Trocha zeměpisu
Evropské země lze rozdělit do tří stupňů rizika. Země s velmi vysokým srdečně-cévním (kardiovaskulárním, KV) rizikem se nacházejí směrem na východ (výjimkou je Estonsko, které je na tom lépe), střední Evropa včetně Česka pak stále ještě náleží k zemím s vysokým rizikem. Země v západní části Evropy se podle zhodnocení úmrtnosti osob ve věku 35 - 74 let pohybují v nízkém KV riziku (a náleží k nim i jihoslovanské Slovinsko).
V roce 2015 vyšla v prestižním časopise Circulation oficiální statistika EHA (European Heart Association) zahrnující 28 zemí včetně České republiky a týkající se úmrtnosti na infarkty ve věkové kategorii 35 - 74 let. “Bohužel nám patří páté místo, což není důvod k radosti,” konstatovala prof. Cífková. Horší než my jsou země jako Rusko nebo Ukrajina a tradičně pokulháváme za zeměmi západní Evropy, Japonskem nebo Koreou. To svědčí o obrovských geografických rozdílech v KV úmrtnosti. Ale vyhlídky nejsou tak černé: ve střední Evropě lze pozorovat trend ke snižování úmrtnosti na choroby srdce a cév, a to přibližně od roku 1985.
Jak si vede vývoj úmrtnosti na KV onemocnění ve vztahu k pohlaví? “Otázkou vlivu pohlaví na kardiovaskulární úmrtnost jsme se zabývali v jedné z posledních prací a můžeme dokumentovat, že pokles kardiovaskulární úmrtnosti je u nás významný pro obě pohlaví od již zmíněného roku 1985. Jak v případě srdečních infarktů, tak v případě mozkových mrtvic je ale pokles strmější u mužů,” uvedla profesorka.
Vysoký krevní tlak: i malý pokles je výhra pro zdraví
Hypertenze - vysoký krevní tlak - je důležitý rizikový faktor nemocnosti a úmrtnosti z kardiovaskulárních příčin. U českého obyvatelstva sice neklesá nijak výrazně, nicméně platí, že malý pokles krevního tlaku na úrovní celé populace má výrazný ochranný účinek. Při snížení krevního tlaku o 2 mmHg (milimetry rtuťového sloupce) tak lze očekávat snížení výskytu mozkových mrtvic o šest procent a snížení výskytu infarktů o čtyři procenta.
Výše citovaná profesorka Cífková stojí za českou populační studií post-MONICA, která si vzala za úkol zmapovat zdravotní stav Čechů. Podařilo se prozkoumat 10 % rozlohy ČR, na níž žije 10 % obyvatelstva ve sledované věkové skupině 25 - 64 let. Dosud bylo díky této studii zjištěno, že v české populaci významně klesají hodnoty krevního tlaku u mužů i u žen, výskyt hypertenze ale klesá jen u žen, u mužů zůstává stejný. Stoupá také znalost tohoto onemocnění a procento léčených pacientů dosahuje šedesáti. “Kontrola hypertenze se lepší, ačkoli stále nedosahujeme hodnot krevního tlaku, jaké bychom si přáli,” uvedla prof. Cífková a doplnila, že hodnot pod 140/90 mmHg dosahuje asi jen 31 % populace. Studie zjistila i to, že ženy o své hypertenzi vědí častěji než muži, jsou také více léčeny a dosahují lepších výsledků při léčbě. Jednou z hlavních příčin, proč se nedaří dosáhnout cílových hodnot krevního tlaku, je nedostatečné využívání kombinací léků na vysoký krevní tlak. Z klinických studií přitom jasně vyplývá, že kombinaci dvou a více léků na tlak potřebuje až 80 % nemocných.
Strašákem je i cholesterol a kouření
V naší populaci také významně klesá hodnota celkového cholesterolu, a to jak u mužů tak u žen, což významně přispívá k tomu, že u nás klesá úmrtnost na choroby srdce a cév.
Stále velkým problémem u nás zůstává kouření: kouří třetina českých mužů (v 80. a 90. letech to byla polovina) a 25 % českých žen. “Pokud bychom měli v populaci méně kuřáků, zcela jistě bychom dosáhli lepšího než přibližně padesátiprocentního snížení úmrtnosti na infarkty,” je si jistá profesorka.
Cesta ke zdraví: snižme své rizikové faktory
A co je tedy podle odborníků příčinou zmiňovaného poklesu kardiovaskulární úmrtnosti? Sofistikované statistické analýzy ze zahraničí potvrzují, že z více než 50 procent jsou to změny na úrovni rizikových faktorů. Dalších 40 % připadá na změny léčby. Tým prof. Cífkové potvrdil, že v Česku to platí stejně. Největší prospěch přináší pokles celkového cholesterolu v populaci, částečný vliv má i pokles kouření a hypertenze. Z části se na poklesu úmrtnosti podílí zlepšení léčby akutního srdečního infarktu na specializovaných pracovištích.
Změna v rizikových faktorech by nenastala bez změny stravovacích zvyklostí. Data z Českého statistického úřadu potvrzují, že došlo ke zřetelnému poklesu spotřeby tuků a ke změně skladby tuků (tuky živočišné byly zaměněny za rostlinné). Významně klesla spotřeba masa, především hovězího a naopak stoupla spotřeba zeleniny a ovoce. Stále nás ale trápí nárůst obezity a cukrovky.
Lze shrnout, že ve většině vyspělých zemí Evropy jsme svědky poklesu úmrtnosti na choroby srdce a cév, ačkoli existují značné zeměpisné rozdíly. Pokles úmrtnosti Čechů na srdeční infarkty je způsoben poklesem základních rizikových faktorů v populaci. V ČR je hlavní příčinou zlepšení pokles cholesterolu. Platí, že nepřítomnost rizikových faktorů velmi výrazně chrání před srdečními příhodami a naopak, příhody se jen velmi vzácně vyskytují u osob, které hlavní rizikové faktory nemají.
Odborníci už vědí, že kardiovaskulárních rizikových faktorů je mnoho, ale každý z nich má trochu jinou váhu. Pokud je člověk obézní, a obzvláště je-li extrémně obézní, nepomůže mu snižování pouze krevního tlaku či cholesterolu. Je třeba primárně léčit tuto obezitu, nechceme-li, aby tito lidé zemřeli mladí.
Podobně jako obezita, i kouření je dalším problematickým rizikovým faktorem, který nesouvisí s léky a není vůbec snadné jej ovlivnit. V ČR kouří 20 % lidí starších osmnácti let, a velmi často kouří mládež. Kouření i obezita jsou rizikové faktory, které zásadním způsobem ovlivňuje sám pacient a jejichž omezení by významně zasáhlo do prognostických předpovědí populace ve vztahu k úmrtnosti na choroby srdce a cév. Jinak řečeno, kouření a obezita jsou dva zásadní problémy, kterým by se lidé měli věnovat sami pro sebe, aby neumírali mladí a zdevastovaní.
Zdroj: Kongres České internistické společnosti, Praha, listopad 2015
