Jak a co pít?

29.04.2013

Z hlediska příjmu tekutin a preventivního kardiologa dvě hlavní otázky zní: čím hasit žízeň a jak tekutinami nepoškodit naše tepny. Pitný režim je velice důležitý, ale tekutiny mohou do našich těl propašovat látky, které by mohly poškodit naše tepny. V tomto článku bychom proto chtěli podat přehled nejvíce diskutovaných tekutin z hlediska pitného režimu a srdečně-cévních chorob.

Boj s žízní

Velice důležité je množství tekutin a nejenom vrcholoví sportovci by se měli starat o jejich dostatečný příjem. Základem je vždy voda, která by nám v dostatečném množství a kvalitě měla teoreticky zcela stačit. Tvoří prostředí pro životní děje, je rozpouštědlem většiny živin, pomáhá regulovat tělesnou teplotu a umožňuje trávicí procesy. Díky pravidelné výměně vody můžeme z těla vyplavovat škodlivé látky. Člověk může žít řadu týdnů bez potravy, ale bez vody nejdéle 7-10 dní.

Denně je třeba vypít 2 až 3 litry vhodných tekutin. Nejvhodnější tekutinou je kvalitní pitná voda. Tekutiny s obsahem kysličníku uhličitého (sycené) jsou méně vhodné; mohou způsobit nepříjemné nadýmání. Také rychleji tlumí žízeň - vypijeme méně tekutin, než bychom skutečně potřebovali. Potřebu tekutin zvyšují horko, větší tělesná zátěž, průjmová a horečnatá onemocnění, zvracení a sportovní aktivity. V případě průjmů, horečnatých onemocnění a pocení je třeba doplnit i minerální látky (sodík, draslík, hořčík, chloridy a další), nejlépe formou tekutin těmito minerály obohacených. Překonávat pocit žízně není správné a navíc, pokud na signály žízně opakovaně a dlouhodobě nereagujeme, tělo je přestane vysílat. Proto je nutné tekutiny pravidelně doplňovat a na pocit žízně nečekat. Zvlášť důležité je dodržování pitného režimu u seniorů. U nich často pocit žízně vyhasíná a někdy i tekutiny vědomě omezují pro špatnou pohyblivost a s tím spojenou obtížnou dostupnost toalety.

Pitný režim nelze řešit černou kávou, colovými nápoji, silným černým čajem, sladkými limonádami ani mlékem. Mléko je spíše potravina a k hrazení tekutin se příliš nehodí. Ideální k doplňování tekutin je pitná voda, čaj ovocný, bylinkový, voda mírně okyselená citronem a zelený čaj, jehož konzumace by měla být 1/2 litru denně, protože při jeho nadměrném příjmu může u některých osob dojít k nespavosti a podráždění trávicího traktu.

Boj s aterosklerózou

Zatímco na stylu pitného režimu se většina odborníků v zásadě shodne, v oblasti cévních onemocnění se naše znalosti stále vyvíjejí. V následující části uvádíme nejvíce diskutované nápoje a tekutiny a dovolujeme si prezentovat náš současný názor na jejich účinky na cévní systém.

Mléko
Mléko je řazeno mezi potraviny a k doplňování tekutin není příliš vhodné. Na tom se shodnou skoro všichni. Z hlediska prevence cévních onemocnění jsou však mléko a mléčné výrobky zdrojem razantnějších výměn názorů mezi preventivními kardiology na jedné straně a dalšími odborníky - především pediatry a lékaři bojujícími s řídnutím kostí na straně druhé. Ti první mléku nedůvěřují pro vysoký obsah živočišných tuků a jejich možný nepříznivý účinek na naše cévy a radí ho spíše odstřeďovat a omezovat; oponenti zdůrazňují jeho přínos z hlediska obsahu důležitých živin a minerálů - především vápníku.
Mléko je zdrojem velmi kvalitních bílkovin, má také vysoký obsah živočišných tuků, ale přesto je poměrně dobře stravitelné. Ze sacharidů obsahuje mléko téměř výlučně laktózu, která je důvodem trávicích potíží u osob s její nesnášenlivostí. Mléko je zdrojem řady vitaminů (A, D, B a dalších) a minerálních látek, zejména vápníku. I přes vysoký obsah živočišných tuků běžná spotřeba mléka nevedla ve většině studií k vzestupu srdečních infarktů ani mozkových příhod. Proto se mléko z tohoto hlediska nepovažuje za rizikové. Výjimkou jsou pacienti s těžkými poruchami látkové výměny krevních tuků, navíc jsou-li již po infarktu myokardu či cévní mozkové příhodě. U těch by měla být větší spotřeba mléčných výrobků kontrolována a případně omezena. Další výjimkou jsou osoby se zmíněným nedostatkem látky štěpící mléko ve střevě. Ty však už vědí o tomto handicapu dávno. Navíc zde nedochází k ohrožení života poškozením cév, ale k společensky komplikovaným situacím, neboť tato porucha vede k silným a po požití mléka rychle nastupujícím průjmům.

Alkohol
Alkohol ve většině studií srdečně-cévnímu systému prospívá, je-li pit v menším množství (do 0,5 l piva denně, či jeho ekvivalentu) a pravidelně. V tomto případě už se jedná o určitou loterii se štěstím. Jsou mezi námi jedinci, kterým může ublížit (zánětem slinivky břišní, dalším poškozením již nemocných jater) a jsou mezi námi jedinci, kterým může zničit společenský život. Tyto osoby nelze většinou spolehlivě dopředu odhalit a plošné doporučování příjmu alkoholu tedy nese i svá rizika. Zde se lékaři shodnou, že je-li pacient běžný konzument alkoholu, je nutné pouze zdůraznit jeho rozumné množství. U pacientů, kteří alkohol nepijí, jej však k jeho konzumaci nenutí.

Tekutiny s větším obsahem minerálů a jednoduchých cukrů
O nadměrném přívodu soli a boji proti němu jsme již několikrát psali. I když doporučení, kolik soli bychom měli připbližně konzumovat denně, mají větší rozptyl (3-6 g denně), obecně se nedoporučuje přijímat příliš mnoho tekutin s vyšším obsahem minerálů, především u pacientů s vysokým krevním tlakem, srdečním či ledvinným selháním. Význam mají například u zdravých, těžce pracujících osob v horkých provozech a u sportovců.
Na rozdíl od minerálních nápojů jsou sladké syntetické nápoje napříč všemi lékařskými a dietními obory jednoznačně označovány za jednu z metel současné civilizace. Obzvláště ty syntetické s větším obsahem fruktózy vedou zřejmě k nadváze, cukrovce a srdečně cévním onemocněním. Z hlediska nadváhy jsou jejich nejčastější obětí děti. Tato prohibice se nicméně netýká přírodních šťáv a džusů, které mají neutrální či příznivý účinek na cévní systém a jsou cennými zdroji vitamínů, minerálů a komplexních sacharidů. Ty skutečně 100% však mohou při větší spotřebě dráždit trávicí trakt citlivějších jedinců, a proto se doporučuje je ředit běžnou pitnou vodou.

Čaje
Na poli boje s aterosklerózou se nejvíce proslavil zelený čaj, opakovaně a v několika etnicky různých populacích (Nizozemci, Japonci) bylo prokázáno, že 2 - 4 šálky denně chrání před srdečně cévními chorobami včetně srdečních infarktů a mozkových mrtvic.

Černá káva
Původně visela na všech zatykačích preventivních kardiologů, nicméně bylo prokázáno, že pokud její uživatelé nekouří, chrání nás poměrně výrazně proti mozkovým mrtvicím. To bylo nedávno (v březnu 2013) potvrzeno opět v japonské populaci. Jak již jsme v předešlých článích uvedli, kouření příznivé účinky černé kávy zcela ruší.

Takže na závěr - co pít?

My dospělí pijme 2-3 litry kvalitních tekutin denně - voda stačí, ale kdo má rád pestrost, může kombinovat s bylinnými čaji a ředěnými přírodními 100% džusy, při větším výkonu a pocení pomůže i příjem tekutin obohacených minerály. Jistě neuškodí 2 - 4 šálky zeleného čaje denně a pro milovníky černé kávy není žádná zábrana vypít podobné množství, leč bez cigarety. Dětem a starším osobám, především ženám po menopauze nerozmlouváme mléko, či mléčné výrobky. Jistě je vhodné co nejvíce omezit či zcela vyloučit syntetické sladké nápoje a zkusit odnaučit jejich pití i naše děti. Alkohol ve formě půllitru piva, 2 decilitrů vína či ekvivalentu denně zdá se mít také spíše příznivý účinek.

Použité odborné pojmy



Fórum zdravé výživy