévní mozková příhoda nebo iktus) je hlavní příčinou trvalé invalidity dospělých. V České republice se ročně utratí 40 miliard korun na léčbu a péči o pacienty s mrtvicí, další náklady jsou spojeny s invaliditou a tedy ztrátou práceschopnosti. V Evropské unii stojí léčba a nepřímé náklady související s CMP ročně 38 mld. EUR.
Více než 20 % případů mrtvice má na svědomí nejčastější srdeční arytmie - fibrilace síní, jinak také atriální fibrilace (AF). Riziko výskytu fibrilace se zvyšuje s věkem. „Jde vlastně o míhání srdečních síní provázené nepravidelnou srdeční činností, kvůli kterému v srdeční síni pomalu vzniká krevní sraženina. Tento proces je bohužel zcela bezpříznakový, pacient necítí, že v srdci vzniká trombóza. Přitom na sobě může vypozorovat občasnou lehkou nepravidelnost tepu, pulz může být nepřiměřeně rychlý nebo pomalý. Jakmile toto zjistí, měl by si nechat lékařem vyšetřit srdce a natočit EKG,“ doplňuje Michal Vrablík.
Pokud se krevní sraženina uvolní ze srdce do krevního řečiště, může doputovat až do mozku a vytvořit tam překážku v zásobení okysličenou krví a tedy mozkovou mrtvici.
Jak tomu předejít?
„Stačilo by, aby lidé docházeli pravidelně na preventivní prohlídky. Změřili bychom krevní tlak, u něhož jsme schopni vnímat eventuální nepravidelnost srdečního rytmu, a případně potvrdili podezření na fibrilaci síní. Potom už stačí jen ověření s pomocí EKG a následně již můžeme reagovat adekvátní terapií,“ uvádí MUDr. Norbert Král, praktický lékař a předseda Rady Mladých praktiků. Podle něj musí pacient s fibrilací síní užívat antikoagulační, tedy krev ředící léčbu, která případnou sraženinu rozpustí – a to doživotně. „Riziko mozkové mrtvice je stále přítomné,“ dodává Král.
O své fibrilaci síní neví až 40 % osob!
V EU trpí fibrilací síní asi čtvrtina lidí starších 40 let. V ČR je však diagnostikováno maximálně 200 tisíc osob s AF. Britská pacientská organizace Aliance pro Arytmii (Arrhytmia Alliance) na základě celoevropského průzkumu uvádí, že v ČR může žít až půl milionu lidí s tímto problémem. „Toto číslo je alarmující a znamenalo by, že je zde 40 % pacientů trpících fibrilací síní, kteří o tom neví. Zjistit skutečný výskyt je však skoro nemožné – fibrilaci léčí praktičtí lékaři, kardiologové, internisté či neurologové a neexistují tak společná data prokazující stav záchytu pacientů a léčby v ČR. Pomohl by národní plán na prevenci mrtvice, který již mají v UK a v Irsku,“ říká Jan Dohnálek, předseda pacientského sdružení ICTUS (www.ictus.cz), který sám před lety prodělal mozkovou mrtvici a s jejími následky se vypořádává dodnes.
Sdružení ICTUS pomáhá vracet pacienty do aktivního života
Pan Dohnálek má nezlomnou vůli pomoci nejen sobě, ale i ostatním. I proto inicioval založení sdružení ICTUS, které se zaměřuje především na pořádání léčebných pobytů a rehabilitačních cvičení pro pacienty s cévní mozkovou příhodou. "Vracíme lidi po mrtvici do života. Například tím, že organizujeme kurzy plavání, které jsou pro rehabilitaci velice prospěšné," líčí pan Dohnálek. Na jeho slova souhlasně přikyvuje paní Jana, mladá žena, která měla bohužel smůlu a mrtvici dostala zcela nečekaně. I ona se bude s následky (paměť, mluvení, pohyb) vypořádávat po zbytek života.
Česká republika má v Evropě v současnosti jeden z nejlepších systémů akutní péče o CMP, území je protkáno sítí 13 cerebrovaskulárních a 32 iktových center, kde se lidem s akutní mozkovou příhodou dostane rychlé pomoci. „Čas hraje v tomto případě zásadní roli, čím dříve trombus odstraníme, tím lépe na tom pacient je. Když dostane mozkovou příhodu člověk v Jeseníkách, má větší šanci, že se dostane do specializovaného centra než člověk třeba někde v Británii na venkově. Nejlepší je však samozřejmě mrtvici předcházet,“ uvádí Ondřej Škoda, primář Neurologického oddělení Nemocnice Jihlava.
