Ateroskleróza je způsobena vstupem nadměrného množství nebezpečných LDL částic (částic přenášejících krví tuky a cholesterol) a následně zánětlivých buněk do tepenné stěny. To postupně vede až k úplnému vyřazení tepny z funkce jejím uzávěrem. Ateroskleróza způsobuje naprostou většinu srdečně-cévních příhod, které jsou nejčastější příčinou úmrtí v našich zemích. Aterosklerotické změny se v tepnách vyvíjejí desítky let zcela bez příznaků. U mužů po 45. věku, u žen po 55. roce věku se mohou projevit jako nedokrevnost orgánů zásobených postiženými tepnami - ischemickou chorobou srdeční (často i náhlým úmrtím na srdeční infarkt), mozkovými mrtvicemi a nedokrevností dolních končetin.
Ateroskleróza je onemocněním velmi dlouho známým i zkoumaným, přesto toho odborníci pořád neví dost na to, aby dokázali předejít komplikacím aterosklerózy. Jaké otázky jsou nejpalčivější?
Původ aterosklerózy: stále neznámý?
Ateroskleróza probíhá individuálně různou rychlostí, ale lze říci, že různě pokročilá stadia aterosklerózy nacházíme u každého. Není se třeba obávat - úvodní fáze aterosklerózy jsou napravitelné, a zmírní-li se tlak rizikových faktorů (tabulka níže), nemusí ateroskleróza postupovat dál a cévní poškození se zastaví. Na druhé straně, pokročilé aterosklerotické poškození nelze vyhojit, pouze stabilizovat.
Zajímavý je vývoj názorů na mechanismy, které aterosklerózu spouštějí a udržují. V současnosti je za nejvýznamnější příčinu vzniku aterosklerózy považován zánět. Zdravá cévní výstelka, které se odborně říká endotel, na sebe za normálních okolností není schopna vázat bílé krvinky, které jsou v těle zodpovědné za obranyschopnost. Pokud je však endotel aktivován a narušen rizikovými faktory aterosklerózy, začnou se, zjednodušeně řečeno, na jeho povrchu zachytávat bílé krvinky a dojde k zánětlivé reakci. Výsledkem poměrně složitého imunitního procesu je takzvaný ateromový plát, uvnitř poškozené cévy, bohatý na tukové látky. Bílé krvinky zvané makrofágy vytvářejí enzymy, které dokážou povrch plátu ztenčit natolik, že začne být náchylný k protržení, a současně se zvyšuje pohotovost ke srážlivosti krve - s rizikem vzniku nebezpečné krevní sraženiny.
Rizikové faktory aterosklerózy včera a dnes
Rizikový faktor zvyšuje riziko vzniku, rozvoje nebo nepříznivého průběhu choroby. Ovlivněním rizikového faktoru buď na straně jedince nebo vnějšího prostředí působíme na výskyt onemocnění v budoucnosti. Nejdůležitější tradiční rizikové faktory shrnuje tabulka:
|
|
Rizikové faktory |
aterosklerózy |
|
|
|
Ovlivnitelné |
Neovlivnitelné |
|
|
|
Vysoký cholesterol |
Věk (ženy nad 45 let, muži nad 55 let) |
|
|
|
Kouření nebo vystavování se kouři z cigaret |
Mužské pohlaví |
|
|
|
Vysoký krevní tlak |
Výskyt srdečně-cévních příhod v rodině |
|
|
|
Nedostatek pohybu |
Genetické faktory |
|
|
|
Obezita s hromaděním tuku v oblasti břicha |
Již existující srdečně-cévní choroby |
|
|
|
Psychický stres |
|
|
|
|
Strava bohatá na tuky vedoucí k ateroskleróze |
|
|
|
|
Cukrovka |
|
|
|
|
Systémová zánětlivá onemocnění (např. revmatoidní artritida) |
|
|
Nové pohledy na stará rizika
Jak lépe poznáváme podstatu aterosklerózy a objevujeme nové rizikové faktory, zjišťujeme současně, že některé zažité pravdy zasluhují přehodnocení. Jedním z příkladů může být vztah mezi body mass indexem (BMI) a srdečně-cévním rizikem. Ukazuje se, že vzestup BMI nad optimální hodnoty 22,5-25 kg/m2 je spojen s růstem úmrtnosti na srdeční infarkty a mozkové mrtvice. Velmi důležité ale je zjištění, že záleží na tom, kde v těle se nachází tuk: pokud to je v oblasti břicha, riziko úmrtí se dále zvyšuje.
Pokud se podaří u pacientů s nadváhou nebo obezitou normalizovat vysoký krevní tlak, snížit cholesterol a hladiny cukru v krvi, sníží se jejich riziko infarktu, mrtvice nebo úmrtí o více než polovinu.
Lze aterosklerózu léčit tlumením zánětlivé reakce?
Již delší dobu skloňují odborníci tzv. mimolipidové účinky zatím nejúspěšnějších léčiv v prevenci i terapii aterosklerózy - statinů. Jedním z nejvýznamnějších má být působení protizánětlivé. Přestože existují jednoznačné důkazy potvrzující tyto účinky statinů, je nutné zdůraznit, že přínos podávání statinů nadále spočívá především ve snížení hladin tuků, které způsobují aterosklerózu. Na druhou stranu nepřekvapí aktuální směr klinického výzkumu sledující možnosti ovlivnění aterosklerózy tím, že se bude léčit systémový zánět v těle. Klinické studie testující tento koncept již probíhají. Jednou z nich je například rozsáhlý projekt s názvem CANTOS, v jehož rámci dostávají pacienti po akutním srdečním infarktu ke standardní léčbě ještě canakinumab - monoklonální protilátku proti interleukinu 1β. Do studie by mělo být zařazeno 10 000 nemocných a její výsledky očekáváme v roce 2017. Studie CIRT u podobného spektra osob testuje vliv přidání 15-20 mg metotrexátu týdně k běžné léčbě (metotrexát se používá např. k léčbě revmatoidní artritidy, která je zánětlivým onemocněním). Studie by měla být ukončena koncem roku 2018 a zařazením plánovaného počtu 7 000 účastníků by měla mít dostatečnou sílu k zodpovězení otázky, zda protizánětlivá léčba představuje budoucnost léčby srdečně-cévních chorob.
Ateroskleróza: staré onemocnění chápané nově
Pochopení dalších mechanismů uplatňujících se při vzniku a rozvoji aterosklerózy představuje nejen velmi zajímavou výzkumnou oblast, ale především východisko pro hledání nových preventivních a léčebných postupů. Poznání role různých složek imunitního systému při vzniku aterosklerózy umožnilo nasměrovat klinický výzkum do oblastí dosud vyhrazených zcela jiným medicínským odvětvím. Doufejme, že se naplní teoretické předpoklady a klinické studie potvrdí, že tlumení systémové zánětlivé odpovědi dokážou snížit riziko aterotrombotických cévních komplikací.
Zdroj: Vrablík M. Ateroskleróza: co je nového? 3/2014 Acta medicinae.
