„Kdysi revoluční léky začínají postrádat účinnost. Děje se to už desítky let, bakterie jsou čím dál více rezistentní a Česká republika je v tomto ohledu s tunami spotřebovaných antibiotik bohužel na špici,“ vysvětluje prim. MUDr. Václava Adámková z ATB centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
Podle ní jsou lékaři k nasazení antibiotik často „donuceni“ svými pacienty, kteří je neodbytně vyžadují. „Nejčastějším důvodem, proč lidé navzdory doporučení lékaře antibiotika vyžadují, je strach z nemoci, z bakterií, z toho, že by se proti jejich špatnému stavu „nic nedělalo.“ Lékař by měl nejenom odolat jejich tlaku, ale mít k dispozici takové informace, aby pacienta přesvědčil, že nasazení antibiotik není v jeho případě nutné. „Čím lépe budou lékaři schopni fakticky argumentovat, tím větší je šance, je pacient pochopí a od požadavků ustoupí,“ říká prim. Adámková.
Pokud lékař nazná, že u pacienta je třeba nasadit antibiotika, musí vědět jaká a kolik, aby pacient nebyl poddávkovaný nebo předávkovaný. „Trendem poslední doby je dávat spíše vyšší dávky antibiotik po kratší dobu. Je třeba zohlednit to, kolik pacient váží,“ připomíná lékařka.
Odborníci odhadují, že Češi ročně spotřebují kolem 15 milionů balení antibiotik. Nejvíce penicilinů, poté makrolidů, cefalosporinů a tetracyklinů. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je takzvaná antibiotická rezistence globální hrozbou. V EU kvůli ní podle odhadů ročně zemře kolem 25 000 lidí. Náklady na léčbu těchto odolných nemocí se pohybují ve výši 1,5 miliardy eur za rok.
