Jak nás deptají posuny času aneb Co může způsobit jedna ukradená hodina?

16.03.2015

Dne 29. března 2015 se ručičky hodin ve 02:00 posunou o 60 minut dopředu a zase se budeme budit o hodinu dříve. Celkem bez problémů se tomu přizpůsobí jízdní řády. O tom zda a jak se přizpůsobí naše těla, včetně srdce a tepen, se stále vedou spory. Posuny času mají totiž řadu amatérských i profesionálnějších odpůrců. 

 

Již samostatným rizikem je ranní buzení bez ohledu na časové posuny. V tomto období se vyplavují katecholaminy a další působky (hormony) působící na náš cévní systém převážně zátěžově, tedy negativně. V důsledku těchto změn nám například stoupá krevní tlak, zrychluje se tepová frekvence, stoupá srážlivost krevní. To znamená určitý tlak na naše tepny, a pokud je někde slabší místo typu nestabilního aterosklerotického plátu v tepenné stěně, může v ranním náporu popsaných událostí toto místo povolit. Aterosklerotický plát praskne, nad ním se vytvoří krevní sraženina, ta následně ucpe postižený úsek tepny. Pokud má tento úsek tepny monopol na zásobování například srdečního svalu, může dojít k život ohrožujícímu srdečnímu infarktu. Dalším ranním černým scénářem může být uvolnění kusu zmíněného nestabilního plátu, kdy jeho část nechtěně odcestuje do mozkových tepen a ucpe jednu z nich, čímž způsobí mozkovou mrtvici.

Vyšší výskyt srdečních infarktů i mozkových mrtvic v ranních hodinách byl opakovaně popsán a potvrzen i řadou vědeckých studií a, jak bylo zmíněno na začátku, má i věrohodný biologický podklad. Z hlediska vlastního posunu času není však zatím jasné, zda jde o amatérskou nevrlost většiny z nás, kterým se nechce na jaře dříve stávat, nebo zda mají protesty proti posunu času dopředu či dozadu nějaký reálný, nejlépe vědecký podklad.

Jednou ze seriózních vědeckých prací na toto téma je poměrně nedávná studie ze Spojených států amerických, konkrétně z jedné větší nemocnice v Michiganu. Vědci zde zpětně hodnotili počet pacientů přijatých s akutním srdečním infarktem v týdnu následujícím po posunu času dopředu, tedy na jaře a v týdnu následujícím po posunu času zpět, tedy na podzim. Hodnotili období od října 2006 do dubna 2012 a sledovali, zda dochází k většímu příjmu pacientů se srdečními infarkty ve sledovaném období. Jako kontrolní období sledovali výskyt srdečních infarktů v ostatních týdnech. Vyhodnotili data 935 pacientů, z toho 40 % žen a zjistili toto: došlo k mírnému vzestupu počtu pacientů přijatých se srdečním infarktem nemocnice v týdnu, kdy se čas posouval vpřed, tedy na jaře. Při posunu zpět, tedy na podzim bylo infarktů nepatrně méně. Rozdíly mezi jarem a podzimem byly ale poměrně malé a statisticky nevýznamné – riziko stoupalo přibližně o 17 % na jaře, na podzim se výrazně neměnilo – byl zde náznak poklesu o 1 %.

Na mozkové mrtvice se zaměřili autoři jiné studie, tentokrát ze Spolkové republiky Německo. Ti si položili otázku, zda ranní riziko je spojeno čistě s denním cyklem, či výhradně s ranním buzením. Konkrétně sledovali, zda s posunem času dopředu či dozadu se podobně posune častější výskyt mozkových příhod. Pokud by totiž platily čistě biologické hodiny, nemělo by dojít ve výskytu mozkových mrtvic k žádné časové změně. Zjistili však, že k posunu výskytu mozkových příhod dopředu či dozadu s posuny času skutečně dochází, že tedy skutečně záleží na tom, kdy se budíme a ne na tvrdě nastavených biologických hodinách.

K mírnému vzestupu srdečních infarktů a možná i mozkových mrtvic přinejmenším při jarním posunu času tedy s velkou pravděpodobností dochází.

Co dělat, než se příslušné autority rozhodnou případně posuny času zrušit (což je méně pravděpodobné)?

Obecná rada je žít zdravě, abychom v sobě neměli nestabilní pláty, tedy nekouřit, příliš nesolit, příliš nesladit, méně mastit a více se hýbat.

Pokud jsme však již léčeni například pro vysoký krevní tlak, je ideální mít vlastní spolehlivý přístroj a změřit si krevní tlak hned ráno po probuzení před užitím ranních léků. Pokud je tlak vysoký, dohodnout se s lékařem na úpravě léčby, aby překryla i kritické ranní hodiny; může to vyřešit přidaná večerní dávka léku na kontrolu krevního tlaku či podávat léky spolehlivě dlouhodobě působící na tlak nejméně 24 hodin.

Popularizující odborníci na posuny času pak ještě radí toto: při podzimním posunu času zpět jít už ve čtvrtek a v pátek spát a vstávat o 15 minut a v sobotu a v neděli o 30 minut později než obvykle. Lidé mají po probuzení podniknout krátkou procházku a vyváženě posnídat. Pro zřejmě nebezpečnější posun času na jaře by měl alespoň teoreticky platit opačný postup s výjimkou procházky a vyvážené snídaně, které by jistě měly zůstat. Není to striktně vědecky ověřeno, ale určitě se tím nic nezkazí.

Zdroje:
1) Jiddou MR(1), Pica M, Boura J, Qu L, Franklin BA. Incidence of myocardial infarction with shifts to and from daylight savings time. Am J Cardiol. 2013;111(5):631-5.
2) Foerch C, Korf HW, Steinmetz H, Sitzer M; Arbeitsgruppe Schlaganfall Hessen. Abrupt shift of the pattern of diurnal variation in stroke onset with daylight saving time transitions. Circulation. 2008 Jul 15;118(3):284-90

 

Použité odborné pojmy