Kdy si nechat krevní tuky změřit?
Zjednodušeně řečeno, každý muž nad 45 let a každá žena nad 55 let by měli znát své krevní tuky. Pokud se v rodině vyskytují nápadně často a nápadně brzo srdečně cévní onemocnění, měly by být krevní tuky sledovány již od dětských let.
Jak krevní tuky zjistíme?
Naprostou většinu informace získáme z jednoduchého krevního náběru. Měli bychom být nalačno a nepít 3 dny před odběrem větší množství alkoholu. Po náběru několika mililitrů krve pak lékař do 1-2 dnů dostane naše výsledky z laboratoře na jednoduchém lístku, kde jsou nejčastěji čtyři hodnoty: celkový cholesterol, ochranný HDL cholesterol a triglyceridy; z těchto tří položek se pak poměrně jednoduchou rovnicí spočítá LDL cholesterol, který je nejnebezpečnější pro naše tepny.
Co krevní tuky prozrazují?
Bezpečné, přírodou doporučené hodnoty jsou následující: celkový cholesterol pod 4-5 mmol/l, triacylglyceroly pod 2 mmol/l, ochranný HDL nad 1,2 mmol/l a z těchto tří položek spočítaný nejrizikovější LDL cholesterol má být pod 2-3 mmol/l; záleží i na ostatních rizikových faktorech, jakými jsou věk, mužské pohlaví, rodinná historie srdečně-cévních příhod, kouření, vysoký krevní tlak a cukrovka.
Co lze s krevními tuky provést?
K normalizaci krevních tuků je vždy zásadní životospráva. Jak je uvedeno níže, dle různých poruch krevních tuků se diety mohou mírně lišit. Zásadní je nahrazení živočišných tuků rostlinnými, omezení jednoduchých cukrů a zvýšená pohybová aktivita. U výrazně zvýšených krevních tuků nebo u pacientů s četnými dalšími riziky, kteří jsou vystaveni vysokému riziku onemocnění, je pak nutné přidat k režimovým opatřením i medikamentózní léčbu. Účinky správné životosprávy se na hladinách krevních tuků projeví do 3-6 měsíců. Účinky medikamentózní léčby jsou zjistitelné po přibližně šesti týdnech.
Z hlediska krevních tuků „na papírku z laboratoře" se v zásadě se dělíme na 4 skupiny:
Skupina první: NESPRAVEDLIVÁ PŘÍRODA
Pacient z této skupiny je osoba s výrazně zvýšenou hodnotou cholesterolu (viz výsledky níže), s vysokým rizikem srdečního infarktu. Většinou se jedná o poměrně štíhlé jedince se projevy srdečně-cévních onemocnění v rodině (otec srdeční infarkt před 60. rokem věku, matka před 65. rokem věku). Často, jak je zobrazeno na obrázku níže, mají usazeny tuky v oblasti očních víček a kolem rohovky (bílé šipky). Toto onemocnění je dědičné a je poloviční šance, že ho postižený rodič předá svým dětem. Je také poměrně časté - trpí jim přibližně jeden z 500 našich obyvatel.
Co bychom my a naši lékaři měli dělat?
Vyloučit, zda se nejedná o sníženou činnost štítné žlázy (především ženy po menopauze).
V dietě co nejvíce nahradit živočišné tuky rostlinnými (2-3 vegetariánské dny v týdnu). Jak agresivně tuto poruchu léčit, záleží i na dalších rizikových faktorech. Na základě dalších údajů se lékař rozhodne, zda nasadí léky ke snížení cholesterolu. U většiny takto postižených pacientů se však bez medikamentózní léčby neobejdeme. Samozřejmostí by mělo být vyšetření alespoň nejbližších pokrevních příbuzných (rodičů a sourozenců), zda nemají podobnou závažnou a rizikovou poruchu.
Skupina druhá: TREST ZA ŠPATNOU ŽIVOTOSPRÁVU
Pacient v této skupině je osoba, která má drobnou odchylku ve všech parametrech - mírně vyšší celkový a LDL cholesterol, ale současně i vyšší triacylglyceroly a nízký HDL cholesterol. Většinou se jedná o jedince s bříškem, vyšším krevním tlakem a sklonem k cukrovce (někdy nazýváno metabolický syndrom). Tyto osoby jsou v ohromném riziku vzniku srdečně-cévních onemocnění. Velká část těchto pacientů je zároveň kuřáky, čímž jejich již tak vysoké riziko stoupá. Neslušně řečeno: stokrát nic umoří osla.
Co bychom my a naši lékaři měli dělat?
Vyloučit, zda se nejedná především o cukrovku či poruchu funkce ledvin.
Zahájit dietu s výrazným omezením jednoduchých cukrů (omezit sladkosti, jíst více zeleniny než ovoce, omezit bílé pečivo) a zvýšit pohybovou aktivitu (v běžném životě vynechat jízdu výtahem, jít jednu stanici autobusu/trolejbusu/tramvaje pěšky, v ideálním případě 30 minut cvičit). Zda současně brát léky, záleží opět na dalších rizikových faktorech. U velké části postižených již však na zkrocení několika těchto zlých tuků nestačí jeden lék, ale často je nutná kombinace léků dvou i tří. Naprosto zásadní jsou zde však právě dietní opatření a pohyb, která mohou všechny tuky zcela napravit.
Skupina třetí: V MÉDIÍCH ČASTO CHVÁLENÝ ALKOHOL PRO VÁS ROZHODNĚ DOBRÝ NENÍ
Tento pacient je osoba s normální hladinou cholesterolu, ale s výrazně zvýšenou hladinou tuků zvaných triacylglyceroly. Krev je u těchto osob zaplavena triacylglyceroly do té míry, že většinu ostatních krevních tuků nelze spolehlivě změřit. Této osobě nehrozí srdeční infarkt za deset let, ale druhý den může zemřít za velkých bolestí na zánět slinivky břišní.
Jednou z nejčastějších příčin zvýšených triacylglycerolů je větší příjem alkoholu. U některých pacientů stačí již 2 piva denně či jejich ekvivalent, aby způsobily tuto poruchu. Někdy takovou poruchu vidíme u „rozvrácených" diabetiků, tedy těch s výrazně zvýšenými hladinami krevního cukru (glykémie). Velice vzácně je tato porucha zachycena u dětí, u kterých se projevuje silnými bolestmi břicha způsobenými zanícenou slinivkou.
Co bychom my a naši lékaři měli dělat?
V tomto případě je nutné doslova ze dne na den zcela vynechat alkohol a tuky v potravě, dokud se hladina triacylglycerolů nesníží alespoň k hranici 5 mmol/l. I když i v tomto případě lze do určité míry tuky krotit pomocí tablet, zásadní je alespoň přechodná asketická životospráva, včetně abstinence.
Skupina čtvrtá: JSTE V BEZPEČÍ!
Pacient 4. skupiny není pacient, ale osoba s velice nízkým rizikem srdečně-cévních onemocnění. Tyto výsledky garantují skvělé vyhlídky do zdravého života bez ucpávání tepen. Takovéto hodnoty jsou také cílem často "agresivní" léčby medikamenty u pacientů s již přítomným srdečně-cévním onemocněním či pacientů s cukrovkou a více rizikovými faktory.