Co je to infarkt myokardu?

24.08.2010

Infarkt myokardu (IM) je onemocnění, způsobené náhlým přerušením dodávky kyslíku do srdečního svalu s následným odumřením části svalových vláken (myokardu). Je to jedna z forem ischemické choroby srdeční (ICHS). I přes pokroky v léčbě přetrvává vysoká úmrtnost na IM, asi kolem 25 %. Polovina lidí umírá do hodiny od začátku příznaků. Je prokázáno, že riziko výskytu je větší v prvních hodinách po probuzení a v zimě.

Věk nemocného: objevuje se více se stoupajícím věkem, ale nejsou výjimkou ani dvacetiletí lidé s touto nemocí, IM je cca 5x častější u mužů než u žen.

Příznaky: typická je krutá svíravá nebo pálivá bolest za prsní kostí (stenokardie), která může vyzařovat do levé paže, krku, čelisti, zad, ale i do břicha. Je nezávislá na poloze těla a na dýchání. Tato bolest bývá podobná té u anginy pectoris, ale liší se intenzitou a délkou trvání. Trvá zpravidla několik minut až hodin, nebývá patrný efekt použitých nitrátů. Tyto obtíže velmi často provází pocení, zvracení, bušení srdce, neklid, strach a úzkost. Při rozsáhlém infarktu dojde k selhávání přečerpávací schopnosti srdce a objeví se akutní dušnost, u starších nemocných i zmatenost (při postižení více než 20 % srdeční svaloviny). U některých nemocných může proběhnout infarkt zcela bez příznaků (tzv. němý infarkt myokardu). Infarkt může být příčinou náhlého úmrtí v důsledku protržení srdeční stěny nebo srdeční přepážky, v důsledku poruchy srdečního rytmu (arytmie) nebo rozsáhlého postižení srdeční svaloviny (více než 40 % svaloviny).

Příčiny: k nedokrevnosti srdečního svalu (myokardu) dochází většinou na podkladě aterosklerotického postižení tepen zásobujících srdce krví (tzv. koronárních, věnčitých tepen). Při ateroskleróze (kornatění cév) dochází v důsledku postupného ukládání tuků a dalších látek do cévní stěny ke vzniku aterosklerotických plátů, které zužují vnitřní průměr cév. To v případě srdce vyvolává anginu pectoris - bolesti na hrudníku, které se objevují při námaze. Pokud dojde k prasknutí plátu, tak se na jeho povrchu začnou shlukovat krevní destičky, které úplně uzavřou koronární tepnu. Oblast, která je touto tepnou zásobena, se ocitá bez kyslíku a živin. Pokud nedojde velmi rychle k obnovení průtoku krve, vzniká akutní infarkt myokardu. K podobné situaci dochází i při postupném narůstání aterosklerotického plátu.

Diagnóza: na podkladě EKG (elektrokardiografu), které lékař zkontroluje a vyhodnotí. Mohou zde být jasné známky svědčící pro infarkt myokardu, ale EKG natočené brzy po vzniku obtíží může být zcela normální. Dále je to osobní anamnéza obtíží (kdy bolest vznikla, kde je nejintenzivnější, kam vyzařuje, za jakých okolností k obtížím došlo, jak dlouho trvají, zda je nějaký efekt užitých léků, zda je dušnost atd.), fyzikální vyšetření (poslech srdce, dýchání, prohmat břicha, nohou - kvůli otokům), měření krevního tlaku.

Léčení: v době čekání na sanitku setrvejte v klidu fyzickém i psychickém. Pokud ji máte doma, tak si vezměte tabletu Anopyrinu (kyseliny acetylosalicylové), stříkněte si pod jazyk 2 dávky spreje s nitrátem a opakujte to po 5 minutách. Léčba na koronární jednotce zahrnuje:
• Koronarografii (v případě, že obtíže trvají méně než 12 hodin a metoda je dostupná do 1 hodiny. Je to vyšetření, při kterém se tepnou v třísle v místním umrtvení zavede kanyla do srdečních tepen a po podání kontrastní látky je vidět jejich případný uzávěr či zúžení. V případě závažných změn se v místě zúžení nafoukne balónek a ten cévu roztáhne - tzv. angioplastika. Do tohoto místa se pak zavede výztuha (stent). V některých případech není možné tepny zprůchodnit při koronarografii, pak je indikován bypass).
• Trombolýzu (rozpuštění krevní sraženiny ve věnčité tepně pomocí léků podaných do žíly. Pokud obtíže trvají déle než 12 hodin, tak se akutně koronarografie ani trombolýza neprovádí. K zabránění narůstání krevní sraženiny se podává ve formě podkožních injekcí heparin a kyselina acetylosalicylová, která zabraňuje shlukování krevních destiček. Pokud budou přetrvávat bolesti, tak se podávají analgetika a nitráty - buď do žíly nebo ve spreji. Pokud je to možné, tak se podávají beta-blokátory, které snižují tepovou frekvenci a krevní tlak a snižují úmrtnost na ischemickou chorobu srdeční, ACE-inhibitory, které snižují krevní tlak a také zlepšují prognózu po AIM. Dále se užívají léky, které snižují hladiny cholesterolu. Volba dalších léků závisí na stavu a výsledcích).
Od druhého dne se při nekomplikovaném AIM zahajuje rehabilitace. Třetí den je při uspokojivém průběhu možný překlad na standardní interní oddělení a po 7-10 dnech propuštění domů se zavedenou léčbou, kterou budete zpravidla užívat dlouhodobě. V případě, že nebylo možné zprůchodnit tepny při koronarografii, tak může být indikováno chirurgické řešení - aorto-koronární bypass - přemostění zúženého úseku zdravou cévou. 

Po propuštění by pacient měl být dále sledován kardiologem a také by měl upravit svůj životní styl (dieta a fyzická aktivita, zákaz kouření, u obézních redukce hmotnosti).

Na koho se obrátit: podezření na AIM vyžaduje rychlé jednání - volání rychlé záchranné služby na číslo 155

 

Použité odborné pojmy



Fórum zdravé výživy