Krocení příliš bujných plátů

20.04.2015

U některých pacientů si nejsme jisti, jak agresivně bychom měli v léčbě rizikových faktorů aterosklerózy postupovat. Tito pacienti se nacházejí v určité šedé zóně a svými vlastnostmi zcela nesplňují nastavená pravidla pro léčbu. U nich si často pomáháme speciálním ultrazvukem, kdy se snažíme zjistit, zda tito pacienti již mají na krčních tepnách či na tepnách dolních končetin přítomné aterosklerotické pláty.

Jejich zobrazení nám může pomoci při rozhodování o léčbě. Pokud jsou větší pláty přítomny, častěji saháme po tabletách ke krocení krevního tlaku či zlého cholesterolu. Kromě zlepšení odborné lékařské péče mohou tato vyšetření pacienty stimulovat i k lepší spolupráci.

Pacient, který vidí aterosklerotický plát ve své tepně doslova v přímém přenosu na obrazovce, je následně více motivován k tomu, aby například přestal kouřit. 

Nicméně, méně důvěřiví a hloubaví pacienti se nás často ptají, zda se jim pláty skutečně zmenší, když přestanou kouřit, zhubnou či začnou užívat léky. Poctivá odpověď je, že s „okometrickým“ úbytkem velikosti plátu to tak slavné nebude, nicméně tento plát ztratí svou nebezpečnou bujnost a zajizví se. Co to znamená? 

Zásadní je dělení plátů na stabilní a nestabilní. Tyto dva druhy plátů se liší v řadě parametrů. Stabilní pláty mohou být poměrně veliké, výrazně ucpávající postiženou tepnu, ale jsou „pěkně“ zajizvené, skládají se převážně z vaziva a svého nositele neohrožují na životě. Rostou totiž pomalu a dávají tak postižené tepně a tělu čas se přizpůsobit. Tepna nad plátem se totiž umí do určité míry rozšířit a zvýšit průtok krve, tělo pak umí vytvořit, či nově otevřít, další náhradní tepny, které postižené místo obejdou. Takový plát, je-li například v srdeční tepně, působí bolesti většinou pouze při námaze, a pokud člověk zvolní, bolest zmizí. Takový plát život neohrožuje, jenom občas otravuje.

Na druhé straně nestabilní plát je často skrytý ve stěně tepny, kterou významně neucpává a nevaruje obvykle ani bolestmi při námaze. Přitom je velice křehký a při určité zátěži může na straně obrácené do tepny prasknout. Krevní elementy následně reagují úplně stejně, jako když se řízneme – vytvoří nad plátem krevní sraženinu. Ta může tepnu uzavřít během desítek sekund a nedá tělu ani tepně šanci na žádné korekce. Pokud k tomu dojde opět na srdeční tepně, dochází často k infarktu, který nás může i zabít či zmrzačit a to i ve chvíli, kdy nic těžkého neděláme. 

Vtip léčby aterosklerózy je v tom, že když přestaneme kouřit, jíme zdravě a máme dostatek pohybu, případně nám pomohou lékaři nějakou pilulkou, zmíněné nestabilní/bujné pláty se sice příliš nezmenší, ale výrazně se zklidní, tedy zajizví a přestanou nás ohrožovat. Je zajímavé, že nejen léky ale i dietní opatření mohou mít na zklidnění bujných plátů velice rychlý efekt.

Použité odborné pojmy