Psal se rok 2003 a právě vyšla nová mezinárodní odborná doporučení pro diagnostiku a léčbu hypertenze (vysokého krevního tlaku). Jedním z hlavních bodů těchto doporučení bylo právě nastavení hodnot, na něž je žádoucí krevní tlak u pacientů snížit. Tyto cíle byly postaveny tak, že tlak by se měl u všech dostat pod hodnoty 140/90 (mmHg) a u diabetiků pokud možno pod 130/80. Celý svět začal diabetiky rázem léčit agresivněji a více. Následující roky však měly ukázat, že toto doporučení přišlo poněkud předčasně a bylo založeno na ne zcela reprezentativních datech.
Přehodnocení doporučení z roku 2003 přinesl rok 2010: velká studie ukázala, že medicína má opravdu účinné léky na vysoký krevní tlak. U pacientů léčených “agresivně” se podařilo dosáhnout velmi ambiciózních cílů a snížit krevní tlak na opravdu nízké hodnoty ve srovnání s pacienty, kteří byli léčeni takzvaně standardně. Oslňující efekt léčby byl ale doprovázen významným nárůstem nežádoucích účinků, zejména příliš nízkým tlakem a poklesem funkce ledvin. Hlavním problémem však bylo, že pokles krevního tlaku nevedl k očekávanému snížení rizika srdečních chorob, ba naopak, úmrtnost pacientů dokonce o něco narostla. Tento výsledek, spolu s několika dalšími studiemi s podobným výstupem, vedly nakonec i ke změně doporučení pro lékaře, jak léčit pacienty s hypertenzí.
Poslední doporučení z roku 2013 tedy upřednostnila méně ambiciózní cílové hodnoty u všech nemocných pod 140/90 mmHg a u diabetiků pod 140/85 mmHg. Doporučení navíc konstatovala, že prakticky neexistuje situace, kdy by bylo možno jednoznačně doporučit snižování krevního tlaku pod hodnoty 130 mmHg. Zdá se, že snižování krevního tlaku pod tyto hodnoty vede k vymizení jinak zcela jasného přínosu léčby.
Happy end se ale zatím nekoná. Aby to totiž nebylo tak jednoduché, od roku 2013 se objevily další vědecké poznatky, podle nichž zřejmě opravdu existují skupiny pacientů, u nichž má ambiciózní snížení tlaku pod 120 mmHg přínos (v podobě poklesu srdečně-cévních příhod a úmrtnosti). Na druhou stranu se stále zřetelněji ukazuje, že pacienti s diabetem mezi ně nepatří: u nich výraznější pokles krevního tlaku nemusí být vždy příznivý a je třeba léčit opatrně.
Vysoký krevní tlak tedy ještě neřekl své poslední slovo a v nejbližších letech budou kolem tohoto tématu ještě probíhat rušné diskuze.
Na závěr jedna důležitá věc: v každém případě však platí, že příliš vysoký krevní tlak našemu zdraví neprospívá a významně zvyšuje riziko srdečních infarktů a mozkových mrtvic. Proto je dobré své hodnoty krevního tlaku znát - ideální je proto návštěva lékaře, který vám tlak opakovaně přeměří (opakovaně proto, aby se vyloučil vliv stresu nebo dalších okolností, které by mohly výsledky zkreslit) a v případě potřeby vám doporučí vhodnou dietu a léčbu.
