Jsou biopotraviny zdravější než ty běžné?

04.10.2012

Bio (nebo tzv. organické) potraviny jsou vyrobeny podle určitých výrobních standardů, což znamená, že jsou pěstovány bez použití konvenčních pesticidů a umělých hnojiv a nejsou znečištěné průmyslovým odpadem. Jsou také zpracované bez ozáření nebo chemických přísad do potravin.

Co se týče masa, zvířata musí být chována bez rutinního použití antibiotik a bez použití růstových hormonů, a obecně krmena přirozenou stravou. Ve většině zemí nemůže být organická produkce geneticky upravená. Kritéria pro biopotraviny jsou stanoveny zákonem, potraviny jsou označeny předponou „bio" a příslušným logem - certifikátem. Ekologické zemědělství (někdy též biozemědělství, řidčeji organické zemědělství) je takový způsob hospodaření, který bere ohled na přirozené koloběhy a závislosti a umožňuje tak produkovat vysoce kvalitní potraviny. Jeho prioritou je kvalita, nikoli kvantita produkce. Hodnotou ekologického zemědělství je i to, že je založené na zásadách etičtějšího přístupu vůči chovaným zvířatům, ochrany životního prostředí, šetření neobnovitelných zdrojů, ochraně zdraví populace ale i udržení zaměstnanosti v zemědělství a udržení biodiverzity (rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů). Je jedním z prostředků trvale udržitelného rozvoje a od roku 1994 je součástí zemědělské politiky Evropské unie.

Přehled vědeckých prací publikovaný aktuálně v prestižním lékařském časopise Annals of Internal Medicine analyzoval zdravotní přínos biopotravin, a to ve srovnání s běžnými potravinami, pěstovanými tzv. konvenčním způsobem. Zdrojem dat se stalo několik významných medicínských databází. Vstupní kritéria do studie splnilo celkem 17 klinických studií a 223 studií o kontaminaci (znečištění) potravin.

Vědci v medicínských databázích našli jen tři studie, které zkoumaly výsledky při konzumaci biopotravin u lidí a nenašly významné rozdíly mezi oběma skupinami osob (bio vs. konvenční strava) co se týče alergií (výskyt exému, astmatu) nebo bakterální infekce. Dvě studie popsaly významně nižší hodnoty pesticidů v moči dětí, které jedly biopotraviny, na druhou stranu u dospělých se vyšetřením krevního séra, moči, mateřského mléka a spermatu nezjistily klinicky významné odchylky co se týče koncentrací určitých výživných látek. 

Riziko kontaminace potravin pesticidy bylo nižší u biopotravin ve srovnání s druhou skupinou (nicméně rozdíly týkající se rizika překročení maximálních povolených koncentrací byly malé). Kontaminace potravin střevní bakterií Escherichia coli byla v obou skupinách srovnatelná. Byla zjištěna bakteriální kontaminace kuřecího a vepřového masa, ale nebyla potvrzena ve vztahu ke způsobu chovu zvířat: to znamená, že nebyl rozdíl mezi bio a ne-bio. 

Riziko kontaminace masa bakteriemi odolnými vůči antibiotikům bylo však vyšší u konvenčního masa ve srovnání s bio kuřecím a vepřovým. Jinými slovy, v běžném mase bylo více bakterií odolných vůči antibiotikům, tedy potenciálně nebezpečnějších pro člověka. 

Co z toho vyplývá? Studie, dosud publikované ve vědeckém světě, postrádají silné důkazy o tom, že biopotraviny jsou výživově hodnotnější než konvenční, běžné potraviny. Konzumace biopotravin však na druhou stranu může snížit riziko, že se do našeho těla dostanou škodlivé chemické látky, jako jsou pesticidy, nebo bakterie odolné vůči antibiotikům.

Jde o studii, jejiž závěry bude zapotřebí ještě dále zkoumat a ověřovat, naznačuje nám však, že k biopotravinám je lepší mít spíše vyvážený vztah: na jednu stranu jsou méně zatížené chemikáliemi a jejich pěstování je šetrné vůči přírodě a zvířatům, na druhou stranu zřejmě nenabízejí více kvalitních živin než potraviny pěstované běžně.

Zdroj: Crystal Smith-Spangler, MD, MS; Margaret L. Brandeau, PhD; Grace E. Hunter, BA; J. Clay Bavinger, BA; Maren Pearson, BS; Paul J. Eschbach; Vandana Sundaram, MPH; Hau Liu, MD, MS, MBA, MPH; Patricia Schirmer, MD; Christopher Stave, MLS; Ingram Olkin, PhD; and Dena M. Bravata, MD, MS. Are Organic Foods Safer or Healthier Than Conventional Alternatives?: A Systematic Review. Ann Intern Med. 4 September 2012;157(5):348-366.

 

Použité odborné pojmy