Pomýlený článek o paleodietě

31.10.2012

V časopise Respekt č. 37 vyšel článek Jíst jako pračlověk, s jehož obsahem nesouhlasí odborníci na zdravou výživu, kteří se již 18 let snaží informovat širokou veřejnost o zásadách vhodného stravování, a to prostřednictvím občanského sdružení Fórum zdravé výživy. Jejich vyjádření, stejně tak jako původní článek Respektu, zde publikujeme.

Další rizikový faktor pro naše zdraví: pomýlené články o dietách i v časopisech, které se považují za seriózní zdroj informací

Pikantní byl i fakt, že tento článek byl napsán redaktorem, který je téměř výhradně zaměřen na kulturní oblast. Považovali jsme za korektní nejdříve komunikovat pouze s odpovědným redaktorem a redakcí časopisu a více než měsíc jsme se snažili dohodnout uveřejnění naší reakce. Odpovědný redaktor dvakrát vyhýbavě odpověděl a následně s námi přestal komunikovat úplně.

Vzhledem k tomu, že uvedený článek může skutečně velice negativně ovlivnit řadu čtenářů a pacientů, velice stojíme o medializaci našeho postoje k této problematice. Proto si dovolujeme prezentovat náš postoj ve všech nám dostupných médiích i mimo stránky týdeníku Respekt.

Zmiňovaný článek si můžete přečíst zde - str. 1, str. 2, str. 3.

Naše reakce na článek je následující:

Pokud bychom měli navrhnout schéma úspěšného článku o dietě ať už v periodiku, které se prohlašuje za bulvár, tak v těch, které se prohlašují za něco lepšího, bylo by následující:
Vybrat některý z moderních trendů, o kterých pojednává internet či zahraniční časopis, pokud možno vyjádřit názor jedné strany, který napíšeme v lehkém stylu, v ideálním případě sehnat dojemný příběh nemocného, jak mu dieta pomohla. Tak vypadá článek Jíst jako pračlověk v Respektu č. 37 (na stranách 75-77).

Jaká je zásada paleodiety podle Respektu/autora článku (kterému se mimochodem daří uveřejňovat velice čtivé komentáře z oblasti kultury, nicméně tímto zdravotním tématem přinejmenším „šlápl vedle")? Problémem by mělo být, pokud k bílkovinné stravě přidáme sacharidy, ať již v jakékoliv formě, není nutné jíst vícekrát denně, ale stačí jednou denně, ať se odborníci na výživu chytají za hlavu.

Co bylo základní podstatou diety (a životního stylu) pračlověka? Pokud bychom to měli shrnout do několika slov - hlad, velké množství pohybu jako rychlá chůze (při hledání potravy), útěk (před divokou zvěří), boj (se zvířaty, s jinými kmeny), jídlo, které sehnal, ať už bylo živočišného či rostlinného původu. Zaměříme-li se na dietu, platilo, že pokud se podařilo zabít velké zvíře, konzumoval pračlověk maso syrové či později tepelně opracované, pokud nikoliv, byly to vejce, ptáci, brouci, červi, ovoce, semena trav, kořínky. Obiloviny (jakožto zdroje sacharidů) se konzumovaly i před vznikem zemědělství. I pro pračlověka byly zdroje sacharidů, zejména cukru důležité jako zdroj energie pro rychlé krátkodobé výkony (jako např. výše uvedené uštvání kořisti či útěk před predátory).

Organismus se pokoušel zadržet energii do tukové tkáně, pokud došlo k ulovení většího zvířete a bylo období hojnosti. Tyto zásoby však vyčerpal během období hladu, které bylo mnohem častější a delší. Pokud by v současné době nastala podobná situace, nemuseli bychom přemýšlet o složení stravy, naše tělo by mnohem lépe využívalo každého zdroje energie. Dnešní doba je ale jiná. Máme nadbytek vysoce energeticky hodnotné stravy, nedostatek pohybu a přemýšlíme, jakou dietu konzumovat. Paleodieta s vysokým obsahem bílkovin a tuků a se snížením přísunu sacharidů je jednou z jednostranných diet, která je dlouhodobě naprosto nevhodná. Pokud není spojena s dostatečnou pohybovou aktivitou, může být nebezpečná a rozhodně není přínosem.

A příběh paleodiety a vyléčení ulcerózní kolitidy? Hned zkraje - ulcerózní kolitida je onemocnění ne neléčitelné (jak je v článku uvedeno), ale nevyléčitelné, což je podstatný rozdíl. Všechny studie se shodují, že pro ulcerózní kolitidu je ideální sacharidová strava s dostatkem vlákniny, která vede k převaze sacharolytických bakterií. Paleodieta by naopak vedla k pomnožení hnilobných bakterií. A důvod, proč v tomto případě pomohla? Ulcerózní kolitida je jedním z onemocnění, které má vysoký placebo efekt, a které je ovlivněno psychikou pacientů. Pokud tedy některý pacient věří, že toto je správná cesta a pomůže, díky psychické pohodě může skutečně dojít k vylepšení příznaků a objektivního nálezu u těchto pacientů. Studie na větších počtech pacientů s vyloučením tohoto placebo efektu však hovoří o opaku. U ulcerózní kolitidy také vzácně dochází i k jejímu spontánnímu ústupu a přičítat na základě jednoho případu zázračné účinky takto extrémní dietě je zavádějící. Nelze vyloučit, že kdyby si daný pacient například ovázal levé koleno červenou nití, třikrát denně obešel dům a vzýval různá božstva, došlo by k podobnému výsledku. Publikování takového doporučení by však bylo pravděpodobně podezřelé i nejzarytějším zastáncům alternativních postupů. Velice neseriózní je v článku poznámka o všeobecných radách lékařů ohledně diety u tohoto onemocnění. I ti nejlepší specialisté se řídí spolehlivými daty, a pokud tato nejsou k dispozici, radí pacientům individuálně a upozorňují je na nejistoty spojené s daným léčebným postupem, včetně dietních opatření. Lékař vystupující jako „člen klubu Dědů Vševědů" a mající stoprocentní recept na jakékoliv onemocnění, by měl vzbudit u kriticky uvažujících pacientů obavy.

Další „zajímavá" tvrzení jsou v článku ta mířící na cholesterol. Vznik malých LDL částic je problém nejenom sacharidů ve stravě, ale i vlivu obezity a množství a funkce tukových buněk. Tvrdit, že problémem je poměr cholesterolu a sacharidů ve stravě, je nesmyslné. Cholesterol ze stravy je problematický, ale ve velkém množství a u citlivých jedinců. Tvrdit dále, že organismus nepotřebuje sacharidy, je přinejmenším odvážné. Navíc v době, kdy polovina z nás zemře či je zmrzačena srdečně-cévními příhodami způsobenými aterosklerózou, je krajně nezodpovědné doporučovat dietu plnou živočišných tuků, které jsou jednou z hlavních příčin tohoto stavu. Samozřejmě ne všechny z nás zdravé diety s nízkým obsahem rizikových živin ochrání. Velice dobré přirovnání je používání bezpečnostních pásů v automobilech. Většina z nás je nebude nikdy potřebovat, ale některým z nás mohou zachránit život či zdraví. Problém je, že doposud úplně přesně nevíme komu. Víme však, že právě pacienti se zánětlivými onemocněními jsou k ateroskleróze citlivější („jezdí více po dálnici D1"). Z úvodní fotografie článku se jeví, že bezpečností pásy zmíněný pacient sundal i svému dítěti.

A doporučení? Stejné jako při každém komentáři jednostranných diet - základem je soulad mezi příjmem a výdejem energie a bilanci bílkovin. Strava by měla být co nejpestřejší, abychom se vyhnuli zatížení některého z orgánů při jednostranné stravě, vysoce bílkovinná dieta může vést k navýšení hladiny kyseliny močové, zvýšené funkci ledvin a později i k jejich poškození. Pokud tento životní styl povede ke zvýšení pohybové aktivity a naučí klienty počítat množství energie a bílkovin ve stravě, má to smysl. Pokud si někdo vyhodnotí paleodietu jako pobídku ke konzumaci steaků bez ohledu na pohybovou aktivitu, míří špatným směrem. Takové informace, ale - bohužel - v článku Respektu nenajdeme.

A ještě jedna drobnost - CrossFit je vhodný jen pro zdravé a je finančně méně nákladný, ale jinak používá klasické posilovací cviky. Tvrdit, že je něčím novým, není pravda. Je to směr ve fitness, který se vyvíjí tak, jak se vyvíjí celý sektor. A hubneme, protože cvičíme, a to podle intenzity cvičení a pravidelnosti, ne díky speciálním cvikům, které navíc ani speciální nejsou.

Závěrem se omlouváme za lehce útočný tón, ale tento článek opravdu pochvalu nezaslouží. Přejeme panu Márovi z článku trvalé zdraví a budeme se těšit na články pana redaktora Fily, raději však z oblasti kultury.


Doc. MUDr. Pavel Kohout, PhD.
gastroenterolog, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky a Centra výživy TN, člen Fóra zdravé výživy

MUDr. Jan Piťha, CSc.
preventivní kardiolog, Vedoucí Laboratoře pro výzkum aterosklerózy, IKEM, předseda Fóra zdravé výživy

RNDr. Pavel Suchánek
odborník na sport a výživu, výzkumný pracovník IKEM, člen Fóra zdravé výživy

Věra Boháčová, DiS,
nutriční terapeutka, členka Fóra zdravé výživy

Fórum zdravé výživy

Použité odborné pojmy