Když nás trápí nízký tlak

13.11.2014

Máte-li nízký tlak, mnou si lékaři spokojeně ruce, protože nejsou poškozovány ledviny nebo mozek. Ale pacienti si mnou ruce spíše proto, že je zebou. Nízký tlak může i za kolapsové stavy.

Opakovaně jsme na těchto stránkách zmiňovali nebezpečí vysokého krevního tlaku i možnosti, jak ho zjistit a léčit. Víme jistě, že zvýšený krevní tlak poškozuje mozek, srdce, ledviny a další části našeho těla. Protože však naprosté většině postižených vysoký krevní tlak pocitově nevadí, znepokojuje převážně lékaře. Pro nízký tlak platí pravý opak. Lékaři si při něm mnou spokojeně ruce, protože nejsou poškozovány zmíněné orgány, ale pacienti si mnou ruce spíše proto, že je zebou. Někdy dokonce mohou nastat při nízkém tlaku a následném snížení zásobení mozku krví i kolapsové stavy až stavy bezvědomí, například po delším stání. 

Skutečně nebezpečný pak může být nízký tlak jako důsledek zvracení a průjmů u malých dětí či naopak u starších a méně soběstačných osob. Zde je doslova životně důležité nahradit ztracené tekutiny. Opatrnosti je třeba i u starších pacientů, kteří jsou paradoxně léčeni pro vysoký krevní tlak. Někteří z nich totiž mohou mít při postavení tlak náhle nízký, což může mít za následek pády s nebezpečnými poraněními. Proto je důležité u těchto pacientů měřit krevní tlak nejenom vsedě ale i vstoje. 

Obecně za nízký krevní tlak považujeme takový tlak, který pacienty ohrožuje či obtěžuje. Naměřená čísla jsou méně důležitá. Obecně považujeme za číselně nižší hodnoty ty, které nedosahují 100 milimetrů rtuti horního (systolického) krevního tlaku. Pokud se postavíme, systolický tlak by neměl klesnout o více než 15 milimetrů rtuti proti hodnotám vsedě, diastolický by měl dokonce vzestoupit. Pokud k tomu nedojde, hovoříme o nízkém tlaku vstoje (posturální hypotenzi), který by mohl být příčinou obtíží pacienta. 

Při léčbě nízkého tlaku, který svým nositelům dělá problémy, je zásadním opatřením úprava životosprávy. Prvním krokem k léčbě nízkého tlaku je dostatečný pitný režim, který by měl být kolem 2 litrů denně, v horkých dnech a při sportování i více, 3-4 litry. Po doplnění tekutin je možné si dát i dobrou kávu, která také krevní tlak zvyšuje, rozhodně však ne jako tekutinu; káva má močopudné účinky a samotná by mohla stav ještě zhoršit. Alkoholem by se pak nízký tlak neměl „léčit" nikdy. U řady z nás, především u těch s vyšší postavou a s křečovými žilami, pomáhá bandáž a cvičení dolních končetin. Tyto manévry totiž „přemisťují" krev do horních partií těla včetně mozku a předcházejí poruchám jeho prokrvení. U pacientů s nejhoršími obtížemi, které výrazně neustupují ani po režimových opatřeních, někdy předepisujeme lék, který zvýší odpor tepen na periferii a tím zvýší i krevní tlak. Jmenuje se midodrin a v lékarnách je dostupný pod názvem Gutron jako kapky či tablety.

Pokud nepomůže ani tento lék, radíme nízkým tlakem deptaným osobám, aby ve chvíli, kdy se objeví nevolnost s možností kolapsu, okamžitě zaujaly vodorovnou polohu a zvedly nohy, bez zřetele na to kde se právě nalézají. Je sice nepříjemné si například v zimě lehnout v plné tramvaji a v plném oblečení na zem, ale je to lepší než skončit v této poloze nedobrovolně o chvíli později a ještě se při tom poranit.

Závěr:
Pokud nedělá nízký tlak svým nositelům potíže, je spíše příznivým znamením a nemá smysl se pokoušet ho zvyšovat. Pokud výrazně komplikuje postiženým osobám život, lze v naprosté většině tento stav zlepšit úpravou životního stylu, především zvýšeným příjmem tekutin, bandážemi dolních končetin a cvičením. V nejvíce úporných případech lze u vybraných osob s opatrností zkusit i některé léky.

Mohlo by vás také zajímat:

Co dělat, když vysoký krevní tlak vzdoruje

Akutní cévní mozkové příhody - příručka pro osoby ohrožené cévní mozkovou příhodou, jejich rodinné příslušníky a známé

Použité odborné pojmy



Fórum zdravé výživy