Čím nás krmí dr. Campbell a spol.?

12.04.2012

Čínská studie amerického dietologa C. Campbella je senzací, která přitahuje obrovskou pozornost. Současně se ale objevila i řada těch, kteří se závěry studie polemizovali či naplno nesouhlasili. Jak je to tedy doopravdy?

Autor článku: Doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D., Fakultní Thomayerova nemocnice, Praha - II. interní klinika - klinická výživa a metabolismus

Od doby svého vzniku v roce 2005 je Čínská studie amerického dietologa Colina Campbella zejména na americkém trhu senzací, která přitahuje obrovskou pozornost a mizí z pultů knihkupectví raketovou rychlostí. V lednu 2011 překonal její náklad v USA 500.000 výtisků a stala se jednou z nejprodávanějších knížek o výživě na americkém trhu. Brzy si našla cestu i na evropské trhy, kde si rovněž našla své čtenáře. Současně se ale objevila i řada těch, kteří se závěry studie polemizovali či naplno nesouhlasili. Jak je to tedy doopravdy? Je to skutečně největší studie všech dob, která vnese radikální změnu do našeho stravovacího stylu a vyléčí nás ze všech chorob? Nebo je to jen další mystifikace či dokonce úmyslná manipulace s fakty k obhajobě veganství?

O čem je „čínská studie", respektive kniha, která o ní pojednává?

Jak uvádí anotace, kniha seznamuje čtenáře se závěry několika studií (viz níže), zejména pak s tzv. čínskou studií, která potvrzuje souvislost mezi konzumací živočišných bílkovin a chorobami, jako jsou nádorová onemocnění (rakovina prsu, prostaty a tlustého střeva), případně další civilizační onemocnění (ischemická choroba srdeční, obezita, cukrovka 2. typu, osteoporóza či autoimunitní onemocnění).

Tato studie zkoumala 6500 čínských venkovanů z různých oblastí Číny a zjišťovala jejich mortalitu, dietní návyky a životní styl. Na základě výsledků pak autoři docházejí k závěru, že výše zmíněná chronická onemocnění se vyskytují více u těch, kteří konzumují živočišné bílkoviny, než u těch, kteří konzumují rostlinné produkty. Konzumenti živočišných bílkovin navíc mají také vyšší úmrtnost na tyto choroby. Knížka obsahuje následující kapitoly: Dezinformace o výživě, 8 principů jídla a zdraví, Argumentace a souvislosti. 

Autor v knize obviňuje mezinárodní řetězce, farmaceutické firmy i vlády západních zemí, že zatajují výsledky objektivního výzkumu a věnují velké peníze na medikamentózní léčbu, přitom by podle něho stačilo radikálně změnit dietu na přísnou veganskou dietu bez jakýchkoliv živočišných produktů (tj. tuků a bílkovin), která by pacienty vyléčila bez nutnosti medikace. Podle autora tato dieta působí i v prevenci nádorových onemocnění.

Svá tvrzení autor opírá o několik studií:
• Studie potkanů (v ní se u potkanů objeví rakovina jater, pokud konzumují aflatoxin a k němu vyšší dávku kaseinu - srovnání 5 a 20 % kaseinu v dietě).
• Studie filipínských dětí, které byly vystaveny expozici aflatoxinu z burákového másla. Výsledky ukazují vyšší výskyt rakoviny u dětí z vyšších kruhů. Autor tudíž předpokládá, že konzumují více živočišných produktů.
• Vlastní čínská studie, které se autor v knize kupodivu věnuje pouze na 39 z 350 stránek. Studie má obhajovat autorovu myšlenku, že každé jídlo, které má více než 0 mg cholesterolu, je nezdravé. K tomuto tvrzení autor údajně našel ve výsledcích čínské studie více než 8000 statisticky významných závislostí, ze kterých vyvozuje vyšší výskyt rakoviny a vyšší úmrtnost na ni v oblastech s vyšší konzumací živočišných produktů a nižší konzumací ovoce a zeleniny.

Sebe samotného prezentuje jako poctivého vědce, který prodělal velký přerod z chlapce, který vyrostl na farmě, kde konzumoval mnoho mléka, vajec a slaniny, v muže, který se na podkladě svých výzkumů a dalších studií stal striktním veganem a tento výživový směr plně podporuje a odůvodňuje.

Motto knihy Čínská studie je tedy: „Proč konzumovat velké množství drahých léků a ztrácet peníze za léčbu rakoviny, když je možné předejít civilizačním onemocněním včetně rakoviny a autoimunitních chorob striktní veganskou dietou s použitím přirozených rostlinných produktů s omezením volných cukrů?"

Otazníky kolem Čínské studie

Je ale vše tak krystalicky jasné, jak Colin Campbell ve své knize píše? Je skutečně tak altruistickým vědcem, kterému nejde o zisk, ale o prospěch široké populace? Jsou výsledky čínské studie tak jednoznačné a souvislosti tak průkazné? Je skutečně konzumace živočišných produktů obsahujících cholesterol, nasycené tuky a živočišné bílkoviny tak nebezpečná, že je lepší se jí striktně vyhnout? Jsou všechny populace konzumující živočišné produkty tak nemocné? Neexistují jiné souvislosti, které by uvedené výsledky studie vysvětlily? Proč je v knize Čínská studie publikováno tak málo statisticky významných souvislostí? A jak byla vlastně Čínská studie postavena, jak se došlo k výsledkům a proč jsou odborníci na výživu tak slepí, hluší a neochotní změnit svá doporučení? Jsou skutečně všichni v područí farmaceutických a potravinářských gigantů?

Jak byla Čínská studie postavena a jaké byly objeveny souvislosti

K zodpovězení těchto otázek jsem si vzal na pomoc komunikaci mezi dr. Campbellem, Chrisem Masterjohnem a Denise Mingerovou - oponenty dr. Campbella, kteří se podíleli na provádění čínské studie či její syrová data pečlivě pročetli.

Podívejme se nejprve na jednotlivé studie a interpretaci jejich výsledků.

A. studie s potkany

V rámci této studie dr. Campbell studoval na potkanech změny v játrech po aplikaci aflatoxinů (aflatoxiny jsou v přírodě běžná skupina mykotoxinů produkovaných řadou druhů plísní z rodu Aspergillus, jsou toxické a patří mezi nejsilnější známé karcinogeny). Jedna skupina potkanů byla živena dietou s 20 % kaseinu v dietě (kasein je hlavní protein v mléce savců, v kravském mléce obvykle tvoří asi 80 % všech mléčných bílkovin), zatímco druhá měla v dietě kaseinu pouze 5 %. Ve skupině potkanů s vyšší dávkou kaseinu vznikaly rakovinné léze častěji a po přechodu na dietu s nižším množstvím bílkovin mizely.
Dr. Campbell bohužel zapomněl napsat, že to platí až po expozici aflatoxinu! Potkani, kteří konzumovali nízkobílkovinnou dietu, byli citlivější k aflatoxinu a více jich přímo zemřelo na akutní otravu aflatoxinem. Ti, kteří naopak konzumovali dietu s vyšším obsahem bílkovin před nebo v průběhu aplikace aflatoxinu, byli před vznikem nádorů naopak chráněni!
Navíc studii s kaseinem dr. Campbell generalizuje na mléko (přesto, že používaný kasein byl práškový, tedy upravený - sprayově vysušený při vysoké teplotě, což samo o sobě může změnit jeho strukturu) a dále bez dalších studií zobecňuje na všechny živočišné produkty. Přání vegana bylo bohužel otcem myšlenky.

B. Studie dětí na Filipínách

Studie sledovala děti, které byly vystaveny expozici aflatoxinu z burákového másla. Výsledky ukázaly vyšší výskyt rakoviny u dětí z vyšších kruhů. Dr. Campbell proto obviňuje přímo vyšší konzumaci živočišných bílkovin, aniž přemýšlí o tom, že takové děti jedí méně vlákniny, více rafinovaných cukrů a mouky a že tedy souvislost s větší konzumací živočišných bílkovin není tak jednoznačná, jak je v knize uváděno.

C. Čínská studie

Čínský venkov byl vybrán proto, že tato skupina Číňanů byla jednoho etnika, tedy s minimální genetickou odchylkou. Proč ale byla data o mortalitě shrnuta z let 1973-1975 a stravovací dotazníky o 10 let později (v roce 1983), jasno není. Pokud se týká stravovacích dotazníků, byla to jednorázová akce a dotazníky byly 3denní, záleželo tedy velmi na ročním období a na klimatickém pásu, ve kterém se obyvatelé vyskytovali. Lze jen těžko uvažovat o tom, že na konci podzimu a v zimě bude někdo konzumovat ovoce a zeleninu ze své zahrádky, pokud je tato definitivně pod sněhem, na rozdíl od subtropického pásu, kde tolik nezáleží na ročním období.

V Čínské studii jsou míchány korelace s předpoklady. Pokud u někoho nalezl Campbell vyšší hladinu mědi, předpokládal, že jí více živočišných bílkovin. Naopak, pokud někdo jí více celozrnných produktů, musí jíst dle Campbella i více ovoce. Na čínském venkově však není korelace mezi konzumací celozrnné rýže a ovoce, na rozdíl od západních zemí.

Ze všech 8000 prokázaných souvislostí, které měla čínská studie ukázat, uvádí Campbell v knize pouze jednu (tu, která prokázána nebyla) - tedy souvislost jakéhokoliv onemocnění s živočišnými produkty, na té staví většinu své knihy a veškerá fakta (v obrovské diskrepanci s náhledem na sebe jako objektivního vědce) násilím přetváří tak, aby tento postulát mohl dokázat.

Campbell se zaštiťuje výsledky věhlasných kardiologů dr. Ornishe a Esseltyna. Pravdou je, že oba jsou to praktičtí lékaři (health care practitioners) a jejich program má velmi mnoho bodů. Dieta s omezením živočišných produktů je jen jedním z mnoha, navíc s ní pracují pouze v případě, že jejich pacienti nejsou schopni konzumaci živočišných produktů zcela omezit. Zaštiťuje se i populací ostrova Papua Nová Guinea, kde domorodci nekonzumují žádné živočišné produkty a netrpí žádnou ischemickou chorobou srdeční. Pokud pomineme kanibalismus v těchto kmenech, je to jistě pravda, ale jak si vysvětlit fakt, že stejné výsledky (tedy žádné případy ischemické choroby srdeční) se našly také u populace Masajů, kteří konzumují pouze tučné živočišné produkty?!

Čínská studie a hladina cholesterolu

„Hodnota plasmatického cholesterolu v rozsahu 90 - 170 mg/dl (2,5 - 4,5 mmol/l) koreluje s mortalitou na většinu rakovinných nádorů. Hodnota plasmatického cholesterolu koreluje pozitivně s příjmem živočišných bílkovin a negativně s příjmem rostlinných bílkovin," tvrdí dr. Campbell a má pravdu. Tyto skutečnosti byly opravdu prokázány - v čínské studii pozitivně koreluje hladina cholesterolu s úmrtností na rakovinné onemocnění (kupodivu ne s výskytem ischemické choroby srdeční). A je přece znáno, že konzumenti živočišných produktů častěji trpí rakovinou. Problémem však je, že nebyla prokázána souvislost mezi příjmem živočišných proteinů a úmrtností na rakovinná onemocnění, konzumace živočišných produktů nekoreluje s výskytem žádného nádorového onemocnění, naopak konzumace rostlinných produktů koreluje negativně s výskytem nádorů hlavy a krku. Žádná jiná souvislost zde není prokázána.

Zdá se, že hladina cholesterolu souvisí kromě velmi sporné korelace s mortalitou na nádorová onemocnění s mnoha nenutričními proměnnými, například s výskytem infekční hepatitidy typu B a schistosomiázy. Nejvyšší korelace dosahuje přítomnost rakoviny střeva konečníku s infekcí schistosomiázou.

Další sporná tvrzení

Ani souvislost autoimunitních chorob s konzumací živočišných bílkovin není tak jednoznačná. Campbell uvádí souvislost mezi konzumací jím nenáviděného mléka a cukrovkou I. typu, pozapomíná však na to, že mnohem těsnější souvislost s tímto onemocněním má lepek z obilnin (pšenice, žito, ječmen). Pozapomněl i na souvislost inzulinové rezistence s konzumací fruktózy (z rostlinných zdrojů). V knize se objevují i takové perličky, jako je tvrzení, že kyselina listová je obsažena pouze v rostlinných produktech, když přitom postačí jen letmé nahlédnutí do potravinových databází, abychom zjistili, že například kuřecí játra jsou 5x bohatším zdrojem tohoto vitaminu než nejbohatší rostlinný zdroj.

Nikdo rozhodně nechce diskutovat o tom, že lenivý životní styl rozvinutých (západních) civilizací, vysoký kalorický příjem, příjem nasycených tuků, příjem volných cukrů, nedostatek vlákniny, lákání dětí na hračky ve fast-foodech, kde je doménou smažení a přeslazená cola, souvisí s vysokým výskytem civilizačních chorob, cukrovky, ischemické choroby srdeční a nádorových onemocnění. Na druhé straně není pravda, že tyto problémy souvisejí s konzumací živočišných produktů (natož bílkovin) jako takových a že jedinou mantrou a správnou léčbou je veganská dieta. Ta může být možností, pokud je dobře nutričně složena, ale na druhé straně je velmi nebezpečná v obdobích zánětlivých onemocnění a při perioperační péči. Navíc není pravdou, že vegani neonemocní nádorovými chorobami (sám bych mohl citovat takové nemocné) a že podávání čistě veganské stravy v době růstu, těhotenství či nemoci může mít dalekosáhlé negativní následky.

Závěrečné hodnocení

Je-li někdo příznivcem veganství, nelze proti tomu v podstatě nic namítat. Je to jeho volba. Pokud ale někdo ve snaze glorifikovat veganství účelově pozměňuje data, vybírá pouze taková statistická data, která se mu hodí, a jiná zamlčuje, jsou už námitky zcela na místě. A nejen námitky, ale i zklamání, rozhořčení a otrávení nad tím, že dr. Campbell úmyslně zamlčuje fakta, na která přišel při svých vědeckých bádáních, a ořezává pravdu tak, aby se mu hodila k potvrzení předpokladů a předem daných hypotéz, směřovaných na podporu „veganské krmě". O tom, bohužel, celá kniha Čínská studie je.

Zdroj: Fórum zdravé výživy - www.fzv.cz

Občanské sdružení Fórum zdravé výživy je novým partnerem Tlukotu srdce.

Použité odborné pojmy