Tukové polštáře a běsnící makrofágy

15.10.2015

Tuková tkáň není zcela lenošivá, jak jsme si donedávna mysleli, ale docela činorodý orgán. I když o tajemství našich tukových polštářů po těle nevíme zdaleka vše, víme toho poměrně dost, aby v nás tato tkáň budila respekt.

Je možné, že vzestup váhy a její věrný průvodce cukrovka (ošklivá dvojčata) jsou schopny zastavit doposud příznivý pokles srdečně-cévních příhod, především srdečních infarktů v naší populaci. Proto je dobré první ošklivé dvojče, tedy nadváhu, držet na uzdě a tím se zbavit i hrozby druhého, cukrovky. V současnosti se ukazuje, že spolu s nadváhou držíme na uzdě i další problém v našem těle. Naše vyšší váha a faldy v bocích totiž nevyprávějí celý příběh, jak dostat srdeční infarkt. 

Ani vyšší váha, ani rovnoměrně rozprostřený tukový obal našich těl nemusí být zásadním problémem a naopak naši relativně lehcí spoluobčané s pivním bříškem se mohou prodírat minovým polem srdečních infarktů. Z hlediska tukové tkáně hraje totiž významnou úlohu nejen její množství a rozložení, ale i to, co je schopna provádět. A je toho celkem dost. Nejedná se totiž o zcela lenošivou tkáň, jak jsme si donedávna mysleli, ale o docela činorodý orgán. I když o tajemství našich tukových polštářů po těle nevíme zdaleka vše, víme toho poměrně dost, aby v nás tato tkáň budila respekt. Je totiž schopná cosi provést s hlídkujícími imunitními buňkami zvanými monocyty, které skrze ni cestují a měly by nás chránit před infekcemi. Nadbytečná tuková tkáň pokud je jí příliš v nevhodném místě, například v oblasti pasu, nebo kolem našich tepen, dokáže monocyty zmást, či spíše rozběsnit, takže se změní v bojové buňky zvané makrofágy. Příroda tyto buňky původně naučila ničit cizorodé organismy, například bakterie, které by naše těla mohly ohrozit. Nicméně ve chvíli, kdy tuková tkáň tyto buňky zmilitarizuje, nejsou v jejich dosahu bakterie žádné. Proto si bezcílně bloudící a frustrované makrofágy doslova vybíjejí energii a zlost na našich tepnách, především jsou-li tyto tepny plné nadbytečného cholesterolu. To má za následek vznik nám dobře známé aterosklerózy, tedy předehry k infarktům a mozkovým příhodám. 

I když se bádá na lécích, které by makrofágy uklidnily a ochránily naše tepny, nejeví se tento směr jako příliš perspektivní ze dvou důvodů. Prvním důvodem je, že pokud nás skutečně napadnou nebezpečné bakterie, není zcela ideální mít v sobě podřimující a neškodné imunitní buňky. Proto se vědci snaží vytipovat pouze ty podtypy imunitních buněk, jejichž uspání by sice ochránilo naše tepny, ale neohrozilo nás při napadení cizími organismy. Druhým důvodem je, že než geniální vědci případně vymyslí a vytvoří bezpečné klidniče zmíněných imunitních buněk, můžeme si v zásadě pomoct sami - více se hýbat a kontrolovat naše úspěchy měřením snižujícího se obvodu pasu. Pokud se nám to povede, klesne u většiny z nás i cholesterol ve stěnách tepen a náš imunitní systém se zklidní. Takže běsnící makrofágy můžeme uchlácholit poměrně rychle sami. 

Použité odborné pojmy