Do 30 let: Ještě to jde
Mezi 18. a 29. rokem dochází jen k mírnému nárůstu hmotnosti, přibližně o 1,7 kg (asi 150 g ročně). Jsme v období, kdy se většinou ještě dostatečně pohybujeme a redukční diety bývají v tomto věku nejúspěšnější, protože jsou založeny na kombinaci diety a pohybu. Více než polovina dospělých si hmotnost v tomto období drží.
30 - 39 let: Zhoršuje se to
Dochází k prvnímu zrychlení nárůstu hmotnosti, průměrně o 2,4 kg. Důvody se liší mezi muži a ženami. Muži přibírají hlavně kvůli změně stravy (více energeticky náročná domácí kuchyně) a klidu, u žen je přírůstek hmotnosti často spojen s těhotenstvím, nástupem na mateřskou dovolenou a významným omezením aktivního pohybu (ačkoli ženám ve skutečnosti často nepřijde, že se hýbají méně než dřív).
40 - 49 let: Úročí se minulost
V této životní fázi dochází k přibrání cca 3 kilogramů a významnou roli hraje to, zda jsme v mládí sportovali nebo byli jinak pohybově aktivní. Pokud ano, máme tendenci i po čtyřicítce využit zbývajících sil a času a hýbat se (v tom případě přibereme průměrně jen 1,8 kg). Pokud ale raději lenošíme, můžeme přibrat až 4,2 kg v uvedeném věkovém období. Důvodem kromě nedostatku bývá i skutečnost, že snahy o redukční dietu a hubnutí už nebývají po čtyřicítce tak úspěšné.
50 a více let: Nejkritičtější období
U žen dochází k přechodu, děti už nepotřebují takovou péči a ještě dostatečně neoceňují předchozí péči matek: jídlo tak bývá často tou nejdostupnější náhražkou příjemných chvil. U mužů je to velmi podobné: bilancování dosavadního života a zvýšení enegetického příjmu z podobných důvodů jako u žen. Život po padesátce v průměru přináší nárůst hmotnosti o dalších 3,6 kg.
60 a více let: Obézní umírají
Po šedesátce stále dochází k individuálnímu přibývání na váze, průměrný body-mass index (BMI) populace ale začíná klesat. Není to však tím, že bychom začali dostávat rozum. Je to způsobeno tím, že začínají úmírat velmi obézní (lidé s BMI více než 45 kg/m2). Podle jedné studie se takto tlustí lidé mají šanci dožít jen asi 53 let. V tuto dobu se také ukazuje určitý paradox: je totiž výhodnější se s hmotností pohybovat na horní hranici normy, tedy BMI 25 a u žen dokonce 26 kg/m2 (spočítejte si BMI ZDE). Úmrtnost na srdečně cévní choroby je v tomto věku více závislá na fyzické zdatnosti než na hmotnosti. U žen s mírnou nadváhou dokonce mírné zmnožení tělesného tuku hraje roli v prevenci osteoporózy.
Fakta závěrem:
1. Průměrný Čech přibírá ročně asi 0,25 kg po celý život.
2. Proti přibírání je třeba již od dětství bojovat pravidelným pohybem, který je nejúčinnější zbraní.
3. Statistika zjistila, že nejvíce přibíráme díky konzumaci tučných jídel (hlavně ve fast foodech) a sekundárně zpracovaného masa (uzeniny). Lze tedy zkusit omezit tato jídla, snažit se jíst pravidelně, přidat ovoce a zeleninu a pravidelný pohyb, který nemusí být nutně sportem - viz například článek Obyčejnou chůzí ke štíhlosti i kondici. Jak na to?
Články, které by se Vám mohly hodit: Navštivte sekci Sport a aktivní život!
Zdroj: Kongresové noviny č. 2/2011, XVIII. kongres České internistické společnosti ČLS JEP, str. 3 (rozhovor s MUDr. Martinem Matoulkem, Ph.D.) a str. 10
