Výskyt cestovní trombózy například u letů delších než 10 hodin se odhaduje na 5 %. U třetiny cestujících se toto onemocnění může projevit již během cesty, u dvou třetin během 4 týdnů po jejím ukončení. Nejvíce jsou ohroženy osoby, které mají rizikové faktory ke vzniku žilní trombózy a plicní embolie.
„Namísto složitějšího výčtu rizikových pacientů si představme mladou ženu s nadváhou, křečovými žilami, kuřačku, užívající antikoncepci (nebo naopak těhotnou), s vrozeně zvýšenou srážlivostí krve, cestující delší dobu v horku a bez většího příjmu tekutin. Cynická sázka na to, že z letadla či autobusu vystoupí s trombózou v žilách, má velmi výhodný kurz. Důležité je vědět, jak tento kurz znevýhodnit,“ říká doc. MUDr. Jan Piťha, CSc. z Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol a z Laboratoře pro výzkum aterosklerózy IKEM.
V současnosti je dostupná celá řada velmi účinných léků, které zabraňují žilním trombózám (ředí krev). Mohou být podávány do žíly, pod kůži či ve formě tablet. I když u extrémně rizikových pacientů se zvažuje jejich preventivní podávání, nejsou zcela bez rizika (mohou způsobit krvácení) a nelze je podávat úplně všem rizikovým cestujícím. Ukazuje se, že důležitou a velice snadno napravitelnou příčinou vzniku tohoto onemocnění může být snížený příjem tekutin, který způsobí výrazné zahuštění krve, dehydrataci. V relevantní studii1 sledovali autoři výskyt žilních trombóz během roku a právě dehydratace byla označena jako možná příčina (tzv. vyprovokovaná) sezónního výskytu žilních trombóz i u pacientů s jinou jasnou příčinou vzniku.
„Jedním z důležitých kroků k prevenci vzniku žilní trombózy je tedy prevence dehydratace, jinými slovy dostatečný příjem tekutin během delších cest dopravními prostředky po silnici nebo ve vzduchu. Ideálním nápojem je čistá voda, v případě silnějšího pocení v horkém prostředí vody více mineralizované, a to nesycené. Sycené totiž poměrně rychle potlačují pocit žízně, a příjem tekutin by tak mohl být snížen. Optimální příjem je 2–3 litry během delších letů nebo jízd, při výraznějším pocení a u rizikových osob i větší,“ doporučuje doc. Piťha.
Dalšími preventivními opatřeními je cvičení nohou, které lze provádět i vsedě (zvedání paty
a špičky), nošení volných oděvů a kompresních punčoch – výrazný preventivní účinek kompresních punčoch při dlouhých letech byl vědecky ověřen2). U extrémně rizikových osob s opakovaným výskytem žilních trombóz někdy lékaři doporučují jednorázovou aplikaci subkutánní injekce léků (heparinu) i za cenu mírně zvýšeného rizika krvácení. Přesto či právě proto je i v tomto případě nutné dodržet dostatečný příjem tekutin a alespoň menší pohybovou aktivitu.
Studie:
1) Elias S, Hoffman R, Saharov G, Brenner B, Nadir Y. Dehydration as a Possible Cause of Monthly Variation in the Incidence of Venous Thromboembolism. Clin Appl Thromb Hemost. 2016;22(6):569-74
2) Belcaro G, Geroulakos G, Nicolaides AN, Myers KA, Winford M. Venous thromboembolism from air travel: the LONFLIT study. Angiology. 2001;52(6):369-74.) In low-risk subjects no events were recorded while in high-risk subjects 11 had DVT (2.8%) with 13 thromboses in 11 subjects and 6 superficial thromboses (total of 19 thrombotic events in 389 patients [4.9%]).In the Lonflit2 study the authors studied 833 subjects (randomized into 422 control subjects and 411 using below-knee stockings). Mean age was 44.8 years (range, 20-80 yr, SD 12; 57% males). The average flight duration was 12.4 hours. Scans were made before and after the flights. In the control group there were 4.5% of subjects with DVT while only 0.24% of subjects had DVT in the stockings group. The difference was significant. The incidence of DVT observed when subjects were wearing stockings was 18.75 times lower than in controls.Long-haul flights are associated to DVT in some 4-5% of high-risk subjects. Below-knee stockings are beneficial in reducing the incidence of DVT
