Skoro polovina Čechů nezná svou hladinu cholesterolu. Riskuje tím zdraví

23.03.2016

Češi bohužel stále podceňují důležitost prevence a svým hladinám cholesterolu v krvi nevěnují tolik pozornosti, kolik by si zasloužily. Hodně Čechů si také  nesprávně myslí, že hladiny cholesterolu nelze ovlivnit. Vyplývá to z čerstvého průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou společnost pro aterosklerózu (ČSAT). Je přitom mimo veškerou pochybnost, že vysoký cholesterol se podílí na vzniku srdečních infarktů a mozkových mrtvic, které jsou stále hlavní příčinou úmrtí v Evropě. Ročně zabijí čtyři miliony lidí, což je, pro srovnání, město velikosti Berlína. 

 

Úmrtnost na srdečně-cévní onemocnění se liší regionálně, Česká republika se v tomto ohledu blíží spíše východní Evropě, kde je úmrtnost stále vyšší než v západních zemích. I proto se ČSAT rozhodla zjistit, jaký mají Češi postoj k vysokému cholesterolu, jak hodnotí jeho závažnost a co dělají pro zdraví svého srdce a cév.

Většina Čechů ví, že je vysoký cholesterol nebezpečný, ale skoro polovina nezná své hodnoty

Ačkoli si 85 % dotázaných uvědomuje, že vysoká hladina cholesterolu je nebezpečná, téměř polovina populace České republiky (42 %) svůj cholesterol vůbec nesleduje a třetina Čechů (32 %) dokonce nevěří, že hladinu cholesterolu lze ovlivnit. Opak je pravdou. “S výjimkou menšiny pacientů, kteří mají vysoký cholesterol daný dědičně, lze u téměř každého účinně snížit hladiny cholesterolu tak, aby významně kleslo riziko srdečně-cévních onemocnění,” vysvětluje doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a předseda ČSAT, která sdružuje lékaře zaměřené na léčbu vysokého cholesterolu a prevenci srdečně-cévních onemocnění. Podle doc. Vrablíka by v Česku teoreticky neměl být ani žádný pacient, který nezná svůj cholesterol: “Systém bezplatných preventivních prohlídek je u nás nastaven tak, že pravdu o svém cholesterolu se každý dozví nejpozději v osmnácti letech, kdy přechází k praktickému lékaři pro dospělé.” Pokud je vše v pořádku, následuje další měření cholesterolu ve 30 letech věku a dále každých pět let. Pokud hodnoty dobré nejsou, pacient je sledován individuálně a případně užívá léky na snížení cholesterolu. Na tomto místě je nutné zmínit, že při vyšetření lékaři stanovují takzvaný celkový cholesterol a pak jeho jednotlivé frakce jako jsou triglyceridy, LDL cholesterol (známý jako “zlý” cholesterol) a HDL cholesterol (“hodný” cholesterol). Jak zdůraznil doc.Vrablík, právě “zlý” LDL cholesterol je klíčový pro riziko infarktů a mrtvic, na snížení jeho hodnot se lékaři zaměřují především. 

V názoru na nebezpečnost zvýšené hladiny cholesterolu se shodujeme s obyvateli západní Evropy – 84 % z nich podle průzkumu Eurostatu z roku 2015 věří, že vysoké hladiny LDL cholesterolu bychom se měli obávat. „Ve většině zemí západní Evropy se dlouhodobě daří udržet úmrtnost na oběhová onemocnění na nižší úrovni než u nás. Jedním z faktorů, který k tomuto nepříznivému rozdílu přispívá, může být i neuspokojivá kontrola vysoké hladiny cholesterolu,“ upozorňuje doc. Vrablík.

Výsledky dotazníku STEM/MARK také ukázaly, že cholesterol v krvi si nechá měřit 57 % Čechů, z toho minimálně jednou ročně 31 % z nich. „Jedná se o poměrně vysoké procento, ale stále je zde velký prostor pro zlepšení. Lidé by si měli nechat měřit cholesterol pravidelně a současně se přizpůsobit radám lékaře,“ vysvětlujeprof. MUDr. Richard Češka, CSc. FACP, FEFIM, předseda České internistické společnosti (ČIS) a vedoucí Centra preventivní kardiologie III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Nejčastěji (v 90 %) se respondenti shodují, že na snížení hladiny cholesterolu v krvi má vliv změna stravovacích návyků. Na pozitivním efektu zvýšení pohybové aktivity se shoduje 80 % populace. Až 51 % Čechů si myslí, že cholesterol může snížit i zanechání kouření. “To bohužel tak není, zanechání kouření ovlivní hladiny cholesterolu jen nepatrně. Ale je jednoznačně důležité opatření pro snížení celkového srdečně-cévního rizika,” komentuje určitý mýtus v populaci doc. Vrablík. 

Současná medicína v léčbě vysoké hladiny cholesterolu výrazně pokročila…

Je zajímavé, že používání léků pro snižování cholesterolu v krvi věří jen 72 % Čechů a 18 % respondentů má dokonce pochyby o jejich účinnosti. „Přitom u nejvíce používaných léků na snížení cholesterolu, statinů, máme v oblasti medicíny zřejmě vůbec nejkvalitnější data o jejich prospěšnosti při prevenci srdečně-cévních příhod,“ uvádídoc. MUDr. Jan Piťha, CSc., vedoucí Laboratoře pro výzkum aterosklerózy, IKEM a dodává: „Vedle statinů je v České republice k dispozici i takzvaná kombinační terapie statinu s ezetimibem vyznačující se velmi dobrou snášenlivostí, která nabízí rychlé dosažení cílových hodnot cholesterolu.” 

Kolem statinů koluje čas od času řada mýtů o jejich škodlivosti, nicméně doc. Piťha opakovaně zdůraznil, že nežádoucí účinky statinů se vyskytují jen u malé části pacientů a v naprosté většině nejsou vážné nebo dokonce život ohrožující. “Nějaké nežádoucí účinky má z principu každá účinná léčba. Statiny ale prokazatelně více pomáhají než škodí. Za téměř třicet let používání zachránily miliony životů.” Také je třeba si uvědomit, že podle dlouholetých epidemiologických sledování české populace v devíti okresech mají zvýšený cholesterol až tři čtvrtiny dospělých Čechů, bohužel ne všichni potřební ale statiny užívají.

…od bezpečnostních pásů po airbagy

Stále ovšem existují nezanedbatelné skupiny pacientů, kterým na účinné snížení cholesterolu nestačí ani vysoké dávky statinů ani jejich posílení o ezetimib, lék, který zvyšuje vychytávání cholesterolu přímo ve střevě, a tím efektivně doplňuje účinky statinů. Jde především o pacienty, kteří se narodili s dědičnou poruchou bránící organismu zbavovat se přebytečného cholesterolu.Ten se pak hromadí v cévách, poškozuje je a vede k srdečním infarktům nebo mozkovým mrtvicím už od čtvrté dekády života. Nejčastější takovou poruchou je choroba zvaná familiární hypercholesterolémie (FH). Právě pro obtížně léčitelné případy FH by už brzy měla být k dispozici úplně nová léčba. „V loňském roce byly pro léčbu vysokého cholesterolu schváleny nové léky, které dokáží jeho hladinu snížit ještě účinněji než ty doposud dostupné. Jmenují se evolokumab a alirokumab a podávají se podkožně jednou za dva až čtyři týdny a nebyly u nich popsány závažné vedlejší účinky. Z předchozích studií máme navíc velice dobrou zkušenost při jejich podávání samotnými pacienty. To přináší ohromnou příležitost, jak dále prospět vysoce rizikovým osobám, u kterých ani statiny nestačí či jimi nejsou tolerovány,“ říká doc. Piťha, který statiny a vlastně i ezetimib přirovnává k bezpečnostním pásům v autě: nemusíte nikdy bourat (mít infarkt), ale pásy (léky) vás jistí během jízdy po D1 (k níž lze život mnohých z nás leckdy přirovnat). Nové injekční léky jsou pak jakési airbagy, další účinný ochranný prvek, který zvyšuje šanci na přežití. Nové léky totiž nejen významně snižují hladiny cholesterolu, ale v důsledku také výskyt srdečně-cévních příhod a úmrtnost pacientů.

Rodinná historie hodně napoví o našem vlastním riziku

Vysoká hladina cholesterolu obecně zvyšuje riziko srdečně-cévních příhod, jak ale upozornil doc.Vrablík, hladinu, od které je nebezpečný, je třeba posuzovat individuálně. “Existují sice doporučené cílové hodnoty, o které bychom měli usilovat, jinak přísní ale budeme u pacienta, který má infarkty v rodině, má další rizikové faktory jako je třeba cukrovka nebo vysoký krevní tlak, nebo už jednou prodělal infarkt, a jinak u pacienta, který má sice zvýšený cholesterol, ale je jinak zdravý a jeho celkové cévní riziko je nízké.”

Jinak řečeno, v praxi existují různé typy pacientů podle míry celkového srdečně-cévního rizika. U těch rizikových jsou pak nejčastěji cílem co nejnižší hodnoty LDL cholesterolu, tedy pod 1,8 mmol/l, zatímco běžná populační norma je 3 mmol/l. Velmi důležitým prognostickým ukazatelem, který pomáhá lékařům rozhodnout o vhodném přístupu k léčbě, je rodinná historie pacienta. Jak uvedl doc. Piťha, každý lékař by měl zpozornět, pokud se v rodině nemocného vyskytují u blízkých příbuzných infarkty nebo mrtvice od časné dospělosti (tedy do 55. roku u mužů a do 65. roku u žen) . Takové příhody svědčí o rodinné, tedy dědičné zátěži a tito pacienti si zaslouží zvýšenou pozornost a pravděpodobně také intenzivnější léčbu, pokud jim byly zjištěny vysoké hodnoty cholesterolu.

Lze shrnout, že o svůj cholesterol by se měl zajímat každý dospělý člověk bez rozdílu, zvláště ostražití by ale měli být ti z nás, kteří mají předčasné infarkty nebo mrtvice v rodině, a ti, kteří mají další rizikové faktory (cukrovka, vysoký krevní tlak, obezita). Některým pacientům může pomoci s úpravou cholesterolu změna jídelníčku a více pohybu, někteří budou k dostatečnému snížení potřebovat navíc léky - ty jsou účinné a bezpečné.

Zajímavosti z průzkumů:

 

 

Doc. Michal Vrablík hovoří, za stolem prof. Richard Češka, doc. Jan Piťha (zleva), tisková konference k novému průzkumu STEM/MARK pro ČSAT, 22. března 2016:

 

 

 

 

 

Použité odborné pojmy