Ve studii bylo sledováno více než 3000 Britů seniorského věku, kteří byli majiteli psů a pravidelně je venčili. Ukázalo se, že měli o cca 20 % více fyzické aktivity než lidé bez psa. A. Jones a kol. zjistili, že pejskaři strávili o 30 minut denně méně času sezením, a to za každého počasí. Ukázalo se tak, že aktivita v podobě venčení psů má významný potenciál v boji proti fyzické inaktivitě starších lidí. Dokonce by měla mít svoje místo v plánu “tréninkových” aktivit.
Předmětem studie byla populace mužů a žen ze studie European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition Norfolk study, která je součastí větší studie sledující hlavní determinanty chronických onemocnění, zdravtních omezení a úmrtnosti ve středním a vyšším věku.
Dobrovolníci byli nabíráni do sledování mezi roky 2006 až 2011 a zařazováni do jedné ze tří skupin. V první byli lidé, kteří venčili své miláčky aspoň jednou denně, ve druhé ti, kteří nevenčili pravidelně a ve třetí skupině byly osoby, které psa neměly. Každý účastník studie u sebe nosil monitor tělesné aktivity během sedmidenní periody. Do konečné analýzy se dostali jen ti jedinci, kteří nosili monitor aspoň 10 hodin denně. S využitím meteorologických dat investigátoři porovnali denní aktivity mezi skupinami v závislosti na počasí, teplotě a počtu hodin, kdy bylo denní světlo. Osoby ve studii byli průměrného věku 69,5 roku a téměř 57 % tvořily ženy. Majitelé psů tvořili 18,3 % a 67 % z nich venčilo své psy pravidelně.
Denní aktivita byla vyjádřena jako počet jednotek za minutu (counts per minute, CPM) a jako čas strávený sedavými činnostmi (v min.). Celkový průměrný čas strávený sezením činil ve studii 667 minut (SD 133,9) nebo cca 11 hodin. Průměrná denní aktivita byla 249,8 CPM (SD 153,4). Po adjustaci na pohlaví, věk, vzdělání a zdravotní stav zaznamenali v průměru 300 CPM v dnech bez srážek. CPM pokleslo průměrně o 37 v deštivých dnech, které byly definovány jako dny s min. 2,8 mm srážek. Lidé bez psa dosáhli cca 250 CPM za pěkných dnů a CPM pokleslo až o 80 během deštivých dnů. Pejskaři, kteří venčili své psy jenom nepravidelně, na tom byli podobně jako lidé, kteří psa nemají.
Ve všech třech skupinách došlo k poklesu aktivity při poklesu denních teplot a počtu hodin s denním světlem. Přesto i v méně příznivých dnech (např. teploty pod 10 stupňů Celsia, nebo naopak horké dny) měli více fyzické aktivity lidé pravidelně venčící své psy.
Lze shrnout, že majitelé pravidelně venčící své psy měli i za méně příznivých dnů o 22 % více pohybu než lidé ze zbývajících dvou skupin.
