Svět chce být klamán. A co my (a lékaři) na to?

30.04.2019

Co nás vede k tomu, že užíváme fytofarmaka, doplňky stravy a vitaminy, i když nejsou žádné důkazy pro jejich pozitivní účinky?

Je to už hodně let, kdy kardiolog, profesor Hradec označil (alespoň z hlediska kardiologického) užívání vitaminů za pouhou nákladnou a zbytečnou „výrobu drahé moči“. Přesto jsou vitaminy tak populární. I když vitamin C má opravdu význam jako prevence kurdějí, v této indikaci se neužívá :-). Přesto je jeho spotřeba enormní. O důvodech a účincích dalších vitaminů (pokud nejsou podávány přesně indikovaně – např. B12 u perniciozní anémie) lze přinejmenším pochybovat. Nedávno publikovaná studie v Annals of Internal Medicine prokázala na souboru 400 000 lidí, že užívání vitaminů neprodloužilo život ani nezlepšilo jeho kvalitu.

K vitaminům se v poslední době stále častěji přidávají doplňky stravy. Domácí, česká čísla nejsou k dispozici, hovoří se o jednotkách miliard ročně. V USA data mají. Američané utratí za doplňky stravy 37 miliard USD za rok. V několikatisícové studii se polovina oslovených přihlásila k užívání alespoň jednoho doplňku stravy. Co koho k „užívání“ potravinových doplňků vede? To je velká otázka. Musím přiznat, že i já sám (a myslím, že mnozí kolegové rovněž) jsem pacientům potravinové doplňky tvrdě nerozmlouval, s (ne)vědomím, že snad neškodí. Problém je ale v tom, že doplňky stravy způsobily v USA za poslední dvě dekády 275 000 referovaných nežádoucích účinků.

New England Journal of Medicine publikoval studii, kde 23 005 návštěv „emergency“ za rok bylo spojeno s užíváním suplementů. Mezi roky 2000 a 2012 celkem 34 lidí zemřelo v souvislosti s doplňky stravy!!!

Problém je v tom, že lidé se obávají „chemických látek“ v lécích a dávají přednost „přírodním léčivům“ jak sami potravinové doplňky (ale i vitaminy a homeopatika) nazývají. Trochu přitom zapomínají na fakt, že zatímco léky jsou před uvedením na trh podrobně testovány s otázkou účinnosti a bezpečnosti a podléhají regulaci státních úřadů, potravinové doplňky jen mají uvést, co obsahují. Ponechme stranou fakt, že některé „přírodní“ doplňky stravy byly (snad dříve?) produkovány synteticky v chemických továrnách

Mnohem větším problémem dnes je dostupnost nejrůznějších přípravků na internetu. Velmi často bez základních informací o výrobku, natož o výrobci. O jejich uskladnění a transportu jsou také pochybnosti. Nelze se potom divit, že tyto produkty mohou:

  • Obsahovat účinné látky, léky, z nichž některé byly dokonce zakázány (nedávná zpráva z Harvard Medical School identifikovala nepovolená stimulancia v produktech na hubnutí a fitness, o zneužití steroidů nebo diuretik bylo popsáno hodně papíru)
  • Být znečištěny těžkými kovy
  • Být kontaminovány bakteriálně
  • Být kontaminovány mykoticky
  • Interferovat s léky, které nemocný užívá na předpis

Dokonce i výše zmíněné vitaminy mohou vyloženě škodit. Kuřáci, kteří užívali vitamin A onemocněli častěji rakovinou plic. Další studie z roku 2007 uzavírala, že léčba beta karotenem, vitaminem A a vitaminem E může zvyšovat úmrtnost.

Nechci zmiňovat kazuistiky poškození jater „hepatoprotektivním“ ostropestřcem ani to, že podle současných názorů může být škodlivé i pití více než ½ l zeleného čaje denně!?

Dobří nutricionisté říkají: Výživu by měl člověk získávat z jídla, nikoliv z kapslí nebo předem připravených a zabalených krabiček. I pro nás a naše nemocné by mělo platit: Jezme skutečnou potravu. Ne příliš, hodně ovoce a zeleniny, omezme slazené nápoje. Nebo je to snad jinak?

 
 prof. MUDr. Richard Češka, CSc., III. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha
 

Použité odborné pojmy