Syndrom spánkové apnoe není jen nevinné chrápání: ohrožuje zdraví i vaše srdce

28.07.2014

Syndromu spánkové apnoe se věnuje čím dále více pozornosti, protože jeho výskyt v populaci stoupá. Současně přibývají i poznatky o jeho škodlivosti na celý lidský organismus.

Už jste někdy zažili ten nepříjemný pocit, kdy se nemůžete nadechnout a začnete lapat po vzduchu? Třeba když vám zaskočí sousto, loknete si v bazénu nebo se nemůžete nadechnout po intenzivní tělesné zátěži? Vzpomeňte si: po úzkostném stavu několika vteřin bez dechu se dostaví bušení srdce a zrychlené dýchání. Lidé trpící spánkovou apnoí (SA) zažívají dechové pauzy během spánku, které trvají nejméně 10 sekund (ale mohou trvat i 30 sekund a někdy i více než minutu) a opakují se až 10x za hodinu! O syndromu spánkové apnoe (SAS) mluvíme tehdy, pokud dechové pauzy trvají déle než 10 sekund a opakují se více než 10x za hodinu (v těžkých případech se opakují i 30x).

Zdaleka nejčastějším druhem SAS je spánková apnoe způsobená obstrukcí (ucpáním) dýchacích cest. Co to znamená? Při zdravém nádechu při bdění i spánku proudí vzduch nosem (případně též ústy) do hltanu a pokračuje do dýchací trubice - hrtanu, odtud dále do průdušnice, která se větví do dvou průdušek (každá vede do jedné plíce). Na konci průdušek připomínají plíce korunu stromu - průdušky se větví do mnoha průdušinek a ty jsou zakončeny plicními sklípky, kde okysličený vzduch přechází do krevního oběhu a proudí k orgánům a tkáním. Při výdechu je cesta odkysličeného vzduchu opačná. Ve spánku se dýchání zpomalí a prohloubí, tělo je připraveno odpočívat.

Noční dušení
U pacientů s obstrukční spánkovou apnoí dojde při spánku k sevření trubice hltanu tak, že jím nemůže procházet vzduch a pacient se začne na několik sekund dusit. Toto dočasné uzavření hltanu je způsobeno tím, že svaly, které jej mají držet otevřený, ochabnou více, než by měly. V bdělém stavu to nemůže nastat, protože mozek udržuje jazyk a svaly obklopující dýchací cesty v aktivním stavu a nedovolí jim, aby hltan uzavřely.
Větší riziko obstrukční SA mají lidé s obezitou, nemocemi srdce, plic, svalů a centrálního nervového systému nebo po mozkových mrtvicích a bylo popsáno i u pacientů s cukrovkou. Vzniku obstrukční SA u rizikových osob nahrává také spaní na zádech.

Proč je spánková apnoe škodlivá?
Souvisí to s tím, jak se tělo automaticky brání dušení ve spánku, aby nedošlo ke smrti. Při spánkové apnoi, kdy do plic neproudí okysličený vzduch, klesají v těle koncentrace kyslíku a naopak stoupají koncentrace oxidu uhličitého, poklesne tepová frekvence a krevní tlak. Změny poměru kyslíku a oxidu uhličitého probudí "hlídací psy" - receptory v krčních tepnách, oblouku aorty a v prodloužené míše. Výsledkem je aktivace "nabuzujícího" sympatického nervového systému: organismus se snaží prolomit uzávěr dýchacích cest, nemocný začne více a rychleji dýchat, aby doplnil tělu chybějící kyslík, srdce se rozbuší, aby tuto krev rychleji rozdalo tkáním a orgánům. Také se zvýší krevní tlak. To vše nemocného zlehka probudí (ráno si to většinou nepamatuje), zaktivizují se svaly a při otevření dýchacích cest dojde k hlasitému chrápání. Dušení vnímá tělo jako ohrožující stav, proto také do krve vyplavuje stresové hormony, které potom páchají mnohé škody - vyvolávají například bezpříznakové záněty, zvyšují srážlivost krve nebo poškozují výstelku cév, což zvyšuje riziko srdečního infarktu. Snaha o prolomení uzávěru dýchacích cest způsobuje negativní nitrohrudní tlak, který mění přirozeně nastavené tlaky v srdci a cévách a srdce tak začne postupně pracovat hůře. Obstrukční spánková apnoe je také považována za vůbec nejčastější příčinu vysokého krevního tlaku.

Jak poznat spánkovou apnoi?
Poruchami spánku trpí asi 24 % mužů a 9 % žen středního věku, což je poměrně hodně. Nejčastější je právě spánková apnoe. Pokud u sebe objevíte alespoň dva z následujících příznaků, je podezření, že trpíte spánkovou apnoe a měli byste zvážit navštěvu lékaře:
hlasité a chronické chrápání
• pocit dušení ve spánku
• únava a spavost i po dlouhém spánku
• pocit, že máte ráno sucho v ústech či naběhlý krk
• ranní bolest hlavy
• probouzení uprostřed noci bez zjevného důvodu
• potíže s koncentrací a pamětí
• náladovost, podrážděnost nebo depresivní pocity

Další časté příznaky: trvalá únava, depresivní nálada, noční pocení, přibírání na váze, nedostatek energie, zapomnětlivost, sexuální dysfunkce a časté močení v noci. 

Jak se spánková apnoe diagnostikuje?
Pokud je u vás podezření na SA, praktický lékař nebo internista by vás měl doporučit k vyšetření odborníkem na poruchy spánku - bývají většinou na pracovištích neurologie. Nejspolehlivější diagnostickou metodou je polysomnografie, prováděná v nemocnici v takzvané spánkové laboratoři. Dnes už ale existují také přístroje, které umožňují měření spánku i v domácím prostředí. Polysomnografie je moderní a nebolestivá vyšetřovací metoda, která poskytuje komplexní vyšetření spánku. Jde o celonoční současné snímání elektrické křivky mozku (EEG), očních pohybů, aktivity svalů brady a pohybů nohou, dýchání, křivky srdeční činnosti (EKG) a sycení krve kyslíkem. Chování pacienta se zachycuje na video. Vyšetření slouží k upřesnění charakteru a příčiny poruch dýchání ve spánku.

Jak se spánková apnoe léčí?
Jak jsme už řekli, spánková apnoe je zdraví velmi škodlivá, proto je žádoucí, aby byl pacient odborně léčen. Základem léčby je snížení tělesné hmotnosti, zákaz pití alkoholu před spaním, dodržování pravidel pro kvalitní usínání a spánek. Nejúčinnější je ale léčba pomocí takzvaného kontinuálního přetlaku v dýchacích cestách (CPAP), který umožňuje obnovit dýchání během spánku. Za tímto složitě znějícím názvem se skrývá obličejová nebo nosní maska, která zajišťuje, že tlak v dýchacích cestách převyšuje tlak atmosférický během nádechu i výdechu. To v důsledku vede k tomu, že se zlepší okysličení krve. Praktické zkušenosti ukazují, že pokud je léčba CPAP správně vedena, po třech měsících snižuje významně také krevní tlak u pacientů s obstrukční spánkovou apnoe.

Nová alarmující zjištění o spánkové apnoi:
Výskyt spánkové apnoe se zvyšuje a toto onemocnění je spojeno s náhlým úmrtím na zástavu srdce, pomalejším uzdravováním ze srdečního infarktu, s nádory a vysokým krevním tlakem.
1. Spánková apnoe souvisí s vyšším rizikem výskytu zhoubných nádorů
Obstrukční spánková apnoe způsobuje nedostatečné okysličení organismu, což je spojováno s vyšším rizikem onemocnění nádory především u osob mladších 65 let. Spojení mezi obstrukční spánkovou apnoe a četností výskytu nádorů bylo prokázáno ve velké klinické studii hodnocení ve Španělsku (Campos-Rodriguez et al., 2013 Am J of Respir Crit Care Med), dlouhodobě sledující velkou populaci (kohortu) osob.
2. Spánková apnoe zvyšuje riziko náhlého úmrtí na zástavu srdce
Kyslík je nezbytně nutný k tomu, aby člověk přežil. Když dojde k jeho nedostatku, existuje větší pravděpodobnost, že dojde například k náhlému úmrtí v důsledku srdeční zástavy. Proto je nutné porozumět spánkové apnoe a dokázat toto onemocnění spolehlivě léčit. 
3. Neléčená spánková apnoe zpomaluje rychlost uzdravování ze srdečních infarktů
Bylo prokázáno klinickými studiemi, např. Vliv dýchacích poruch souvisejících se spánkem na hojení myokardu a na velikost infarktu u pacientů s akutním infarktem myokardu. (Buchner et al., 2013 Eur Heart J.)
4. Léčba spánkové apnoe může vést ke snížení krevního tlaku
Léčba spánkové apnoe s pomocí přetlakového dýchacího přístroje (CPAP) snižuje krevní tlak u pacientů trpících tímto onemocněním, především u pacientů, jejichž krevní tlak je obtížné kontrolovat. Přetlakový dýchací přístroj (CPAP), který je široce přijímán jako zlatý standard v léčbě spánkové apnoe, vyžaduje nošení masky nebo nosního polštářového systému, které jsou propojeny do malého přenosného generátoru vytvářejícího přetlak vzduchu. To vede k tomu, že jsou ve spánku udržovány dýchací cesty otevřené a průchozí.
5. Četnost výskytu spánkové apnoe mezi muži a ženami stoupá a dnes tento problém postihuje až 1 ze 4 dospělých osob
Poslední údaje ukazují, že v posledních dvaceti letech četnost výskytu tohoto onemocnění velmi vzrostla. Mezi dospělými osobami ve věku 30 - 70 let se odhaduje, že 13 % mužů a 6 % žen (ale udává se více) trpí středně závažnou až závažnou spánkovou apnoe, přičemž v minulosti byly tyto hodnoty 9 % (u mužů), respektive 4 % (u žen). Navíc, počet osob, u kterých se vyskytuje alespoň mírná forma spánkové apnoe, vzrostl jak u mužů (z 26 na 34 procent), tak u žen (z 13 na 17 procent). Studie: Zvýšená prevalence dýchacích onemocnění souvisejících se spánkem u dospělých. (Peppard et al., 2013 Am J Epidemiol.).

Dohromady tato zjištění ukazují, že neléčená spánková apnoe může velmi negativně ovlivnit kvalitu života, zdraví a také úmrtnost. Spánková apnoe je i nadále úzce spojena s dlouhou řadou život ohrožujících, chronických onemocnění, jako jsou například zhoubné nádory, mozková mrtvice, srdeční infarkt, vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita nebo ischemická choroba srdeční. To prokázaly jak výše uvedená klinická hodnocení, tak další klinické studie, které stále probíhají. Neléčená spánková apnoe také souvisí s depresí, zejména u žen a s ospalostí a únavou během dne, což zvyšuje riziko pracovních úrazů a automobilových nehod.

Největší překážkou účinné léčby spánkové apnoe je nedostatečná informovanost. Studie ukazují, že v Evropě je dokonce až 90 % osob, které trpí spánkovou apnoe, nediagnostikováno a neléčeno. 

 

Použité odborné pojmy