České děti jsou tlusté. Proč to vadí a co s tím?

20.04.2018

České děti patří k nejtlustším na světě, v posledních letech roste především počet těch se závažným stupněm obezity.

Příklad z praxe dětského obezitologa: Malá Eva byla sice šikovná, v 11 měsících začínala mluvit a samostatně chodila. Ovšem již v roce její hmotnost dosáhla 18 kg, což je běžná váha prvňáčků. A to navzdory faktu, že oba rodiče malé pacientky byli štíhlí a tatínek se aktivně věnoval kulturistice. Jak  uvedl lékař, všichni chtěli pro dívenku jen to nejlepší. Maminka kojila, ale protože holčička příliš nepila, přešla ve třech měsících na nejlepší adaptované mléko, a ve čtyřech měsících navíc na příkrmy. Už v půlroce vážila holčička dost kilogramů, proto jí začali rodiče na doporučení dětské lékařky ‚šidit‘ mléko. Stále narůstající váha dcery je ovšem donutila navštívit specializovanou ambulanci. Rodiče naštěstí velmi dobře spolupracovali a celá rodina zcela upravila životosprávu. Holčička po těchto změnách přestala přibírat a jen rostla. Díky tomu zhubla za tři měsíce tolik, jako když dospělý člověk zhubne 20 kg. V odborných kruzích se tento fenomén řadí k poruchám příjmu potravy. Jde o tzv. Adonisův syndrom, kdy přílišné zaměření na vše zdravé a pohyb pro krásu u rodičů zapříčinily přeneseně závažnou obezitu u jejich kojence.

Pediatři a obezitologové stejně jako Světová zdravotnická organizace (World Health Organization – WHO) uvádějí, že klíčovým obdobím pro podchycení obezity je věk do pěti let. Základními pilíři, na nichž stojí prevence, jsou pediatři a samozřejmě rodina. Ovšem jak se ukazuje, obě instance v této oblasti dlouhodobě selhávají.

Praktičtí dětští lékaři vysvětlují, proč je práce s dětmi s nadváhou a obezitou obtížná. Není problém je diagnostikovat, ale soustavně se jim věnovat a ovlivňovat zdravotní styl celé rodiny. Do jednoho roku dítěte ho vidí pediatři devětkrát, ovšem v batolecím věku, který považuji za zlomové období, přichází na preventivní prohlídku v 18 měsících a pak až ve třech letech. V rámci obou kontrol je navíc nutné hlídat řadu jiných důležitých parametrů, například vyloučit autismus nebo oční vady.

Druhý problém představují rodiče, kteří často nejsou ochotni spolupracovat. Nechtějí slyšet, že jejich děti mají nadváhu, nebo jsou dokonce obézní. V takových případech se často otočí a jednoduše změní pediatra. A pak jsou tu rodiče, kteří jednoduše nemají zájem. Možná se tak nakonec neobejdeme bez nezbytné intervence státu, jako je to běžné například ve Velké Británii, kdy se o obézní dítě začne zajímat odbor sociální péče.

 

Metabolický syndrom u třetiny obézních chlapců

Podle národních studií publikovaných na www.worldobesity.org (webové stránky World Obesity Federation) mělo v roce 2005 v České republice 33,5 % chlapců ve věku 6–10 let nadváhu anebo trpělo obezitou, u stejně starých děvčat šlo o 27,7 %, což je nepoměrně více než v řadě jiných států. Z výsledků studie z let 2009–2013 (Caterpillar Research, Marinov, Z a kol.) vyplývá, že s nadváhou se potýká 13,91 % českých předškolních dětí, s obezitou pak 7,86 %.

Míru zdravotních rizik, která dětským obézním pacientům hrozí, ať už aktuálně či v dospělém věku, popisuje řada dalších studií. Například český Endokrinologický ústav testoval v letech 2008–2011 skupinu 717 obézních dětí ve věku 13–18 let. Jedním z cílů bylo zjistit výskyt takzvaného metabolického syndromu, tj. přítomnost břišní obezity plus minimálně dvou rizikových faktorů, tedy vysokého krevního tlaku, vysokého cholesterolu v krvi nebo vysokého cukru v krvi. Metabolický syndrom je faktorem, který vede k rozvoji onemocnění srdce a cév. Výsledky studie prokázaly metabolický syndrom u obézních dívek ve 14,5 % případů, u chlapců v téměř 30 % případů.

Je potvrzeno i to, že pokud obézní děti nezhubnou a nezmění životní styl, existuje velice vysoký předpoklad pro rozvoj diabetu 2. typu v budoucnosti. Zároveň se odborníci obávají, že tímto tempem začnou relativně brzy zaznamenávat strmý nárůst infarktů, cévních příhod již ve 30 či 40 letech věku. 

Dětská obezita – priorita ve vzdělávání

Co s tím? Cílená edukace, ať už veřejnosti či pediatrů, zatím pokulhává. Opakují se také návrhy zvýšit počet preventivních prohlídek v batolecím věku dětí, který je pro podchycení stravy a životního stylu zásadní. Stačilo by údajně zavést další preventivní prohlídku ve dvou letech. Zároveň by bylo potřeba, aby měli pediatři povinnost informovat rodiče a také zdravotní pojišťovny o výsledku vyšetření dítěte, tj. nikoliv pouze registrovat stávající stav. Reporty by pak umožňovaly sledovat vývoj pacienta již od útlého dětství.

Zdroj: AM Review, březen 2017, www.terapie.digital 

Použité odborné pojmy



Fórum zdravé výživy