Vitamin D - poslední Mohykán mezi vitaminy v prevenci srdečních infarktů a dalších cévních katastrof?

21.12.2011

Které vitaminy chrání před nemocemi srdce a cév a které neuspěly? Jaké jsou nové poznatky o účinku vitaminu D?

K prevenci srdečně cévních onemocnění máme jako pacienti i lékaři již poměrně rozsáhlý zbrojní arzenál od poměrně jednoduchých dietních opatření (Nejezte tučné maso!) po vysoce specifické a složitě vyvíjené léky, schopné přeprogramovat některé naše buňky (Nevyrábějte zlý cholesterol!). Mezi slibné, levné a snadno dostupné bojovníky proti ateroskleróze byly řazeny i některé běžné vitaminy, a to zejména pro jejich teoretickou schopnost krotit oxidační stres. Oxidačnímu stresu se totiž přičítá důležitá role při vzniku aterosklerotických změn. Ti z nás, kteří přijímají tyto vitaminy formou zeleniny a ovoce (5 porcí zeleniny či ovoce denně), jsou skutečně pod výraznou ochranou proti srdečně cévním onemocněním. Ti z nás, kteří jsou zásadními odpůrci zeleniny a ovoce a myslí si, že vše doženou nákupem a konzumací vitaminových tablet, však takovou ochranou nemají.

K tomu abychom věděli, které vitamíny v prevenci zmíněných onemocnění neuspěly, stačí znát prvních pár písmen abecedy. V kontrolovaných klinických studiích zaměřených na prevenci aterosklerotických příhod doposud selhaly vitaminy A, B, C a E. Do kompletního výčtu začátku abecedy tedy ještě chybí vitamin D (do vitaminu K a dalších vitaminů naděje nebyly vkládány nikdy). Určitou výjimku tvoří jeden ze skupiny vitaminů rozpustných ve vodě skupiny B (kyselina nikotinová). Ten je však již podáván jako řádný lék ve vysokých dávkách ve formě tablety na lékařský předpis, tedy nikoli jako doplněk stravy. 

Příběh vitaminu D v prevenci srdečně - cévních chorob má zatím podobný průběh jako příběhy předchozích vitaminů. Ze studií především na zvířecích modelech známe jeho biologické působení v těle. To je poměrně všestranné: dokáže měnit funkci přibližně 10 % genů, jedním z jeho výrazných efektů je protizánětlivé působení, dále je schopen snížit krevní tlak, zlepšit účinnost inzulinu a bránit tak vzniku cukrovky, také zřejmě umí snížit množení buněk, které stojí na počátku aterosklerotického procesu; byly popsány i další jeho zdárné činy, které by mohly teoreticky zabránit bujení aterosklerotických plátů v našich tepnách. Kromě toho blahodárně působí na stavbu kostí, proto je podáván pacientům ohroženým chorobným řídnutím kostí - osteoporózou. Mezi tyto pacienty se především řadí osoby se selháním ledvin; ty jsou totiž důležitým orgánem při jeho aktivaci. Ukazuje se také, že kdo ho má v krvi málo, je více ohrožen nejenom horší kvalitou kostí, ale i vznikem aterosklerózy, tuhnutím tepen a následně srdečně-cévními příhodami.

Kromě jeho role v prevenci srdečně cévních příhod se také lékaři zajímají o jeho možný příznivý účinek na zmírnění až odstranění bolesti svalů při užívání statinů - velice účinných léků snižujících cholesterol (viz Nežádoucí účinky žádoucích léků). 

Před jásotem nad novým lékem k léčbě aterosklerózy však zbývá udělat nejdůležitější krok: dokázat, že když ho pacientům aktivně podáváme ve formě tablet, skutečně jim tím prospíváme. Takové studie právě probíhají, do té největší je zařazeno 20 000 osob, kdy polovině je podáván vitamin D a druhé-kontrolní skupině neúčinná látka - placebo. Tato studie bude ukončena přibližně v roce 2016. V současné době byly ukončeny menší studie - řádově v počtu stovek/jednotek tisíců pacientů. Výsledky těchto studií jsou však pro vitamin D nepříznivé. Neprokázaly, že by podávání vitaminu D přineslo prospěch našim cévám.  Otázka je, zda byl vitamin D podáván v dostatečné dávce. Právě nyní uveřejněná studie s negativním výsledkem sice sledovala 5 000 osob, ale denní dávka vitaminu D byla pouze osm set jednotek, zatímco jeho příznivci doporučují přibližně 3-5 tisíc jednotek.  

Závěrem bychom poněkud cynicky mohli navrhnout nové dělení vitaminů. Namísto dělení na vitaminy rozpustné ve vodě (B a C) a v tucích (A, D, E a K), bychom vitaminy mohli dělit na ty, které selhaly a ty, které (zatím) neselhaly při prevenci srdečně-cévních onemocnění. Kam bude patřit vitamin D, uvidíme definitivně v roce 2016.

Opět zdůrazňujeme, že tato opatrná skepse jistě neplatí pro vitaminy přirozeně obsažené v zelenině, ovoci a dalších běžných potravinách. V případě vitaminu D se jedná především o játra - především ryb, rybí tuky a některé mléčné výrobky, často uměle obohacené o vitamin D (zde pozor na vyšší obsah živočišných tuků), některé rostlinné tuky (margaríny) jsou také často obohacené vitaminem D. Také víme, že vitamin D se aktivuje v kůži působením slunečního záření.  Jeho používání k prevenci srdečně cévních příhod mimo tyto přirozené zdroje ale nelze doporučit a dostatečné užívání vitamínu D zůstává doménou v oblasti prevence křivice a dalších kostních onemocnění.

Použité odborné pojmy