V Čechách a na Moravě ročně zemře více než padesát tisíc obyvatel na srdečně-cévní příhody - srdeční infarkty a mozkové mrtvice. Tato onemocnění jsou v naprosté většině způsobena nezdravým životním stylem - kouřením, nedostatečnou pohybovou aktivitou, vysokým příjmem soli, živočišných tuků a jednoduchých cukrů. I když jsou obyvatelé o tomto stavu opakovaně informováni, třetina jich kouří, téměř nikdo nesportuje a hlavní složku jídelníčku tvoří nezdravé potraviny. Zdravotnické autority a úřady řeší situaci tím, že budují síť center se specializovanými týmy zdravotníků, jejichž hlavní náplní je vyvíjet a používat co nejúčinnější metody k léčbě těchto chorob. To stojí ohromné finanční prostředky, nezachrání se zdaleka všichni a i přechodně zachránění jsou dále vystaveni vysokému riziku opakování srdečně-cévních příhod. To je absurdní skutečnost.
V předchozích dvou odstavcích jsme se pokusili shrnout podstatu civilizačních onemocnění. Jedná se o onemocnění, která zabíjejí a mrzačí statisíce našich spoluobčanů, u kterých často známe odstranitelnou příčinu, ale která nemohou zvládnout pouze zdravotníci. Je totiž nutné, aby se do boje s těmito chorobami zapojila celá společnost. Odborníci mají získat a poskytnout co nejspolehlivější informace ohledně příčin a prevence civilizačních chorob. Tyto informace však musí společnost akceptovat a pak lze větší část civilizačních chorob vymýtit. Snížení jejich výskytu tedy znamená zapojení celé společnosti do změny životního stylu na všech úrovních.
Co to jsou civilizační choroby konkrétně?
Kromě zmíněných srdečně-cévních onemocnění lze podobné příměry použít například na nádorová onemocnění, na onemocnění kloubů a páteře, obezitu, cukrovku a další. O civilizačních chorobách mluvíme proto, že se člověk není schopný rozumně přizpůsobit nadbytku vymožeností, které nám civilizace přináší v tom nejlepším slova smyslu. Průmyslová velkovýroba ty z nás, co máme štěstí žít v zónách nadbytku, zásobuje kaloricky bohatými potravinami a nadbytkem tučných, slaných jídel, které jsou převážně z živočišných zdrojů, a slazených potravin a nápojů. Technický rozvoj, počítače a vývoj dopravy způsobil významný úbytek fyzického pohybu. V rámci rostoucí životní úrovně se ruší místa, kde byla možnost volné fyzické aktivity zejména pro děti, a to vše ve spojení s nadměrnou konzumací jídla, alkoholu a cigaret i s všeobecně nervóznějším tempem života vede k epidemii výše uvedených onemocnění.
Racionální výživa proti civilizačním nemocem, kolik to stojí?
Jednou z účinných zbraní proti těmto nemocem je racionální výživa. Jde o pravidelné stravování zahrnující dostatečný pitný režim (2,5-3 l tekutin denně), příjem kvalitních bílkovin, mléčných výrobků, kuřecího a rybího masa (2x týdně), luštěnin (1x týdně), náhradu živočišných tuků tuky rostlinnými, 0,5 kg zeleniny a ovoce denně, omezení jednoduchých cukrů a jejich nahrazení cukry komplexními.
Jedním z argumentů proti této výživě je její finanční náročnost. Podle výpočtů, které byly provedeny v rámci Fóra zdravé výživy, zdravá strava byla asi o 5-10 % dražší, než strava "obvyklá". Je ale velmi složité to vyčíslit přesně, protože není jednotná varianta stravy „obvyklé" ani stravy „zdravé". Pokud srovnáme například 100 g salámu s jogurtem tak vyjde salám dráže, ale v porovnání s některým druhem ovoce zase může vyjít salám levnější. Je třeba hodnotit nejen cenu ale i množství, protože ovoce by se mělo sníst 200 g a zeleniny 400g, výše zmíněného salámu je obvyklé sníst 100 g. Záleží také na ročním období - zejména u cen brambor, zeleniny, ovoce. Některé potraviny mají cenu stabilní, ale jejich efekt na zdraví je významně odlišný (například máslo stojí stejně, nebo o málo méně, než rostlinný tuk, ale vliv na hladinu cholesterolu je nesrovnatelný. Je tedy nezbytné ptát se podrobně co ten konkrétní "nezdravý jídelníček" vlastně obsahuje? Je zcela bez ovoce a zeleniny? Počítáme i s údajem o spotřebě alkoholických nápojů včetně piva? Je tedy složité přesně určit, co je nezdravý jídelníček, přestože zdravý jídelníček je na rozdíl od nezdravého definován celkem přesně.
Z pohledu zdravotníků však nad všemi ekonomickými úvahami stále stojí pravidlo: „Je lepší být živý a zdravý, nežli mrtvý nebo nemocný."
Zdroj: Jan Piťha a Fórum zdravé výživy: 140 otázek a odpovědí o výživě a potravinách. Manuál dietologie.
