Kardiologové důrazně varují před pitím energetických nápojů u dětí a dospívajících

22.05.2015

V současné době konzumují děti a mladiství stále více energetických nápojů, ČR v jejich spotřebě suverénně vede. Mohou však vyvolat hypertenzi a arytmii. Kombinace s alkoholem pak může být pro nevyzrálý organismus dokonce smrtelná. 

 

Zvyšující se spotřeba tzv. energy drinků je natolik alarmující, že je jedním z témat prestižního 49. Výročního sjezdu AEPC (Association for European Paediatric and Congenital Cardiology), který je věnovaný srdečním onemocněním u dětí a dospělých s vrozenou srdeční vadou. Tento kardiologický kongres se v Praze koná právě teď, ve dnech 20. - 23.5. 2015. Pořadatelem je Dětské kardiocentrum 2. LF UK a FN v Motole, poskytující péči dětem se srdečním onemocněním z celé ČR.

Energetickými nápoji se rozumí ty, které obsahuji kofein, taurin, cukr nebo sladidla a další povzbuzující ingredience. Negativní dopad konzumace tzv. energy drinků potvrdily prestižní odborné zahraniční studie, které se zaměřily na vliv povzbuzujících látek na dětský a dospívající organismus. „Látky jako je taurin nebo guarana, které se zcela běžně vyskytují v energetických nápojích, mohou způsobit závažné komplikace zejména v kombinaci s alkoholem. Může dojit i k selhání ledvin, srdečnímu záchvatu či náhlé srdeční zástavě," říká Prof. Dr. med. Renate Oberhoffer, předsedkyně Pracovní skupiny pro prevenci AEPC z pediatrické kliniky v Mnichově. 

Kardiologové zároveň upozorňují, že mladí lidé (a jejich rodiče) nejsou dostatečně informováni o možných důsledcích konzumace energetických nápojů na mladý organismus. Riziko hrozí nejen u dětí užívajících léky či u dětí v pubertálním období, které se již se srdečními obtížemi léčí, ale i u ostatní populace této věkové kategorie. Zvýšená konzumace energetických nápojů má totiž vliv na fyzickou aktivitu a v dlouhodobém horizontu rovněž na vývoj organismu a jeho chování. 

Varující informace přinesla především práce vycházející z dotazníkového šetření publikovaná v roce 2014. Provedla ji EFSA (European Food Safety Authority) v roce 2012 u populace více než 52 000 osob ze 16 zemí EU. Dospělých bylo 14 500, adolescentů 32 000 a dětí 5 500.

Bylo zjištěno, že konzumace energetických nápojů se často pojí s alkoholem (u 56 % dospělých a 53 % dětí). Celkem 52 % dospělých a 41 % adolescentů pije tyto nápoje v souvislosti se sportovní aktivitou. Také se ukázalo, že prevalence konzumace energetických nápojů u adolescentů činí v České republice 82 % (horší je jen Belgie s 85 %, průměrná prevalence konzumace v 16 dotazovaných zemích činí 68 %). Česko však suverénně vede v konzumaci energy drinků u dětí: 40 % (průměr ve všech zemích je 18 %, v Belgii 8 % a všechny ostatní země kromě Británie, Španělska a Francie neměly vyšší prevalenci než 20 %).

“Myslím si, že studie EFSA a její výsledky nejsou dosud rozšířeny v povědomí lékařů u nás. To by se mělo změnit, protože této problematice je třeba věnovat potřebnou pozornost,” zdůraznil prof. MUDr. Jan Janoušek, Ph.D., přednosta Dětského kardiocentra 2. LF UK a FN v Motole. 

Zajímavá byla také zdůvodnění, proč se děti a adolescenti uchylují k pití energetických nápojů: 40 % adolescentů je vyhledává pro jejich chuť, 21 % uvádí, že potřebuje energii a 17 % potřebuje zůstat vzhůru.

“Bohužel není jasné, proč zrovna v České republice je spotřeba tak vysoká. Dětem mohou jít příkladem v konzumaci jejich rodiče, vliv může mít také reklama,” uvedla prof. Oberhoffer a dodala, že prvním krokem, jak nepříznivou situaci změnit, je informovanost lékařů, rodičů a dětí o rizicích energetických nápojů. Regulace konzumace energy drinků na vládní úrovni vyžadují předložení vědeckých studií, ty však teprve vznikají. 

Nejde pouze o bezprostřední rizika, například na již zmíněný kardiovaskulární systém, ale i o to, že děti se tímto způsobem učí pít sladké nápoje a existují studie dokazující, že pití energetických nápojů zvyšuje riziko konzumace alkoholu v pozdějším věku. Kofein v energetických nápojích je farmakologicky aktivní látka, u níž hrozí riziko z předávkování. Podle slov prof. Oberhoffer lze za toxické množství považovat 3 mg kofeinu na jeden kilogram hmotnosti (jedna plechovka či lahev nápoje mívá zpravidla obsah kolem 80 mg kofeinu), na dítě či dospívajícího tedy stačí málo.

 

Použité odborné pojmy