Co je to “atletické srdce”?
Atletickým srdcem rozumíme soubor změn srdeční struktury a funkce, které jsou vyvolány sportovní zátěží. „Atletické srdce“ pracuje více, než je obvyklé, má větší minutový srdeční objem a při zátěži ve zvýšené míře spotřebovává kyslík z tepenné krve. Prostě se chová tak, jako kdyby postižený podával nějaký sportovní výkon. Zhruba 2 % vysoce trénovaných sportovců, nejčastěji veslařů, rychlostních kanoistů, ale i třeba cyklistů vyvine hypertrofii (zbytnění) levé komory, která připouští diagnózu této srdeční nemoci.
V rámci prevence náhlé srdeční smrti je stále široce diskutován přínos preventivních vyšetření sportovců. Jednotný názor nepanuje ani na využití hodnocení EKG, které se sice v některých studiích ukázalo jako účinný nástroj pro odhalení skrytého poškození srdce, avšak mnozí kritikové poukazují právě na náročnost hodnocení tohoto vyšetření a také na to, že atleti můžou být profesně poškozeni, pokud se vyšetření zhodnotí nesprávně.
Jak říká profesor Aleš Linhart, přednosta II. interní kardioangiologické kliniky VFN v Praze, v kardiologii se jako problematické jeví především odlišení přirozených změn od těch, které jsou spojeny s nerozpoznanými poruchami, které ohrožují své nositele vážnými komplikacemi.
V posledních letech se objevují nové důkazy o vlivu sportovní zátěže i na pravou stranu srdce. Je také zřejmé, že nárazová intenzivní zátěž bez potřebné přípravy a odpočinku skutečně u některých jedinců může navodit změny podobné poškozením srdeční svaloviny (kardiomyopatie), včetně rozvoje zvazivovatění srdeční svaloviny (myokardu).
Další nebezpečí: zakázané podpůrné látky
Situaci ve sportu dále komplikuje používání zakázaných podpůrných látek, které mohou mít nežádoucí účinky na srdce. V minulosti tak bylo možno najít v některých sportech změny srdeční struktury takového stupně, který pravděpodobně není prostým tréninkem dosažitelný.
Zvážíme-li narůstající počet aktivně sportujících jedinců v populaci, může se každý lékař - kardiolog setkat se změnami na srdci svědčícími pro atletické srdce. V takových situacích je klíčové, aby lékař dokázal posoudit, co je ještě přirozená a zdraví neohrožující změna a co je už nutné považovat za poškození srdeční svaloviny. Především na základě dlouhodobých italských zkušeností s pravidelným vyšetřováním závodních atletů byla vydána doporučení pro pravidelná vyšetření sportovců v průběhu jejich závodní sportovní kariéry. Kromě podrobného zmapování zdravotní historie a fyzikálního vyšetření mají tyto prohlídky obsahovat rovněž EKG vyšetření, které při správném hodnocení může identifikovat mnoho ohrožených jedinců. Před jejich vyloučením ze soutěže je však nutno diagnózu potenciálně nebezpečného onemocnění potvrdit dalšími specializovanými vyšetřeními. Podobný přístup je schopen snížit četnost náhlých úmrtí u sportovců.
