Nedávno byly zveřejněny výsledky studie, která sledovala 4 511 dospělých s cílem zjistit, jaký účinek má na hubnutí deset minut cvičení denně. Srovnávána přitom byla intenzivní a mírnější zátěž.
Účastníci studie po dobu sedmi dnů na těle nosili akcelerometr, který umožňoval měření jak délky, tak intenzity pohybu. Současně byla od začátku sledována hmotnost účastníků, aby bylo možné posoudit její změny.
Autoři výzkumu zjistili, že v momentě, kdy bylo dosaženo určité intenzity fyzické (tělesné) zátěže, přestalo být důležité, jak dlouho fyzická aktivita trvá. Jinými slovy, intenzivněji cvičící ženy a muži dosáhli za kratší dobu srovnatelných výsledků (co se týče úbytku hmotnosti) jako osoby, které cvičily sice déle, ale méně usilovněji.
Ačkoli je dnes běžně doporučováno věnovat se tělesné aktivitě aspoň 150 minut (2 a půl hodiny) týdně, ve zmíněné studii muži průměrně cvičili 61 minut (jednu hodinu) týdně s vyšší intenzitou a ženy 46 minut. Většinou cvičili tak, že střídali krátké časové úseky intenzivnější zátěže s krátkými časovými úseky méně intenzivní zátěže.
Autoři shrnují: „Déletrvající pravidlené cvičení celkově prospívá zdraví, výsledky naší studie ale ukazují, že hmotnost dobře ovlivní i kráká a svižná tělesná aktivita."
Lidské tělo je uzpůsobeno tomu, aby dokázalo rychle reagovat na stres nebo ohrožení z vnějšího prostředí a přizpůsobit se mu. To vysvětluje, proč cvičení pouze na úrovni mírné nebo nízké zátěže nevede k „atletické postavě" - tělo zkrátka nemá důvod na sobě nic měnit, pokud se intenzita zátěže nezvyšuje. Odborníci na fitness a tréninky k tomu dodávají: „Základem našich úspěšných tréninkových programů jsou kratší, ale zato intenzivnější bloky fyzické aktivity."
Těmto poznatkům by mohla odpovídat stále aktuální doporučení střídat při tréninku intenzivní aerobní („kardio") část (běh, skoky) s posilováním.
Zdroj: American Journal of Health Promotion, www.dailyrx.com
