Určitým průlomem v této oblasti je v současnosti publikovaná práce zaměřená právě na vliv intenzity pohybové aktivity na prevenci ischemické choroby srdeční. Do studie (jedná se o tzv. meta-analýzu) bylo zahrnuto 33 studií. Pohybová aktivita byla hodnocena složitější, ale dokonalou metodou kombinující délku, intenzitu cvičení a také výdej energie. Účastníci sledovaných studií byli dle těchto výpočtů rozděleni do pěti kategorií (do první kategorie byli zařazeni lidé zcela bez pohybové aktivity, do páté kategorie ti s nejvyšší pohybovou aktivitou).
Bylo zjištěno, že riziko srdečních onemocnění výrazně klesá již od poměrně nízké intenzity pohybové aktivity. Největší pokles byl dokonce pozorován mezi první a druhou až třetí kategorií. Převedeno do čísel: pokud sledované osoby cvičily alespoň 150 minut týdně, což zahrnovalo i rychlejší chůzi, jejich riziko klesalo o 14 % proti osobám se zcela sedavým životním stylem. Při usilovnější pohybové aktivitě, která trvala 300 minut týdně, riziko kleslo o 20 %; ty osoby, které byly schopné usilovně cvičit až 750 minut týdně, snížily své riziko o 25 %. Riziko tedy výrazně klesalo již při menší pohybové aktivitě a například již 15minutová rychlá chůze denně měla na jeho redukci významný pozitivní vliv. Výraznější efekt byl navíc pozorován u žen.
Krátký komentář redakce:
Pokud by naše nadváhová a sedavá populace byla schopna jít každý den jednu autobusovou, trolejbusovou, tramvajovou stanici či stanici metra z práce nebo do práce svižně pěšky, mělo by to výrazný pozitivní a masový dopad na náš zdravotní stav.
Zdroj: www.e-interna.cz
