Kam na vitamin D?
Je faktem, že stravou přijímáme jen 10 - 20 % potřebného množství vitaminu D. Jeho zdrojem jsou hlavně tučné mořské ryby (losos, makrela) nebo vaječné žloutky, obsažen bývá také v tzv. obohacených potravinách (cereálie, margaríny, výživa pro děti). Naše tělo si ale umí pomoci i jinak. Větší množství vitaminu D (D3, cholekalciferolu) vytváří naše kůže pomocí slunečního UVB záření. I toto „kouzlo" přírody má ovšem svoje úskalí: tvorbu vitaminu D ztěžují krémy s UV filtrem (což ale neznamená, že je máme přestat používat!) nebo roční období s nedostatkem slunečního záření, o něco hůře s tvorbou vitaminu D jsou na tom i majitelé tmavé pleti nebo černoši. Na druhou stranu, pokud jste hodně na sluníčku, nemusíte se bát předávkování „déčkem", organismus si umí jeho tvorbu regulovat. Názory odborníků však celkově směřují k tomu, že ani sluníčko nám nestačí a vitaminu D má většina z nás dlouhodobý nedostatek.
Proměna vitaminu D v „hormon D"
Zpátky ke zmíněnému tajemství hojných účinků vitaminu D: aby mohl vitamin D v našem těle účinně působit, musí se přeměnit v biologicky aktivní formu, kalcitriol. Kalcitriol vzniká v ledvinách pomocí zvláštního enzymu. Tento enzym se nevyskytuje jen v ledvinách, ale i v jiných orgánech těla. Tyto orgány jsou tak připraveny si samy kalcitriol vytvářet a hospodařit s ním, což jen svědčí o důležitosti vitaminu D pro naše tělo.
Jak vitamin D působí
Kalcitriol putuje oběhem a spěje k cílové buňce, jeho klasickým cílem jsou kosti a růstové chrupavky. Ovlivňuje však i další systémy - imunitní systém, kůži, slinivku, příčně pruhovaný a hladký sval, a to díky receptoru pro vitamin D, který je přítomný téměř ve všech buňkách těla. Tyto buňky jsou připraveny kalcitriol přijímat a nechat se ovlivňovat jeho působením.
Nenahraditelný pomocník
Jak už bylo řečeno, kalcitriol má plné ruce zodpovědné práce: reguluje tvorbu pětiset z celkového počtu 20 488 genů lidského genomu, ovlivňuje aktivitu a tvorbu bílých krvinek, které nás chrání před nemocemi, umravňuje bílé krvinky, pokud chtějí zaútočit na vlastní tělo a vyvolat například cukrovku 1. typu nebo revmatoidní artritidu. Bylo totiž zjištěno, že dodávání vitaminu D v dětství může snížit pozdější riziko rozvoje diabetu 1. typu. Ve velkých populačních studiích v USA byl vyšší příjem vitaminu D spojen s nižším rizikem rozvoje roztroušené sklerózy nebo revmatoidní artritidy. Naopak nedostatek vitaminu D je spojován s vyšším výskytem tzv. idiopatických střevních zánětů (Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida). Opakovaně byla popsána i souvislost mezi deficitem vitaminu D a zvýšenou vnímavostí k infekci tuberkulózy.
Vitamin D a svaly a kosti
Příčně pruhovaná svalovina, která tvoří naše vůlí ovládané svalstvo kostry, je pro příjem vitaminu D obzvláště dobře vybavená, neboť jej potřebuje pro svou práci, smršťování. Jak stárneme, vnímavost svalů k vitaminu D klesá. Jeho umělé dodávání má tak ve starším věku nepochybný význam pro zlepšení svalové síly, pohybové koordinace a předcházení pádům.
Nedostatek vitaminu D během vývoje kostry v dětství vede ke vzniku křivice, dnes ve vyspělých zemích vzácného onemocnění, neboť kojencům jsou už od porodu předepisovány kapky vitaminu D. Nedostatek vitaminu D ale zůstává velkým problémem u seniorů: Stárnoucí tělo si už neumí vyrobit tolik vitaminu D z UV záření a jak už jsme řekli, snižuje se vnímavost orgánů na vitamin D. To má zjednodušeně řečeno za následek zhoršení svalové síly a větší riziko pádů a také horší využití vápníku v těle, pro jehož vstřebávání je vitamin D nezbytný. Bez dostatku vápníku klesá hustota kosti a dochází častěji ke zlomeninám.
Vitamin D a kardiovaskulární systém a nádory
Z populačních studií je známo, že nižší hladiny vitaminu D jsou spojeny s vyšším výskytem důležitých srdečně-cévních rizikových faktorů, jako je obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka nebo vysoká hladina tuků v krvi. Některé výzkumy ukazují, že mírně nadnormální hodnoty kalcitriolu zpomalují množení buněk, především pak zhoubných. Vitamin D také umí oslabovat schopnost nádoru metastazovat do jiných orgánů. V oblastech, kde je málo slunečního záření, byl pozorován vyšší výskyt nádorů tlustého střeva a konečníku, nádorů prostaty a prsu. Vitamin D ovlivňuje také náš život jako takový: nízké hodnoty vitaminu D jsou nezávisle spojeny s vyšší úmrtností na infarkty myokardu nebo úmrtí z jakékoli příčiny.
Kolik vitaminu D v těle máme mít?
Odborníci se víceméně shodují, že denní příjem vitaminu D by měl činit 800 IU (mezinárodních jednotek), což je dostatečné množství pro prevenci zlomenin a vyladění svalové síly. Nová americká odborná doporučení uvádějí dokonce 600 IU a 800 IU doporučují pro seniory nad 70 let. Vitamin D v dávce 800 IU denně totiž snižuje u seniorů riziko pádů o 35 - 65 %! Pro prevenci zhoubných nebo srdečně-cévních chorob by bylo potřeba nicméně daleko více, zde už se názory na konkrétní množství různí.
Podstatné je, že z běžné potravy je možné získat jen 100 - 150 IU vitaminu D denně a příjem pomocí UV záření lze těžko odhadovat. Nízkou koncentraci vitaminu D lze korigovat dodatečným přísunem vitaminu D, tzv. suplementací. Na trhu jsou k dispozici různé volně prodejné přípravky, na recept od lékaře lze užívat kapky Vigantol nebo i jiné přípravky dle rozhodnutí lékaře. Odborníci přesně neuvádějí, zda je suplementace vitaminem D vhodná plošně, tedy automaticky pro každého, nebo zda je lepší se rozhodovat případ od případu. Shodují se ale více v tom, že denní dávka suplementace má být individuálně posouzena lékařem (její výši ovlivňuje výchozí koncentrace vitaminu D v séru, věk, stupeň pigmentace kůže, životní styl - pobyt na slunci, stravovací zvyklosti, dále zdravotní stav, obohacení potravin vitaminem D v dané oblasti apod.). Obecně vyšší potřebu vitaminu D mají děti, těhotné ženy, senioři nebo imobilní lidé žijící v sociálních zařízeních, rizikovými jsou také obézní lidé nebo lidé, kteří už utrpěli pády nebo zlomeniny. Vitamín D také zpravidla užívají ženy, kterým byla zjištěna v přechodovém věku osteoporóza, a jak už bylo řečeno, i kojenci dle doporučení pediatra.
Co dělat?
Máte-li pochybnosti o tom, že váš denní příjem vitaminu D je dostatečný (strava, pobyt na slunci), nebo patříte-li vy nebo vaši blízcí k výše uvedeným rizikovým skupinám a vitamin D neužíváte, obraťte se v rámci pravidelné kontroly na svého praktického lékaře nebo ošetřujícího specialistu (internistu, endokrinologa, ortopeda apod., případně ženy na svého gynekologa), který vám pomůže najít pro vás optimální řešení.
Literatura:
1. Skácelová S. Vitamin D a lidské zdraví. Lékařské listy. ZN 2011;24.
2. Broulík P. Většina populace nemá dostatek vitaminu D. Lékařské listy. ZN 2011;18.
3. Evaluation, Treatment, and Prevention of Vitamin D Deficiency. JWatch. org. (Holick MF et al. Evaluation, treatment, and prevention of vitamin D deficiency: An Endocrine Society clinical practice guideline. J Clin Endocrinol Metab 2011 Jun 6; [e-pub ahead of print]. (http://dx.doi.org/10.1210/jc.2011-0385)
