V případě sportujících lidí je situace odlišná, ti by neměli příjem soli snižovat na minimum, protože nedostatek sodíku může mít velmi negativní dopad na jejich výkon i zdravotní stav.
Při standardním režimu by měla být u dospělých dávka sodíku do 2,4 g na den (6 g soli).
Dle Českého statistického úřadu byla v roce 2015 spotřeba soli v ČR 5,7 kg na osobu a rok, což odpovídá dennímu příjmu 15,6 g soli.
„Cílem není vytěsnit sůl z jídelníčku úplně, ale vědět o jejích nejvýraznějších zdrojích, a tomu přizpůsobit výběr surovin, z nichž vaříme. Mezi zdroje sodíku patří i potraviny, které běžně konzumujeme a které by byla velká chyba významně izolovat z jídelníčku (celozrnné pečivo, sýry, kvalitní šunka aj.), se sodíkem v nich obsaženým však musíme počítat. Zároveň je dobré vědět, že sůl obsahují také výrobky, kde bychom to nečekali (například ochucovadla, marinády, sušenky nebo čokoláda). A naopak – lidé si překvapivě myslí, že minerální vody mají nadměrný obsah sodíku, což není tak úplně pravda. Do velmi přísného limitu obsahu sodíku 20 mg/l pro kojeneckou vodu spadá celých 37,8 % produkce všech minerálních vod. Vyšší obsah sodíku, tj. nad 200 mg/l, má pouze 15,7 % vyráběných minerálek,“ říká nutriční terapeutka Věra Boháčová, DiS.
Jaké jsou nejdůležitější zásady pro snížení příjmu sodíku ve stravě? „Nedosolovat již hotové pokrmy, protože špetky soli mohou znamenat množství až 1 g. Při přípravě pokrmů příliš nesolit a chuť zvýraznit raději bylinkami. Omezit spotřebu potravin, které mají v názvu slané nebo solené. Vyhýbat se kořenícím a dochucovacím směsím, kde sůl může tvořit až polovinu obsahu, někdy i více. Všímat si údajů o obsahu soli na obalech potravin a vybrat tu potravinu z dané kategorie, která má nejnižší obsah soli. Omezit spotřebu uzenin,“ radí Věra Boháčová.
Na sportovce se však musí pohlížet jinak a dávky sodíku upravovat podle potřeby, v závislosti na intenzitě tréninků, okolní teplotě, stresu a dalších faktorech, které prohlubují dehydrataci. „Při sportu je nutné doplňovat nejen tekutiny, ale při intenzivnější fyzické aktivitě nebo při sportování v teple, nemluvě o kombinaci obojího, je nutné dbát také na příjem sodíku a dalších minerálních látek, optimálně prostřednictvím mineralizovaných vod nebo sportovních nápojů,“ doporučuje RNDr. Pavel Suchánek, nutriční specialista Fitbee
se zaměřením na sportovní výživu a výzkumný pracovník IKEM, a dodává: „Pokud cvičíte 3x a vícekrát v týdnu a součástí tréninku je intenzivnější aerobní zátěž, nebo pokud skoro každý den běháte, pak je určitě vhodné sledovat příjem sodíku, protože ten ovlivňuje správnou hydrataci a s ní i výkonnost organizmu. Sodík pomáhá mimo jiné zvyšovat svalový objem a zlepšovat svalový výkon, nebo naopak zvyšovat vytrvalost.“
Doc. MUDr. Pavel Těšínský, vedoucí lékař Jednotky intenzivní metabolické péče ve FN Královské Vinohrady a předseda Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče ČLS JEP vysvětluje, jaká zdravotní rizika s sebou přináší nadměrný příjem sodíku: „Sodík v nadměrném množství je spojován především s hypertenzí, která představuje významný rizikový faktor pro kardiovaskulární onemocnění. Může způsobit také poruchu funkce ledvin vznikající jako následek vysokého tlaku. Změny v ledvinách v katastrofickém výsledku mohou vést až k zániku jejich funkce a nutnosti jejich náhrady hemodialýzou. Sůl a solené potraviny mají podle některých studií souvislost s karcinomem žaludku, díky možnému mechanizmu podpory vzniku atrofické gastritidy. Sůl sama o sobě není karcinogen, může však zvýšit citlivost organizmu k jiným karcinogenům. Musím ale zároveň upozornit, že snaha o extrémně nízký přívod sodíku může způsobit jeho deficit, což vede k závažným změnám ve složení elektrolytů a zvýšeným ztrátám vody v organizmu. Není bohužel výjimkou přijetí pacienta s extrémně nízkou hladinou sodíku na jednotku intenzivní péče.“
