Pokud pijete alkohol, pak jej pijte umírněně, pokud nepijete, nezačínejte s tím….

01.07.2014

…tak zní aktuální doporučení odborníků v Americe. Přitom většina kardiologů na otázku, jestli alkohol může snížit riziko infarktu a mrtvice, odpovídá většinou kladně a jeden až dva drinky denně svým nemocným nejen nezakazuje, ale někdy i aktivně doporučuje.

Velkou debatu na toto téma rozvířila analýza vypracovaná společností zabývající se se výzkumem rakoviny při Světové zdravotnické organizaci. Tato společnost se zkratkou IARC označila alkohol za jednoznačně prokázaný kancerogen, který může způsobit nádory hltanu, jícnu, zažívacího ústrojí nebo prsu u žen. Škodlivé přitom může být i malé množství alkoholu.

Proti tomu stojí názory, které se opírají o dosud zjištěné kladné účinky alkoholu na zdraví srdce a cév. Podle nich alkohol například snižuje srážlivost krve, zvyšuje hladiny "hodného" cholesterolu v krvi nebo zvyšuje citlivost na hormon inzulin, který je zodpovědný za využití cukrů v těle. Odborníci se ale zatím přou o to, zda jsou tyto účinky alkoholu dostatečně významné, protože byly prokázány na základě pravděpodobně ne příliš spolehlivých odborných prací. Tyto práce byly založené hlavně na tom, co o svém holdování alkoholu prozradí sám pacient. 

Je přitom známo, že zejména konzumenti většího množství alkoholu tento fakt přiznávají velmi neochotně. Že se na výpověď jedinců nelze úplně spolehnout, ukázala třeba jedna britská studie, která zkoumala opakované výpovědi nemocných: vyšlo tak najevo, že až čtvrtina z dotázaných "celoživotních abstinentů" uváděla při podobném šetření provedeném v minulosti pravidelnou konzumaci alkoholu.

Ano, existují i studie publikované v renomovaných odborných časopisech. Jedna z nich třeba ukázala, že mírní konzumenti alkoholu měli o 25 % nižší riziko srdeční příhody ve srovnání s abstinenty a silnými pijáky a o 13 % nižší úmrtnost. Letos zase vědci z Austrálie ohlásili, že mírná spotřeba alkoholu (do 30 gramů denně) může mít o něco lepší vliv na zdraví než abstinence. Otázkou ale zůstává, zda skutečně jde o dopad konzumace alkoholu jako takového. Řada autorů se totiž domnívá, že zejména legendární příznivý efekt pití vína je spíše jen odrazem celkové společenské situace jeho konzumentů a jejich sklonu k celkově zdravějšímu životnímu stylu. Skutečně bylo prokázáno, že zejména abstinenti vyššího věku tíhnou k méně zdravé stravě. 

Další vědci, tentokrát z tradiční vinařské oblasti Chianti, na to šli ještě jinak: zkoumali moč osob, které popíjely červené víno a stanovili v ní hladiny resveratrolu, antioxidantu obsaženého v červeném víně. Nepotvrdilo se, že by hladiny resveratrolu měly nějaký vliv na riziko infarktů, mrtvic nebo nádorů. Účinek preventivního pití vína byl tímto přinejmenším zpochybněn. Při zmínce o resveratrolu nelze nevzpomenout nepříjemný skandál, v jehož centru stojí profesor Dipak Das z Connecticutu. Tento „vědec" byl pro podezření z falšování mnoha dat a studií ukazujících pozitivní efekt resveratrolu propuštěn z univerzity v Connecticutu a celá aféra zasadila těžkou ránu všem příznivcům resveratrolu jako takového a červeného vína s ním.

Otázkou tedy zůstává, jak se postavit k pití alkoholu? Zvážíme-li všechna rizika vyplývající z jeho užívání, není jistě vhodné, aby lékaři alkohol svým nemocným doporučovali. Zda jej mají zakazovat u mírných pijáků, není jisté, avšak u těch, jejichž spotřeba přesahuje 40 g alkoholu denně, je doporučení alkohol omezit určitě namístě (40 g alkoholu = 1 litr 12° piva nebo 4 dl 12% vína).

Zdroj: Stejnojmenný článek na odborném webu www.e-interna.cz (autor Linhart A.)

Použité odborné pojmy