ICHDK: Když chůze bolí

13.02.2015

Ischemická choroba dolních končetin je onemocnění postihující tepny. Dochází k tomu, že se tepny postupně zužují a může nastat i jejich úplný uzávěr. Následkem uzávěru tepny je ischemie (nedokrevnost). Prakticky to znamená, že končetina, která se nachází pod tepenným uzávěrem, přestává být zásobována dostatečným množstvím krve a ocitá se tak bez kyslíku a důležitých živin.

 

Příčin ischemické choroby dolních končetin (často se používá jen zkratka ICHDK) je několik: ateroskleróza, krevní sraženina, zánět nebo zúžení tepen na základě poruch nervů, které postiženou cévu ovlivňují. V dnešní době je nejčastější příčinou ateroskleróza, ICHDK lze tedy nazvat civilizační nemocí stejně jako třeba cukrovku 2. typu nebo obezitu.

Ateroskleróza, je dlouhodobě probíhající onemocnění, které je způsobené především ukládáním látek tukové povahy ve stěně tepny. V místě, kde se tukové látky ukládají, vzniká zúžení tepny a krev tudy nemůže dostatečně proudit.

ICHDK má čtyři fáze

ICHDK má různé projevy a je užitečné ji podle pokročilosti rozdělit do čtyř fází. V první fázi nemocný nepociťuje žádné obtíže, ale postižená končetina a zvláště její okrajová část bývá chladná, zejména pokud je i okolní teplota prostředí nízká. Jestliže by bylo provedeno vyšetření cév dolní končetiny, odhalilo by se i v této fázi počínající zúžení tepen.

Později, ve druhé fázi onemocnění se objeví typický příznak: občasné kulhání (klaudikace), k němuž dochází v důsledku bolesti vznikající při chůzi tím, jak se nedokrvují svaly postižené nohy. Prudká bolest nemocného donutí kulhat nebo se zastavit. Pokud se nemocný zastaví a odpočine si, bolest odezní a on může pokračovat v chůzi.

Jestliže se onemocnění dále zhoršuje, bolest se objevuje při ujití kratších vzdáleností (již po 200–300 metrech) a nemocnému výrazně zhoršuje kvalitu života. Je možné říci, že čím kratší je vzdálenost, kterou je postižený člověk schopen ujít, aniž by při tom pociťoval bolest, tím horší je stav tepen.V tomto stadiu se již mohou objevovat změny jako je suchost kůže, ztráta ochlupení, ochablost svalstva, pomalý růst a lomivost nehtů.

V třetí fázi je bolest končetiny trvalá, objevuje se přes den, ale často působí největší problémy v noci, kdy nemocného budí ze spánku. Úleva se pak dostaví při svěšení končetiny. V poslední, čtvrté fázi, je stav prokrvení končetiny již kritický, objevují se svalové záškuby a křeče. Nemocný je ohrožen gangrénou (odumřením tkání), která se nejprve projeví na okrajových částech, tedy prstech.

Nebezpečí představují jakékoli ranky a poranění, protože kvůli špatnému prokrvení se rány hojí hůře a vznikají tak rozsáhlé defekty, které můžou skončit i amputací končetiny.

Rizikové faktory ICHDK

Kouření významně přispívá ke vzniku ICHDK, u kuřáků je oproti nekuřákům pravděpodobnost vzniku 100:1! Další rizika představují nedostatek pohybu, vyšší věk, psychické stresy, obezita a hypertenze neboli vysoký krevní tlak, (nad 140/90 mmHg a u diabetiků nad 130/80 mmHg). Na vzniku se podílí i zvýšená hladina cholesterolu v krvi a porucha metabolismu tuků a cukrů. ICHDK se často objevuje jako komplikace cukrovky.

Léčba ICHDK: běh na dlouhou trať 

Aby byla zvolena správná léčba, lékař musí určit diagnózu a stadium, v němž ICHDK právě je. Důležité pro něj budou informace, kdy se prvně objevila bolest končetiny, v jaké části je lokalizována, jak dlouho pacienta obtěžuje, vyskytuje-li se pouze při námaze nebo je-li přítomna i v klidu a případně jakou vzdálenost je pacient schopen ujít, aniž by se objevily obtíže. Součástí léčby by mělo být i vyšetření na vysoký krevní tlak nebo cukrovku.

Mezi základní, ale již náročnější vyšetření, která může lékař požadovat, jsou: ultrazvukový Dopplerův test, duplexní barevná sonografie nebo arteriografie (nástřik tepen k posouzení významnosti jejich zúžení).

Cílem léčby je odstranění tepenného uzávěru nebo zúžení. První krok představuje polochirurgické řešení, tzv. perkutánní transluminální angioplastika (PTCA). Další postup je farmakologický: většinou infuze léků rozšiřujících cévy. Třetí metodou je provedení cévní endoprotézy. V následující léčbě je důležitá úprava životosprávy a eliminace rizikových faktorů. Je-li problém vázán na krevní sraženinu, provádí se jeho odstranění a na něj navazující léčba bránící srážení krve.

Jak se vyhnout ICHDK?

Důležité je, jako u všech civilizačních nemocí, dodržovat správnou životosprávu. To znamená především nekouřit, jíst zdravou a vyváženou stravu. Důležitá je pravidelná fyzická aktivita a léčba přidružených onemocnění (cukrovka, vysoký cholesterol, hypertenze atd.), vhodné je také zhubnout (body-mass index by měl být 18,5–25,0).

Uvedená opatření pltí i pro osoby, kteří již ICHDK mají. Ti by měli navíc dávat na své nohy velký pozor, podobně jako diabetici: vyvarovat se zraněním na postižené končetině, nechodit na boso, nosit pohodlnou, vzdušnou obuv, která netlačí, nejlépe s krytou patou i špičkou. Nohám je třeba věnovat dostatečnou a šetrnou hygienickou péči. Pedikúru by měl provádět odborník, aby se předešlo poraněním. 

Zásady správné životosprávy při ICHDK

 - jezte pestrou stravu rozloženou do celého dne

 - zvyšte spotřebu zeleniny a ovoce na 600 g denně (400 g zeleniny, 200 g ovoce)

 - denně konzumujte nejméně 2 l tekutin, přednost dávejte vodě

 - nezapomínejte na pravidelnou denní konzumaci mléčných výrobků, nejlépe zakysaných

 - na teplou i studenou kuchyni používejte rostlinné oleje a kvalitní margaríny

-  maso jezte jen libové, bez viditelného tuku

- omezte smažené pokrmy a vyhýbejte se oplatkám, keksům a sušenkám s náplní a polevou

- vybírejte si potraviny s nižším obsahem sodíku, nepřisolujte

- omezte jednoduché cukry, tedy cukr a potraviny cukr obsahující (také med, sirupy a obecně sladké nápoje) a výrobky z bílé mouky

- snažte se upřednostňovat celozrnné varianty potravin – těstovin, rýže, chleba, pečiva

 - nezapomínejte na pravidelnou pohybovou aktivitu, ideální je alespoň půl hodiny denně (i svižnější procházky se počítají)

 Tuky a prevence aterosklerózy

Ve stravě by měly převažovat kvalitní tuky s převahou nenasycených mastných kyselin a ideálně s co nejvyšším obsahem omega-3 nenasycených mastných kyselin. Jejich zvýšená konzumace (na úkor nasycených mastných kyselin) přispívá ke snižování hladiny cholesterolu v krvi a dalších kardiovaskulárních (srdečně-cévních) rizik. Zdrojem omega-3 nenasycených mastných kyselin jsou zejména některé rostlinné oleje (řepkový, sójový, lněný), tuk ryb, ořechy a semínka a některé kvalitní margaríny. 

Jak tuky správně použít? Ve studené kuchyni používejte rostlinné oleje a kvalitní rostlinné tuky, na vaření, dušení, pečení rostlinné oleje (olivový, řepkový), rostlinné tuky s vyšším procentem tuku (nad 60 %), na smažení řepkový olej, olivový olej, speciální tuky, na dlouhodobé smažení a fritování pak tuky speciálně na tyto úpravy vyrobené.

 

Příklad jídelníčku

  

 

Program domácího cvičení pro pacienty s klaudikacemi: 

• 3 x týdně chůze tempem, které si zvolí sám pacient

• do vyvolání bolesti v končetině, s pokračováním po jejím odeznění

• postupné prodlužování celkové doby cvičení/chůze (ev. kontrola dodržování programu pomocí krokoměru)

 

týden       celková doba chůze

1. - 2.      20 minut

3. – 4.     25 minut

5. – 6.     30 minut

7. – 8.     35 minut

9. – 10.   40 minut

11. – 12. 45 minut

 

 Zdroje: vitalion.cz. prevence-ichdk.cz

Použité odborné pojmy