Kvalita pražené kávy v Česku

14.01.2013

Známé občanské sdružení spotřebitelů TEST si vzalo tentokrát na mušku kvalitu pražené mleté kávy prodávané v českých obchodech a laboratorně prozkoumalo 27 vzorků. Jak to dopadlo?

„Zdravotně nezávadná, co do chuti a vůně však spíše průměrná nebo podprůměrná - tak v našich testech dopadla mletá pražená káva z českých supermarketů. Důležité poselství pro náruživé konzumenty kávy je značné množství kofeinu v některých výrobcích. Nadměrný příjem kofeinu tělu neprospívá. V testu se také ukázalo, že kvalita a cena nemusí jít ruku v ruce", sděluje sdružení.

Kofein a antioxidanty

Zabývalo se také tím, zda jsou potraviny na českém trhu horší než v jiných zemích EU, například ve Švédsku nebo v Dánsku, tedy zemích, kde se vypije kávy 3y až 4x více než v Česku. Ukázalo se především to, že skandinávské kávy jsou obecně slabší než české, tedy že mají menší obsah kofeinu, a to až o polovinu než kávy v Česku. „K naplnění zdravotně tolerovatelné hranice kofeinu bychom ze „slabší" švédské kávy mohli v pohodě vypít osm šálků za den, z nejsilnější české jen dva a půl", říkají odborníci z TESTu. Zajímavé bylo také to, že skandinávské kávy měly proti českým silnější antioxidační kapacitu. Antioxidantům z potravin vděčíme za to, že se naše tělo snáze vypořádá s tzv. volnými radikály, tedy zplodinami látkové výměny v organismu. Antioxidanty zpomalují stárnutí, působí preventivně proti cukrovce II. typu a dokonce i rakovině. Káva se na celkovém příjmu antioxidantů podílí zhruba polovinou. Antioxidační kapacitou desetkrát převyšuje čaj nebo červené víno, které také patří k antioxidantům, obdobně jako třeba pomeranč nebo bobulové ovoce.

Robusta a arabica

V obchodech u nás jsou k dostání dva druhy kávy, tzv. arabica a robusta. Liší se obsahem kofeinu. V arabice je ho cca o polovinu méně než v robustě. Robusta je při pěstování odolnější proti škůdcům a chorobám rostlin, má vyšší výnosy a co se týče chuti, je drsnější než arabica. Na obalu kávy bohužel nikde na svět nenajdeme uveden obsah kofeinu. Dá se odvodit pouze nepřímo, pokud je na etiketě napsáno, zda káva pochází z arabiky, nebo robusty. „Použití arabiky, nebo robusty, případně jejich směs deklarovali na etiketě výrobci 20 z 27 testovaných značek z českých supermarketů, na zbylých sedmi informace chyběla. Ale povinné to není. Obsah kofeinu v arabice se pohybuje od 8 do 14 gramů v kilogramu kávy, v případě robusty je to 17 až 40 g/kg, jak uvádí Mezinárodní organizace pro kávu (ICO) se sídlem v Londýně. V testovaných českých kávách byl naměřen obsah kofeinu v rozmezí od 8,41 g/kg (Tchibo Family s deklarací robusty) po 25,81 g/kg (Tesco Café Blend / Original Blend, bez deklarace). Pozoruhodné je, že 16 z 27 značek kávy z českých supermarketů odpovídalo naměřeným obsahem kofeinu robustě, v pěti případech nedeklarované", uvádí TEST.

Pozor na předávkování kofeinem

Kofein je to, co z kávy dělá povzbuzující nápoj. Udržuje bdělost, bystří pozornost a zahání únavu. Nadměrné dávky však vedou k podrážděné náladě, bolestem hlavy či nespavosti. Jak vysoký má být denní příjem kofeinu v podobě vypitých šálků, abychom si na něm nevypěstovali závislost a vyhnuli se abstinenčnímu syndromu? Vyšší riziko představuje především nadměrné pití kávy robusty. Seriózní zdroje uvádějí, že denní dávka kofeinu by neměla překročit 400 miligramů. „Spočítali jsme, že vypitím tří šálků kávy Tesco Café Blend denně bychom přijali 540 miligramů kofeinu, což už je množství nad hranicí doporučenou zdravotníky. Ve výpočtu jsme uvažovali se sedmigramovou porcí kávy na jeden šálek, do kterého přejde 180 miligramů kofeinu", uvádí TEST.

Vcelku příznivě dopadl test, ve kterém laboratoř zjišťovala, zda v kávě není překročen limit pro obávaný ochratoxin A, což je jedovatý produkt plísně s karcinogenními účinky. Evropskou komisí byl pro členské státy stanoven jeho limit na 5 mikrogramů (mg) v kilogramu pražené kávy. Pokud je tato hodnota překročena, musí být výrobek stažen z trhu. Nadlimitní obsah ochratoxinu A se v kávě prozradí nepříjemným zápachem, pražením se nedá zničit. Testované vzorky prošly, stanovený limit nebyl překročen, pět káv dokonce mělo koncentrace ochratoxinu A tak nízké, že je přístroje ani nezaznamenaly.

Další kontaminanty se mohou do kávy dostat v průběhu pražení. dTEST sledoval akrylamid, což je uměle vznikající látka s karcinogenními účinky. Vytváří se při tepelné úpravě potravin bohatých na polysacharidy a s přítomností tuku. Projevuje se hnědnutím potraviny např. při smažení. Největším zdrojem akrylamidu bývá právě káva, státy EU tedy mají povinnost jej zde sledovat. Přijatelné množství akrylamidu je v kávě 450 mg/kg. Tuto hodnotu v testech lehce překročily dvě české kávy. Dobrou zprávou je, že ostatní české kávy na tom byly z hlediska obsahu akrylamidu lépe než kávy skandinávské.

A co chuť?

Testovány byly vzorky běžné kávy, které jsou k dostání v supermarketech. Podle odobrníků TESTu se do těchto řetězců vůbec nedostane káva tzv. vyšší nebo dokonce výběrové kvality. To je vůbec nejdražší káva prodávaná v luxusních nebo specializovaných obchodech. Třetí stupeň kvality představuje tzv. mainstreamová nebo také „supermarketová" káva. Ta tvoří 80 % až 90 % veškeré obchodované kávy. Podle TESTu tomu odpovídaly výsledky senzorických testů: chuť a v§ně nebyla zkrátka nic moc. Od roku 2003 není v ČR povinností označovat kávu podle kvality malými písmeny a až d, kdy a) znamenalo nejvyšší jakost.

Zdroj: www.dtest.cz

Na stránkách dtestu se dozvíte, které značky kávy byly testovány a jak dopadly, k dispozici je také test instantních káv. Více ZDE.

 

 

Použité odborné pojmy