Tichý zabiják
Celosvětově je pasivnímu kouření vystaveno dle statistik až 40 % dětí, 33 % mužů - nekuřáků a 35 % žen-nekuřaček. Situace v České republice je díky stávající legislativě spíše horší.
Na celém světě bylo v roce 2004 pasivní kouření zodpovědné přibližně za 600 000 obětí, což představuje 1 % všech úmrtí. Zvláště ohroženy jsou ženy, ale třetina z těchto úmrtí připadá na děti. Příčiny úmrtí zahrnují srdečně-cévní komplikace, infekce dýchacích cest, astma a karcinom plic.
Pasivní kouření a srdce
Existují poměrně jednoznačné důkazy o tom, že expozice pasivnímu kouření zvyšuje kardiovaskulární riziko o 20 až 30 %. Některé dlouhodobé studie nalezly riziko i vyšší, až kolem 40 %, což je číslo, které se blíží účinku lehkého aktivního kuřáctví do 10 cigaret denně.
Nicméně tato data mohou stále ještě riziko podhodnocovat, protože pasivní kouření bylo hodnoceno jen v domácím prostředí a nikoli na pracovišti nebo v restauracích. Když se zjišťovaly hladiny látky vznikající rozpadem nikotinu v těle (kotininu) v tělních tekutinách, měly osoby s nejvyšším výskytem kotininu riziko zvýšeno až o 60 % a v prvních čtyřech letech expozice tabákovému kouři dokonce téměř čtyřnásobně.
Již poměrně krátká expozice pasivnímu kouření vede ke změnám cév a ještě 12 hodin po hodinové expozici pasivnímu kouření lze prokázat známky poruchy jejich funkce; to může být v následujícím období i příčinou například infarktu myokardu.
Dlouhodobá expozice kouři vyvolává i nepříznivé změny v látkové výměně krevních tuků (především se snižují hodnoty ochranného HDL cholesterolu). Pasivní kouření také aktivuje krevní destičky, které mají v těle na starosti srážení krve, což usnadňuje vznik drobných krevních sraženin. Pasivní kouření vede k poškození stěny řady důležitých srdečních, mozkových a končetinových tepem a jejich zužování; v některých studiích bylo popsáno i zhoršení intelektu.
Pasivní kouření a dýchací systém
Expozice kouři z prostředí zvyšuje riziko vzniku plicního astmatu a jedinci vystavení pasivnímu kouření se z astmatických záchvatů zotavují podstatně pomaleji a hůře. Expozice pasivnímu kouření v dětství je spojena až s dvojnásobným rizikem karcinomu plic u nekuřáků. U žen nekuřaček, které jsou vystaveny cigaretovému kouři doma, je riziko zhoubných nádorů plic vyšší až o třetinu.
Jak nás chrání zákony?
V řadě zemí je dnes uplatňována striktní legislativa omezující kouření ve veřejných prostorách a také na pracovištích. Málokdo předpokládal, že tato omezení povedou k tak významnému a rychlému snížení kardiovaskulárního rizika v populaci. Avšak přínos těchto opatření se neomezuje jen na snížení rizika infarktu myokardu, ale projevuje se i tak, že méně osob musí být ošetřeno v nemocnici kvůli problémům s dýcháním.
Současná legislativa v České republice sice učinila podstatné kroky k omezení kouření na některých veřejných místech (úřady, školy, prostředky hromadné dopravy), avšak dodržování těchto předpisů mnohdy selhává. Ještě daleko méně je dodržováno ustanovení zákoníku práce, že zaměstnanci nesmějí kouřit na pracovišti, kde pracují také nekuřáci. Jako naprosto nedostatečné se jeví opatření pro omezení kouření v restauracích, kde současný zákon dává provozovateli možnost volby, zda chce, aby se v podniku kouřilo, nebo ne. Prostory vyhrazené pro kouření nemusí být v kuřáckých restauracích ani stavebně odděleny. To vede k tomu, že ochrana nekuřáků se v těchto zařízeních stává zcela neefektivní. Navíc odpadl i zákaz kouření v době podávání snídaní, obědů a večeří. Nejde přitom jen o hosty restaurací, nesmíme zapomínat ani na obsluhující personál, který je tabákovému kouři vystavován často extrémně. Je seriózně doloženo, že v zemích, kde došlo k omezení kouření ve veřejných prostorách, restauracích a na pracovištích, poklesla úmrtnost na infarkty a mozkové mrtvice velmi rychle, v řádu několika měsíců. Pokud byl zákaz zrušen, opět narostla.
Pasivní kouření a nemoci z povolání
O tom, že pasivní kouření skutečně závažným způsobem ohrožuje zdraví, svědčí i rozšíření Seznamu nemocí z povolání od 1. července 2011, jak informovala naše média. Dle těchto údajů vláda nově do tohoto seznamu zařadila nádory hrtanu, plic a další choroby. Novinka by se měla týkat zaměstnanců v dolech a chemičkách a navíc i stovky tisíc lidí, kteří pracují v barech, restauracích a kavárnách. Právě posledně jmenovaní jsou nejvíce vystaveni pasivnímu kouření. "Rakovina plic je z devadesáti procent způsobena kouřením, a to i pasivním," upozorňuje Eva Králíková z Ústavu hygieny 1. LF UK. "Nelze vyloučit, že v nějakém občansko-právním řízení se takto postižení jedinci budou domáhat odškodnění," domnívá se Evžen Hrnčíř ze Společnosti nemocí z povolání. Ministerstvo práce při zařazování rakoviny plic a hrtanu na seznam nemocí z povolání možné žaloby vůbec neřešilo. "To je záležitostí jednotlivých zaměstnavatelů," řekl k tomu ministr Drábek. "Technický pokrok přinesl nové materiály a technologie spojené s novými pracovními riziky, a tím i s možností výskytu nových typů poškození zdraví. Zároveň v oblasti pracovního lékařství značně pokročilo vědecké poznání příčinných souvislostí mezi různými riziky práce a některými chorobami," uvedlo ministerstvo.
Nově uznané nemoci z povolání:
•nemoci z organických kyselin
•nemoc z louhů
•rakovina hrtanu
•rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou
•chronická obstrukční plicní nemoc
•nemoc z dalších látek nebo směsí látek (bude tak možné jako chorobu z povolání uznat i onemocnění způsobené látkami, které v seznamu nejsou)
Zdroj článku: Podceňované a neznámé vlivy pasivního kouření, www.e-interna.cz
