Při jejím příjezdu muž upadá do bezvědomí, přestane dýchat, jeho srdce se chaoticky rozběhne, takže mu přestane fungovat krevní oběh. Lékař záchranné služby zahajuje oživovací manévry - masáž srdce a umělé dýchání. Pacienta se podaří oživit, je převezen do nejbližšího kardiologického centra, kde je přímým nástřikem (koronarografií) zjištěn uzávěr důležité srdeční tepny, je mu do ní zaveden srdeční katetr a tepna je otevřena. Po několika dnech je pacient propuštěn domů. Tento pacient měl štěstí; bohužel u třetiny až poloviny osob se ateroskleróza poprvé projeví tak rychle, že se k nim lékař nestihne včas dostat.
V České republice umírá ročně přibližně 100 tisíc lidí, z toho polovina na srdečně-cévní onemocnění. Tato onemocnění jsou v naprosté většině způsobena aterosklerotickým procesem. Mortalita (úmrtnost) na kardiovaskulární onemocnění v české populaci klesá už dvě desetiletí a tato pozitivní změna představuje od r. 1991 prodloužení průměrné délky života českých mužů a žen o 5 let. K tomuto zlepšení jistě přispělo výrazné zkvalitnění a zvýšení dostupnosti léčby pacientům s infarkty myokardu a podávání řady účinných léků.
Ve stínu těchto jasně viditelných úspěchů však zůstává i nesporný přínos změny životního stylu - především zkvalitnění skladby průměrné české diety. Význam těchto opatření by měl jistě stoupat, neboť se v naší populaci začíná stále více šířit obezita, především v její centrální formě (viz metabolický syndrom). Především v posledním čtvrtstoletí se výskyt této centrální obezity zvyšuje a stává se jedním z hlavních rizik vzniku cukrovky druhého typu či přímo vede k závažným cévním onemocněním.
Tento fakt může ve velmi blízké budoucnosti zcela eliminovat příznivé efekty čistě medicínské léčby kardiovaskulárních chorob. Navíc současná absolutní čísla úmrtnosti na klinické komplikace aterosklerózy jsou u nás stále vyšší než u našich sousedů na Západě a podstatně vyšší v porovnání se zeměmi ve Středomoří.
Řada studií odhalila mnoho desítek tak zvaných rizikových faktorů (biologických a dalších ukazatelů, které upozorňují na zvýšené riziko vzniku určitého onemocnění) pro akutní infarkt myokardu a mozkovou mrtvici. Hlavní rizikové faktory jsou jednak neovlivnitelné, jako je věk, mužské pohlaví a vrozené vlohy pro určité onemocnění, mezi ovlivnitelné patří kouření, vysoká koncentrace cholesterolu, vysoký krevní tlak a cukrovka (diabetes mellitus, především 2. typu). Nejdůležitějším spouštěčem aterosklerotického procesu jsou poruchy látkové výměny tuků.
Co to je a jak vzniká ateroskleróza?
Ateroskleróza je onemocnění, které postihuje naše tepny a může vést k jejich postupnému zúžení až uzávěru. Může však také způsobit i velice rychlé uzavření tepen (během desítek vteřin), což má často za následek životu nebezpečné příhody jako je infarkt myokardu a mozková mrtvice.
Ateroskleróza se vyvíjí několik desetiletí a při nesprávné výživě či těžké vrozené poruše látkové výměny lipidů začíná již v dětství. Vše začíná přebytkem částic cholesterolu, které nazýváme LDL, což je zkratka anglického názvu: „low density lipoproteins". Ty mají za úkol dodávat cholesterol tělesným orgánům, které si samy cholesterol nemohou vyrobit (cholesterol v určitém množství k životu potřebujeme). Pokud je však těchto částic přebytek, hromadí se ve stěně cévní. Odtud mohou cholesterol odstranit tak zvané HDL částice, což je zkratka anglického názvu: „high density lipoproteins". Tyto částice přepravují cholesterol do jater, která se ho dále mohou zbavit vyloučením do žluče. Ani toto opatření však není dostatečně účinné. S dalším postupem času se LDL částic nahromadí tolik, že organismus je začne vnímat jako cizorodý materiál a vyšle na ně svůj imunitní systém, původně určený k likvidaci virů a bakterií. Buňky imunitního systému zvané makrofágy začnou likvidovat přebytky cholesterolu v cévní stěně velice agresivními prostředky; to vede k závažnému postižení stěny tepny a vzniku aterosklerotického plátu, který může tepnou uzavřít.
Jedná se o podobnou situaci, jako kdybyste poslali do městské ulice, naplněné odpadky, namísto úklidové čety oddíl střílejících tanků. Část odpadků je sice odstraněna, ale ulice po takovémto opakovaném „úklidu" příliš zachovale nevypadá a časem se domy v okolí zřítí a ulici uzavřou. Podobně nedobře vypadají naše tepny po letech bojů makrofágů s LDL částicemi a může dojít k jejich uzavření, což má často velice vážné a často smrtelné následky.
Takovéto činnosti tanků/makrofágů v tepnách můžeme zabránit tím, že omezíme hromadění odpadků - LDL cholesterolu. Jak to můžeme částečně provést sami je popsáno dále.
Tuky v těle a dieta
Pokud si necháte změřit u lékaře cholesterol, uvidíte čtyři čísla (podrobněji viz - Co na nás prozradí krevní tuky ). První je hladina celkového cholesterolu v krvi, která má spíše orientační hodnotu. Doporučená koncentrace celkového cholesterolu v krvi je do 4 až 5 mmol/l, záleží na dalších okolnostech - věku, pohlaví a ostatních rizikových faktorech.
Další položkou jsou tak zvané triglyceridy, jejichž vyšší koncentrace také ukazuje (i když méně přesně) na přítomnost zvýšeného rizika infarktu či mozkové příhody, a to především u žen. Jejich koncentrace v krvi by neměla přesáhnout 2 mmol/l.
Jediným kladným hrdinou na tomto lipidovém účtu je ochranný HDL cholesterol, jehož koncentrace by měla být u mužů nad 1,0, u žen nad 1,2 mmol/l. U tohoto jediného faktoru tedy platí čím výše, tím lépe.
Hlavní pozornost je soustředěna na již zmíněný nejškodlivější LDL cholesterol, jehož
koncentrace by neměla přesáhnout 3,4-4,0 mmol/l, u vysoce rizikových jedinců 2,0 mmol/l.
Dle studií v české populaci má nevhodnou skladbu těchto krevního lipidů nejméně polovina z nás.
Které potraviny ovlivní naše lipidové spektrum?
Z hlediska účinků na krevní tuky můžeme v zásadě rozdělit potravu do dvou skupin. První skupinu tvoří faktory jednoznačně škodlivé, druhá skupina jsou naopak faktory ochranné.
Škodlivé faktory jsou následující: nasycené (živočišné) tuky, nenasycené trans-mastné kyseliny, cholesterol ve stravě, celkový obsah tuků ve stravě, nadbytečný kalorický příjem (včetně jednoduchých sacharidů/cukrů) vedoucí k nadváze a u některých jedinců alkohol.
Ochranné faktory jsou následující: nenasycené (rybí+ rostlinné) tuky, především omega-3 a omega-6 mastné kyseliny, rozpustná vláknina, komplexní sacharidy, nahrazující tuk a další látky obsažené především v zelenině a také ovoci, včetně antioxidačních vitaminů, u některých jedinců je zřejmě ochranným faktorem i menší příjem alkoholu.
Podobně nadbytečný příjem kalorií má negativní vliv na riziko vzniku a progrese aterosklerózy. Zvláště nebezpečný je zejména zvýšený příjem jednoduchých cukrů, jejichž vstřebávání je rychlejší v porovnání s cukry složenými/komplexními. Jednoduché cukry zvyšují spotřebu inzulínu a rychleji vyčerpávají inzulínový aparát. Při vysokém podílu celkového tuku v dietě je vhodné část dietního tuku nahradit sacharidy. Tato náhrada musí ale být především ve formě komplexních sacharidů, které postrádají podstatnou část negativních vlivů glukózy, fruktózy a sacharózy.
Alkohol může u některých osob zvyšovat hladinu triglyceridů dosud neobjasněným mechanizmem. Jeho další nevýhodou je, že dodává navíc kalorickou zátěž a může způsobit vzestup váhy. Na druhou stranu může zvyšovat i ochranný HDL cholesterol, ne však u pacientů s hypertriglyceridémií.
Jak působí ochranné dietní faktory:
Nenasycené mastné kyseliny (obsažené v rostlinném a rybím tuku) se dělí, jak jsme již uvedli, do dvou skupin na tak zvané omega-3 a omega -6. Mastné kyseliny řady omega-6 výrazně snižují koncentraci LDL cholesterolu. Mastné kyseliny řady omega-3 mají podobný účinek, ale navíc přinášejí další ochranné prvky. Je prokázáno, že vyšší příjem těchto mastných kyselin, obsažených v rybím tuku, významně snižuje riziko infarktu myokardu a náhlé smrti. Tento pozitivní vliv je pravděpodobně způsoben nejen poklesem cholesterolu v krvi, ale také snížením krevní srážlivosti a zřejmě i ochranou před smrtící srdeční chaotickou akcí popsanou na začátku.
Zdroj: Piťha Jan, Poledne Rudolf. Zdravá výživa pro každý den. Grada 2009. www.grada.cz
