Proč i v roce 2015 raději PUFAT než SAFAT

21.01.2015

Název spíše připomíná Ptydepe, tedy umělý jazyk ze hry Václava Havla. Jedná se ale o důležité informace pro kvalitní a přiměřeně dlouhý život.

PUFA je totiž anglická zkratka pro polynenasycené mastné kyseliny (PolyUnsaturated Fatty Acids) a SAFA pro nasycené mastné kyseliny (SAturated Fatty Acids), tedy v zásadě rostlinné a živočišné tuky. Již desítky let trvá souboj mezi příznivci rostlinných tuků a mezi těmi, kdo tvrdí, že živočišné tuky nejsou zas až tak hrozné.

Často se vše zjednoduší na souboj příznivců margarinů a příznivců másla (více zde). Obhájci živočišných tuků poukazují na to, že v řadě studií neprovázelo snížení živočišných tuků snížení zdravotních komplikací. Příznivci rostlinných tuků kontrují tím, že pokud se živočišné tuky nahradily rostlinnými, přínos pro zdraví byl zřejmý; pokud však byly živočišné tuky nahrazeny například jednoduchými cukry, žádný efekt to nepřineslo.

Koncem minulého roku byla zveřejněna studie, která mírně nahrává zastáncům rostlinných tuků, nicméně některými výsledky překvapila. Jednalo se o rozsáhlou finskou studii, ve které více než 21 let sledovali vliv dietní návyků na úmrtnost na srdečně cévní onemocnění u téměř 2 000 mužů středního věku. Zjistili, že větší příjem rostlinných tuků byl jednoznačně příznivý z hlediska nižšího výskytu uvedených onemocnění. Překvapivě však nezjistili očekávanou souvislost živočišných tuků s těmito chorobami, zde byly výsledky neutrální. Navíc autoři zkoumali vliv i mononenasycených mastných kyselin a u těch překvapivě zjistili vzestup srdečně-cévních chorob; tyto mastné kyseliny by totiž měly mít ochranný vliv na naše tepny a často jsou zmiňovány jako jacísi souputníci rostlinných tuků s příznivými účinky. Velice přijatelné vysvětlení by mohlo být, že zásadním faktorem je v jaké potravině živočišné i rostlinné tuky konzumujeme; tedy jaké je konkrétně jejich vzájemné zastoupení a jaké další látky je v potravě doprovázejí.

Tedy pokud například přijímáte zdánlivě škodlivé živočišné tuky v mléčných výrobcích, mohou mít překvapivě příznivé účinky, pokud je však přijímáte v mase, mohou výrazně škodit. Tyto rozdíly jsou zřejmě způsobeny přítomností dalších látek, vhodných minerálů a vitamínů (draslíku, fosforu, vápníku, vitaminu D a další) v mléce, na druhou stranu může větší množství cholesterolu a sodíku v masitých potravinách nepříznivé účinky živočišných tuků zesilovat. Je proto pravděpodobné, že analýzy složení celých potravin a ne jen jedné jejich složky mohou odhalit příznivý či nepříznivý vliv nasycených a nenasycených mastných kyselin.

Nabízí se analogie s užíváním vitaminů. Pokud sníte vitaminy A, E, C jako součást zeleniny a ovoce, je to z hlediska zdraví Vašich tepen skvělé. Pokud je spolknete jako osamocené tablety z lékárny, může nastat pravý opak, a tyto bludné a v jiných složkách potravy neukotvené vitamíny začnou spíše tepny poškozovat (více zde). Podobný příběh je možné vyprávět i o nasycených a nenasycených mastných kyselinách. Záleží v jakém jídle a v jaké formě je sníte. Pokud si lehce namažete celozrnný chleba menším množstvím másla a k tomu přidáte mrkev či lépe dvě mrkve, uděláte pro své zdraví více, než když si na rostlinném oleji usmažíte vuřty.

Takže i v tomto roce je vhodnější více PUFAT, tedy konzumovat více ryb, luštěnin a obecně zeleniny a méně SAFAT, tedy konzumovat méně masa a masných výrobků.

Zdroje: 

Jared P. Reis Dietary Fatty Acids and Coronary Heart DiseaseArterioscler Thromb Vasc Biol. 2014;34:2520-2521.

Virtanen JK, Mursu J, Tuomainen T-P, Voutilainen S. Dietary fatty acids and risk of coronary heart disease in men: the Kuopio ischemic heart disease risk factor study. Arterioscler Thromb Vasc Biol. 2014;34:2679–2687.

 

Použité odborné pojmy



Fórum zdravé výživy