Odborně se novému nástroji říká stentretriever. Skládá se z jemných drátků, které se dají se svinout do velmi tenké hadičky zvané odborně katétr. Specialista takzvaného iktového centra ho dokáže zavést skrz tepnu v třísle až do postižené cévy v mozku. Tady stent rozvine a snaží se do něj nabrat krevní sraženinu, která ji ucpala, a vytáhnout ji ven.
„Metoda má pozoruhodnou úspěšnost,“ vysvětluje přední kardiolog prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc. „Pomůže v 80 až 85 procentech případů, pokud se použije včas, to znamená nejpozději do tří hodin od chvíle, kdy se u pacienta objevily první příznaky mrtvice.“
Čím dřív mohou lékaři zasáhnout, tím větší bývají šance na úspěch. Pro srovnání úspěšnost trombolýzy, tedy metody využívající chemické látky, která dokáže rozpustit řadu krevních sraženin, se pohybuje mezi 25 až 30 procenty.
Léčba stentretrieverem se ale nehodí pro všechny pacienty, záleží na příčině mozkové mrtvice. Ta může být zjednodušeně dvojí: prasklá céva, která způsobí krvácení do mozku, nebo krevní sraženina, která vznikne v důsledku aterosklerózy a která ucpe mozkovou tepnu. V ČR postihne mozková mrtvice něco málo přes 50 000 pacientů ročně. Nová metoda se hodí jen u 10-15 procent z nich. Loni ji lékaři využili u 500 postižených. Ale mohli by ji využít u více než 5000 z nich. K tomu je však potřeba zkrátit čas, kdy se člověk postižený CMP dostane do některého z center specializovaných na léčbu mrtvice. A kdy odborníci získají potřebná vyšetření, která ukážou, jestli je vhodné použít stentretriever.
Případy, kdy se ucpe některá z větších tepen v mozku krevní sraženinou, patří obvykle k těžkým mrtvicím. Zhruba 90 % postižených, kteří se k lékařům dostanou pozdě, buď zemře, nebo zůstane ochrnutých. Proto je tak důležité přijet včas do center specializovaných na léčbu mrtvice. Tato centra jsou dvojí: těch vysoce specializovaných, tzv. komplexních cerebrovaskulárních, je u nás 11, iktových pak 35.
Zásadní roli hraje i správná reakce postižených lidí. Oni mohou nejvíc přispět k tomu, aby se zkrátila doba mezi nástupem mrtvice a intervencí specialistů. Bohužel svou šanci na úspěšnou pomoc často prováhají. Když se u nich objeví příznaky, lehnou si, snaží se je zaspat, nechtějí nikoho obtěžovat, čekají… Neuvědomují si, že každá minuta prodlení může hrát roli. U mrtvice ještě víc než u infarktu, protože nedostatek živin nebo poškození mozku obvykle napáchá na životně důležitých tkáních dramatičtější škody.
Jak můžete mozkovou mrtvici poznat? Čtěte ZDE!
Komu hrozí největší nebezpečí?
Nejohroženější skupinou lidí jsou ti, jejichž rodiče nebo blízcí příbuzní mrtvici prodělali. Kvůli zděděné dispozici mívají totiž zvýšené riziko těchto zdravotních potíží. Měli by znát příznaky mozkové mrtvice. Také by měli vědět, že riziko mozkové mrtvice podstatně zvyšuje špatně léčený nebo neléčený vysoký krevní tlak, kouření, vysoký cholesterol, obezita, cukrovka a stres.
Také důležité: Sledujte rytmus srdce – chráníte mozek
