Umělé srdce, které bylo vyvinuto francouzskou firmou CARMAT, váží necelý kilogram – asi 800 gramů, je tedy téměř třikrát těžší než průměrné srdce zdravého člověka. Podle přednosty Kardiocentra IKEM prof. MUDr. Jana Pirka, DrSc. však tato hmotnost není z hlediska fyziologických funkcí limitující, protože srdce pacientů s chronickým srdečním selháním dosahují hmotnosti i 700 g. Přesto CARMAT již pracuje na modelu, který by měl být o třetinu menší.
Velikost implantovaného přístroje vyžadovala pečlivé zhodnocení konfigurace nemocného pomocí virtuální vizualizace. Vnitřní povrch umělého srdce vystavený krevnímu proudu je tvořen plně biologickým materiálem. „Několikahodinový operační výkon byl velmi náročný zejména po technické stránce, umělé srdce se skládá hned z celé řady součástí, ty je na operačním sále třeba sestavit. Zatímco jeden tým lékařů prováděl samotný chirurgický výkon, druhý tým sestavoval a připravoval umělé srdce k implantaci,“ dodává doc. Netuka.
U pacienta byla zachována pravá i levá srdeční síň, ale místo pravé a levé komory chirurgové našili připravené umělé srdce. „Jedná se o tzv. biatriální techniku, která byla dříve používána i při klasické transplantaci srdce. Tím však samotný výkon neskončil. Ihned po implantaci jsme pomocí kabelu, vedeného přes břišní stěnu, přistoupili k zapojení implantované srdeční části k externím komponentám. Umělé srdce obsahuje 17 integrovaných senzorů, které aktuálně vyhodnocují klíčové parametry pacienta. Proto systém dokáže automaticky regulovat i „srdeční tep“ v závislosti na aktuální zátěž pacienta při denních činnostech a působí tak mnohem více fyziologicky oproti předchozím generacím těchto zařízení, “ uzavírá doc. Netuka.
Prvním pacientem s umělým srdcem v ČR se stal 58letý muž, kterého upoutalo na nemocniční lůžko oboustranné těžké srdeční selhání. V IKEM byl posledních osm měsíců trvale připojen k podpůrným přístrojům a infuzím – nemohl ujít ani pár metrů. „Pacient trpěl těžkým oboustranným srdečním selháním. Vzhledem k jeho vyššímu věku, stále se zhoršujícímu zdravotnímu stavu a vzrůstající plicní hypertenzi, nemohl podstoupit transplantaci srdce, ani mu nemohla být implantována ani standardní dlouhodobá srdeční podpora. Po vyhodnocení všech jeho vyšetření jsme rozhodli, že bude naším prvním pacientem, který dostane nové umělé srdce–tedy pro něj jedinou možnost, jak nadále žít,“ říká prof. Pirk.
„Pacientův zdravotní stav je nyní dobrý, stabilizovaný a systém srdeční náhrady funguje bezchybně. Téměř týden po výkonu jsme pacienta odpojili od dýchacího přístroje. Nyní je pacient ve fázi rekonvalescence, takže budou následovat rehabilitace, rekondice a pomalé vracení zpět do života. Je jen pár dní od operace, takže se samozřejmě musíme vyvarovat jakékoliv možné infekce.“ říká MUDr. Hynek Říha, Ph.D. MHA, zástupce přednosty Kliniky anesteziologie a resuscitace IKEM.
Tým odborníků IKEM se na takto náročnou operaci připravoval několik let s několikaměsíčním intenzivním tréninkem, přímo ve francouzské společnosti CARMAT, která umělé srdce vyvinula. Příprava mimo jiné zahrnovala nejen odbornou část, ale také praktické vyzkoušení implantace umělého srdce během experimentální operace na zvířeti. Vše muselo být do sebemenšího detailu připraveno a každý člen týmu měl během operačního výkonu přesně definovanou a nezastupitelnou roli. „Padesát let od první transplantace srdce na světě se nacházíme na prahu nové éry v dějinách moderní kardiochirurgie, kdy řadíme transplantaci srdce k běžně používaným technikám. To, že dokážeme díky umělému srdci zachránit život pacientovi, u kterého všechny ověřené metody léčby selhaly nebo nejsou proveditelné, je skvělé. O to víc mne těší, že jsme teprve třetí zemí na světě, která tento operační výkon provádí. Když jsme 31. ledna 1984 udělali v Institutu klinické a experimentální medicíny první transplantaci srdce v tehdejším Československu, byl to pro nás pomyslný strop lékařských možností a nikdo z nás by nepredikoval, že za 33 let bude možné implantovat pacientovi srdce umělé. Od té doby jsme v Kardiocentru IKEM provedli celkem 1 116 transplantací srdce a jen za letošní rok jsme jich udělali 39. Jedna věc jsou statistiky, ale druhá věc je vidět za těmi čísly zachráněné životy pacientů,“ říká prof. Pirk.
Doplnil, že před érou mechanických náhrad bylo běžné, že umíralo 30 % pacientů na čekací listině k transplantaci. Díky náhradám se podařilo snížit počet osob, které se nedožily transplantace, pod 10 %. I sdce CARMAT je pouze přemosťovací léčbou - zhruba po třech měsících by mohl pacient podstoupit transplantaci.
Biokompatibilní umělé srdce bylo vyvinuto ve Francii, kde v rámci klinické studie bylo implantováno prvnímu pacientovi na světě v roce 2014. Letos na podzim se do klinické studie zapojilo superspecializované Kardiocentrum v kazašské Astaně a třetí zemí v rámci studie je Česká republika zastoupená IKEM. Další evropské země o zapojení do mezinárodní spolupráce nyní žádají. „Náklady u tohoto výkonu jsou pro Institut klinické a experimentální medicíny takřka nulové, neboť je prováděn v rámci klinické studie. Do budoucna se v Institutu chystáme provádět tuto unikátní operaci v řádu jednotek. Na celý tým našeho Kardiocentra jsem nesmírně pyšný, neboť pro české pacienty přináší další možnost, jak bojovat s nezvratným selháním životně důležitého orgánu,“ říká ředitel IKEM MUDr. Aleš Herman, Ph.D.
