V Evropě žije asi 11 miliónů lidí s fibrilací síní, tj. stavem charakterizovaným nepravidelným a často zrychleným srdečním rytmem. Podle odhadů trpí fibrilací síní cca 3 % české populace, což je přes 300 000 osob.
V České republice bylo v roce 2018 provedeno 3575 katetrizačních ablací fibrilace síní. To je v přepočtu 337 ablací na 1 milion obyvatel. Tímto je Česká republika lídrem v počtu provedení těchto zákroků na 1 mil. obyvatel ve střední a východní Evropě. Česká republika si také vede dobře v porovnání s celou Evropou, kde je na třetím místě po Německu a Dánsku. I přes rostoucí počet katetrizačních ablací je však počet těchto výkonů nedostačující a v celé Evropě nemá stále miliony pacientů k této léčbě přístup zejména z následujících důvodů: nedostatečný počet zkušených elektrofyziologů, nedostatek kapacit elektrofyziologických sálů a dalšího odborného personálu, a nedostatek financí na výrazné navýšení celkového počtu ablačních výkonů.
Katetrizační ablace je přitom vysoce účinnou a ekonomicky výhodnou léčebnou možností. Po výkonu je doloženo významnější zlepšení kvality života pacientů (37 % versus 18 % při léčbě léky - antiarytmiky), stejně jako přetrvávání normálního srdečního rytmu - po 1 roce zůstává bez arytmie až 94 % pacientů a po 5 letech až 70 % pacientů. Pacienti po ablaci síní rovněž mají až o 46 % nižší výskyt úmrtí, cévní mozkové příhody, srdeční zástavy a hospitalizace z kardiovaskulárních příčin během sedmi let ve srovnání s těmi, kteří jsou léčeni antiarytmiky. Doloženo je i snížení nutnosti neplánovaných návštěv lékaře (až o 80 %) a dlouhodobá úspora nákladů o 35 %
„Statistické údaje ukazují, že pouze polovina evropských pacientů je dobře zaléčena pomocí antiarytmik. Přesto méně než 4 procenta vhodných pacientů podstoupí katetrizační ablaci, ačkoli je tato léčba podle mnoha randomizovaných studií výrazně účinnější než léčba antiarytmiky a na rozdíl od antiarytmik může arytmii odstranit trvale. Kromě toho náklady na léky a veškerou přidruženou léčebnou péči v důsledku fibrilace síní již po asi pěti letech převyšují náklady na úspěšnou ablační léčbu včetně případných opakovaných výkonů,“ říká doc. MUDr. Martin Fiala, Ph.D., primář Centra kardiovaskulární péče, Neuron Medical v Brně a předseda České asociace pro srdeční rytmus.
Dále docent Fiala dodává: „Přestože nelze říci, že je ablace vhodná pro všechny pacienty s fibrilací síní, což platí zejména pro ty, kteří trpí dalšími závažnými chorobami, mnoho vhodných pacientů se k ablaci nedostane. Například v roce 2018 podstoupilo v České republice ablaci fibrilace síní a příbuzných typů arytmie 3575 pacientů, což je mnohonásobně méně, než by bylo zapotřebí.“
Finanční dopad
Fibrilace síní je rostoucí zdravotní epidemií představující významnou finanční zátěž pro systémy zdravotní péče s náklady až 3 236 miliónů eur ročně v Evropě. Lze očekávat, že se do roku 2030 počet osob s fibrilací síní zvýší až o 70 % a do roku 2050 bude mít Evropa největší nárůst pacientů s fibrilací síní ze všech regionů světa v důsledku ekonomického růstu, stárnutí populace a zvýšené prevalence rizikových faktorů fibrilace síní v západních zemích.
O onemocnění fibrilace síní
Tento typ arytmie může vést k závažným zdravotním komplikacím a ve výsledku zkracuje život. Fibrilace síní je charakteristická nepravidelným a často rychlým srdečním rytmem, který vede k nekoordinovaným stahům dvou srdečních síní. Hlavním nebezpečím je tvorba krevních sraženin v levé srdeční síni a jejich embolizace do mozku s rozvojem cévní mozkové příhody, jejíž riziko se tak zvyšuje oproti populaci bez fibrilace síní přibližně pětinásobně. Závažný je také častější rozvoj srdečního selhání. Nicméně včasné odhalení FS a časnější přístup k léčbě mohou ovlivnit progresi onemocnění a potenciálně zlepšit kvalitu a očekávanou délku života pacientů.
