Sanskrtský výraz jóga má mnoho různých významů,z nichž nejužívanější jsou: připoutat, spojit, sjednotit nebo ovládnout. Jóga je podle všeho prastarým dědictvím, které do sebe absorbovalo vědomosti a zkušenosti desítek lidských generací. Nejstarší zmínky o józe totiž sahají do období let 900 až 500 př. n. l., kde se o ní hovoří jako o asketických praktikách světců. V upanišadách, tedy staroindických literárních dílech, se mluví o způsobech meditace a uctívání,které pochází z let kolem 900 př. n. l. Nejznámější zmínky o józe pak pocházejí z posvátné knihy Bhagavadgíty (200 př. n. l.) a Pataňdžaliho jóga súter (300 až 200 př. n. l.).
K rysům jógových cvičení patří řízený a uvědomovaný pohyb, podobně jako je tomu u dnes využívaných zdravotních a rehabilitačních cvičení. Právě tento způsob pohybu snižuje riziko úrazů. To je při józe celkově minimální. Případnému zdravotnímu riziku může při józe předejít kvalifikovaný a zkušený cvičitel, který dokáže začátečníka naučit pohyby správně a také ví, které cviky jsou nebo nejsou u konkrétního člověka vhodné (některé cviky například nejsou vhodné pro osoby s určitým onemocněním, pro těhotné ženy apod.). U jógy také více než kdekoli jinde platí, že každý člověk je jiný a proto se i provedení jednotlivých cviků má provádět s respektem k vlastní individualitě a možnostem vlastního těla. Důležité je, aby se člověk cítil pohodlně, nepociťoval nepřirozené napětí nebo dokonce bolest. S jógovou praxí se vnímavost vůči vlastnímu tělu zvyšuje a každý se tedy zpravidla časem naučí vycítit, co potřebuje. U jógy je zásadní také správná technika dýchání, která využívá potenciálu bránice a rovná střed těla.
Je důležité vědět, že pozitivní účinky jógových cvičení většinou nepřicházejí okamžitě, ale vyžadují soustavnější praktikování. Totéž ovšem platí pro většinou preventivní opatření, ať už se jedná o zdravou výživu, nekuřáctví nebo pravidelné zdravotní prohlídky.
Jóga a zvládání stresu
Využívání jógy v prevenci a léčbě poruch působených stresem má svoji logiku. O užitečnosti jógy svědčí také četné odborné práce: v nich se například potvrdilo, že jóga zlepšuje chování dětí školou povinných nebo že je prevencí profesionálního stresu u zdravotníků.
Využití jógy při prevenci kardiovaskulárních onemocnění
Kladný účinek jógy byl popsán při rehabilitaci osob se srdečním onemocněním a objevují se práce svědčící o tom, že jóga je v prevenci kardiovaskulárních onemocnění ještě účinnější než aerobní cvičení (např. běh, kolo, rychlá chůze).
Jóga v prevenci onemocnění pohybového aparátu
Jóga dosahuje dobrých výsledků při bolesti bederní páteře nebo u osob s artritidou, je ostatně často součástí odborných fyzioterapeutických technik.
Jóga a prevence některých dalších zdravotních poruch
Jóga zlepšuje kvalitu života nemocných s astmatem.
Pravidelné domácí praktikování jógy souvisí s lepším pocitem zdraví, nižším body-mass indexem, lepším spánkem a menší únavou.
Příznivé účinky jógy jsou popsány u pacientů s diabetem 2. typu.
Jóga zlepšuje laboratorní známky zánětu.
Jsou popsány pozitivní účinky jógy u osob s Parkinsonovou chorobou.
Pomocí jógy lze mírnit úzkost i depresivní příznaky. Jóga zlepšuje kvalitu života.
