Nemůže být pochyb o tom, že již první obyvatelé české kotliny, Keltové (první zprávy o jejich pobytu na českém území jsou ze 6. století př. n. l.), pili víno. Svědčí o tom písemnictví i nálezy cedníčků a konvic na víno. Víno bylo dováženo nebo bylo válečnou kořistí.
O Slovanech, kteří přišli z Ukrajiny do Čech na počátku 5. století, se traduje, že jejich nápojem nebylo víno, ale kvas, kumys a medovina. Moravským Slovanům přinesly znovu víno až římské legie kolem roku 276-278. Později, v době Velkomoravské říše, se s šířením křesťanství a jejich mší, k níž bylo potřeba hroznové víno, stala konzumace vína na Moravě oblíbenou a přetrvává do dneška. Do Čech se podle Václava Hájka pití vína rozšířilo až darem knížete Svatopluka Bořivojovi a jeho manželce Ludmile v roce 892.
To je trocha základních zajímavostí z historie. Jak je to ale s vínem dnes, z pohledu moderních medicínských poznatků? Přinášíme nejzajímavější informace nejen pro milovníky tohoto kulturního nápoje.
Alkohol a zdravotní stav
Příznivé působení vína u osob se srdečním infarktem bylo vědecky zdokumentováno už v roce 1948. Autoři dotyčné odborné studie se však báli, že publikace těchto výsledků by mohla vést k alkoholismu, a proto výsledky utajili. V současné době již i největší světové autority jednoznačně udávají snížení rizika úmrtí na srdeční infarkt o 40-60 % při pravidelném pití vína. Střídmé pití vína snižuje ve srovnání s abstinencí úmrtnost také při opakovaných srdečních infarktech.
Ani zvýšený krevní tlak není důvodem pro odmítání alkoholu. Dnes platí, že mírná konzumace alkoholu je prospěšná jak k předcházení zvýšenému tlaku, tak při obavě z jeho komplikace srdečním infarktem. Konzumace malého množství alkoholu také jednoznačně chrání proti ischemické formě cévní mozkové příhody (mrtvice). Americká společnost pro diabetes doporučuje pravidelnou mírnou konzumaci alkoholu i ke snížení výskytu cukrovky a snížení rizika srdečního infarktu u diabetiků.
Alkohol je prospěšný rovněž ve stáří. Bylo prokázáno, že osoby, které střídmě konzumovaly alkohol, měly významně lepší pohybové schopnosti, snadněji a rychleji vstávaly ze sedu, měly silnější stisk ruky a lepší chůzi a vedly aktivnější život než abstinenti. U pravidelných mírných pijáků vína klesá nejen úmrtnost na kardiovaskulární choroby, ale dochází rovněž k poklesu celkové úmrtnosti i z ostatních příčin a k prodloužení života.
Na depresi může pití vína působit příznivě, neplatí to však obecně. Malé množství vína při mírné depresi dokáže navodit příznivé pocity a zahnat chmury. Sklenička vína může působit lépe než moderní léky. Ne však u každého. Pití většího množství alkoholu, k němuž se mnoho pacientů s depresí uchyluje, ji nejenom nezlepší, ale může depresi naopak zhoršit. Dokonce může k depresi přidat ještě další a horší nemoc, kterou je alkoholismus.
Nikdy nebylo přesvědčivě dokázáno, že by pití vína bylo příčinou Alzheimerovy nemoci (demence). Naopak se ukazuje, že prohlubování demence u pacientů s touto chorobou lze střídmým popíjením alkoholu zpomalit. Ukázalo se, že při srovnání s abstinenty je prohlubování demence u Alzheimerovy choroby pomalejší až o 42 %.
Jaké dávky alkoholu jsou zdravé a jaké škodlivé?
Protože muži a ženy se od sebe liší množstvím alkoholdehydrogenázy, která v těle rozkládá alkohol, liší se také doporučené hodnoty střídmé konzumace alkoholu u mužů od dávek doporučovaných pro ženy. U žen dosahuje alkoholdehydrogenáza pouze 20-30 % hodnoty u mužů. Příčinou nízké hladiny alkoholdehydrogenázy u žen musel být snadnější přístup mužů k alkoholu v dávných dobách, než měly ženy, které se více staraly o domácnost a o děti. Navíc ženy mají menší tělesnou hmotnost, větší množství tuku a menší obsah vody v těle než muži (52 % u žen oproti 62 % u mužů). Odbourávání alkoholu u žen je až o 80-70 %, pomalejší než u mužů, a tudíž také doba, po které mohou ženy usednout po pití alkoholu za volant, je proti mužům významně prodloužena
Denní dávky alkoholu, které označujeme jako „mírné" nebo „střídmé", jsou:
- pro muže: 20-40 g čistého alkoholu, což znamená 2-4 dl 10% vína;
- pro ženu: 20-30 g čistého alkoholu, což znamená 2-3 dl 10% vína.
Obsahuje‑li víno méně než 10 % alkoholu, lze doporučené mírné množství alkoholu zvýšit, při zvýšeném obsahu alkoholu se doporučené množství naopak snižuje. Tyto rozdíly jsou však natolik malé, že se jimi není nutné zabývat. Teprve při větší konzumaci alkoholu, nebo naopak při abstinenci, zdravotní výhodnost mírných dávek klesá. Poslední výzkumy také ukázaly, že i pro seniory jsou zdravotně výhodnější poněkud vyšší dávky.
Umění pít
Vede míchání různých alkoholických nápojů k rychlejší opilosti? Ne, jde o mýtus. Opilost nezpůsobuje míchání alkoholických nápojů, ale množství čistého alkoholu v gramech, které jsme vypili, s přihlédnutím k pohlaví, postavě, osobní toleranci na alkohol a množství potravy, kterou jsme konzumovali v určitou dobu před pitím. U samotného vína je výměna jednoho vína za jiné naopak nutná, chceme‑li přizpůsobit jeho snoubení s různými druhy jídla. Také dobrý koňak nebo armaňak na závěr večeře se s popíjením vína nevylučuje.
Snadnější opíjení při pití alkoholu brčkem nebo při srkání alkoholu patří také mezi mýty. Je to pouze dojem, pokud tímto způsobem nevypijete velké množství vína. Pro opilost je rozhodující hladina alkoholu v krvi a další faktory uvedené výše.
Je však známo, že na množství vypitého alkoholu má vliv velikost a tvar sklenic na víno. Při pití z decilitrových skleniček se vypije alkoholu o 20-30 % více, než když se pije z větších skleniček.
Vstřebávají se všechny druhy alkoholu stejně rychle? Ne, jednotlivé druhy alkoholu se nevstřebávají stejně rychle a jsou mezi nimi rozdíly. Velmi rychle se vstřebává alkohol ze všech šumivých nápojů, jako je šampaňské, sekt, Prosecco nebo perlivé víno, dále gin s tonikem a také vinný střik s perlivou vodou. Také ohřáté víno, „svařák", se vstřebává rychleji než víno studené. Nejrychleji se vstřebávají nápoje s 20-30% obsahem alkoholu, kam patří fortifikovaná vína (portské, sherry aj.) nebo drinky tvrdého alkoholu. Naproti tomu víno, které má nižší obsah alkoholu, se vstřebává pomaleji než whisky, koňak, vodka nebo slivovice. Na výši hladiny alkoholu v krvi a na délce trvání této zvýšené hladiny má největší vliv celkové množství vypitého alkoholu.
Tučná strava před pitím alkoholu: Když víme, že se očekává větší konzumace alkoholu, snažíme se nepít na prázdný žaludek. Nejvyšší hladiny alkoholu v krvi při prázdném žaludku dosáhneme během 30 minut, u středně naplněného žaludku za jednu, až dvě hodiny, ale po konzumaci tučné stravy až za šest hodin po ukončení pití. Ani naplnění žaludku tučnou potravou nezabrání opilosti. Ta závisí hlavně na množství a koncentraci vypitého alkoholu. Na pomalém vstřebávání alkoholu je nepříznivé také prodloužení doby, po kterou je v krvi zvýšená hladina alkoholu. To si musejí uvědomovat zejména řidiči!
Tolerance k alkoholu a alkoholismus: Každý máme jinou toleranci k alkoholu neboli každý jinak odpovídáme svým chováním na totéž množství alkoholu v krvi. Tolerance se zvyšuje pravidelným dlouhodobým popíjením. Při pokračování pití nakonec tolerance výrazně klesá a vzniká „reverzní tolerance". Při ní naopak reagujeme příznaky opilosti již na velmi malou dávku alkoholu.
Udělá pravidelné dlouhodobé pití z člověka alkoholika?
To je mýtus. Vznik „alkoholika" je daleko složitější proces. Každý člověk má jiné podmínky pro jeho vznik. Tendence stát se alkoholikem je podporována kombinací biologických faktorů, emocí, sociálních podmínek a jiných faktorů, které se liší od osoby k osobě. Jako nejdůležitější se zdá být genetická zátěž. Kdyby tomu tak nebylo, tak by každý, kdo se napije alkoholu, riskoval, že se stane alkoholikem.
Nemohu být alkoholik, když nepiji každý den...To, že alkoholik pije každý den, je mýtus. Ne všichni alkoholici pijí každý den. Někteří nepijí i několik dnů nebo týdnů. Při zařazování osoby mezi alkoholiky je důležité posoudit důsledky konzumace alkoholu na život alkoholika, na to, jak se chová doma, ve společnosti s přáteli, v práci, při odpočinku a jak zachází s financemi. Důležité je také vědět, jestli alkoholici nezaměnili alkohol za jinou návykovou látku.
Začne většina alkoholiků po léčení znovu pít? Bohužel ano. Podle průzkumu z roku 2007 začne třetina alkoholiků pít do jednoho roku po léčení, další třetina do pěti let a poslední do deseti let. Odborníci se shodují na tom, že na úspěšnost léčby má vliv především stadium závislosti, v němž se alkoholik přijde léčit, nikoli to, co je k léčení donutí. Dobrovolníci nedopadají lépe než osoby k léčení donucené.
Cirhóza jater a pravidelné pití vína: Budete‑li konzumovat alkohol v množství, které je doporučováno (viz výše), tak se cirhózy rozhodně nemusíte obávat. Nebezpečí může nastat při pití většího množství alkoholu. Na tom, jaké množství vypitého alkoholu a jaká doba je nutná pro vznik cirhózy, se názory liší. Studie provedená u 12 000 osob dokonce ukázala, že pití malého množství vína snižuje riziko nealkoholové jaterní cirhózy. Spousta cirhóz není způsobena pouze pitím alkoholu, ale je nealkoholového původu ("žloutenkami", přesněji řečeno záněty jater typu B, C a D), nebo existují cirhózy při onemocnění srdce, trombóze jaterních žil, metabolických poruchách, nedostatečné výživě, při užívání drog, různých otravách apod.
Těžká rána opilcova
Podle údajů amerického National Institute on Alcohol Abuse závisí intenzita i trvání kocoviny na množství čistého alkoholu a na rychlosti, s jakou bylo toto množství vypito. Kromě toho ale může být kocovina ovlivněna také barvou alkoholu. Při pití barevných nápojů, jako jsou brandy, koňak nebo whisky, ale také červené víno, se dostávají do krevního oběhu látky, které jsou vedlejšími produkty kvašení. Náš imunitní systém se je snaží zneškodnit tím, že vytváří určitý druh proteinů, které jsou pak příčinou kocoviny. Podle British Medical Journal je nebezpečí kocoviny sníženo až na polovinu při pití bezbarvých nápojů, jako jsou bílé víno, vodka nebo gin.
Vedle rychlosti, jakou alkohol pijeme, se na hloubce kocoviny uplatňují také rozdílná rychlost vstřebávání jednotlivých druhů alkoholu a jejich úprava, a také náplň žaludku při pití, jak už bylo řečeno výše.
K určitému nevelkému snížení hladiny alkoholu v krvi dojde, budete‑li pít hodně vody. Tím nejen že uspokojíte žíznící tělo po dehydratačním působení alkoholu, ale zvětšíte objem krve v těle a poněkud zrychlíte odplavení alkoholu z krve. Proto je po alkoholickém excesu nejdůležitější dodat tělu dostatek vody. Nejlepší je voda s některými elektrolyty, které používají sportovci, nebo lehce stravitelná polévka. Vyvolání zvracení pomůže odstranit něco málo alkoholu, který se ještě nevstřebal.
Velmi rozšířeným mýtem je, že nejlepším lékem kocoviny je „panák" tvrdého alkoholu nebo pivo, neboli „vyrazit klín klínem". Pravda je, že opětné zvýšení klesající hladiny alkoholu sice poněkud otupí smysly i pocity spojené s kocovinou, ale klesající hladina alkoholu se zvýší a kocovina se prodlouží. Takže to není vhodný přístup. Doporučení vzít si nějaký „zaručený prostředek", např. ibuprofen večer před spaním, je také nesmysl, protože i kdyby teoreticky mohl mít nějaký účinek, maximum účinku těchto léků zaspíte.
Mýtus, že káva zrychlí vylučování alkoholu z krve, je značně rozšířen. Bohužel, není to pravda. Nejen káva, ale ani další procedury, jako sprchování studenou vodou, cvičení, česnekové polévky, neurychlí snížení hladiny alkoholu, ale mohou pomáhat se subjektivními špatnými pocity při kocovině.
Zdroj: Medical tribune
Literatura: Šamánek M, Urbanová Z. Víno na zdraví. Praha: Lucie, 2010.
