Při revmatoidní artritidě buňky vlastního imunitního systému napadají kloubní výstelky. Výsledkem je zánětlivé postižení napadeného kloubu, což je spojeno s jeho bolestí a řadou dalších příznaků.
V České republice má revmatoidní artritidu zhruba 120 tisíc lidí, přičemž ženy jsou postiženy 2-3× častěji než muži. Průměrný věk, kdy se onemocnění plně rozvine, bývá mezi 40. a 60. rokem, nejde tedy o "nemoc stáří", jak si někdy lidé mylně myslí. Při rozvoji onemocnění hraje svoji roli dědičnost, ale riziko zvyšuje mimo jiné také kouření.
Výsledkem "boje" bílých krvinek proti kloubním výstelkám vlastního těla je otok kloubu, bolest a v samotném důsledku i poškození a deformita takového kloubu. Klouby bývají horké, citlivé na dotyk, ztuhlé a méně pohyblivé. Zpočátku bývají postiženy malé klouby na ruce a na noze a zápěstí. Pokud nemoc postupuje, není výjimkou ani postižení kolen, kyčlí, ramen nebo kloubů páteře, pacienti mají potíže s pohybem.
Rozvoji onemocnění často předcházejí příznaky připomínající chřipku: zvýšená teplota, ubývání na hmotnosti, nechutenství, únava.
Postiženy jsou i další orgány
Nejsou to však pouze klouby, co je při revmatoidní artritidě zasaženo. Typické je také postižení kůže (revmatoidní uzly), ledvin, srdce (zánět osrdečníku), plic (výpotky nebo fibróza), krevních cév, oka (záněty spojivek, bělimy), kostí (osteoporóza a následné zlomeniny). "V dobách, kdy jsem s revmatologií začínal, bylo pro tehdejší lůžkové oddělení typické, že oddělením nešlo kvůli velkému množství vozíků a berlí, které těžce postižení pacienti používali, pořádně ani projít. Dnes je situace diametrálně odlišná. Procento lidí, kteří dospějí až do závažných stadií své choroby, je díky moderní terapii mnohem menší; pokud nakonec dojde k nadměrné destrukci kloubu, existují možnosti jeho náhrady implantáty, " vzpomíná na začátky léčby revmatoidní atritidy profesor Karel Pavelka, vedoucí pražského Revmatologického ústavu v rozhovoru pro Medical Tribune.
Pro dobré vyhlídky pacienta do budoucna je klíčová správná a hlavně včasná diagnostika, protože čím dříve se choroba začne léčit, tím lepších výsledků lze dosáhnout. Platí to zejména pro nejmodernější takzvanou biologickou léčbu, která u některých pacientů dokáže chorobu nejen zpomalit, ale i zcela zastavit. Léčba revmatoidní artritidy je doživotní a vyžaduje velkou píli a mnohdy sebezapření. Do léčebného schématu nepatří jen biologická léčba a další farmaka, ale také úprava životního stylu a důsledná rehabilitace.
Zvýšené riziko srdečně-cévních příhod
Revmatoidní artritida je navzdory stále se zlepšující léčbě závažné onemocnění. Znamená totiž pro organismus další rizika, často dlouho skrytá. Kvůli dlouhodobě probíhajícímu zánětu mají pacienti vyšší riziko, že u nich dojde k srdečně-cévnímu onemocnění jako je například srdeční infarkt. Zánět urychluje rozvoj aterosklerózy, která poškozuje cévy. Revmatoidní artritida a s ní spojený zánět pravděpodobně ovlivňují i další rizikové faktory aterosklerózy, jako je krevní tlak a poruchy tukového metabolismu.
Bohužel tak platí, že pacienti s revmatoidní artritidou umírají dříve než běžná populace a nejčastější příčinou jejich úmrtí jsou právě onemocnění srdce a cév.
Jak snížit riziko srdečního infarktu při revmatoidní artritidě?
1. Pacient s revmatoidní artritidou by se měl věnovat fyzické aktivitě. Prospěje tak nejen svému srdci a cévám, ale i kloubům, které potřebují cvičit.
2. Lékař by měl dbát nejen na léčbu revmatoidní artritidy, ale i prevenci srdečně-cévních onemocnění: řada pacientů s revmatoidní artritidou je díky svému riziku "kandidátem" na podávání statinů, léků, které snižují hladiny škodlivého cholesterolu a podle některých studií mohou také mírnit zánět a snižovat aktivitu revmatoidní artritidy.
3. U pacientů s revmatoidní artritidou je často nedostatečně diagnostikován a léčen vysoký krevní tlak (hypertenze).
4. Důležitá je časná a správná léčba základního onemocnění, tedy revmatoidní artritidy. Kromě toho, že se ovlivní škodlivý zánět, má tradiční lék, metotrexát, pravděpodobně také ochranné účinky na srdce. Cévní stěnu může podle některých výzkumů příznivě ovlivňovat také nejmodernější biologická léčba.
5. Nekouřit!
Biologická léčba vrací pacienty s revmatoidní artritidou do života
Pacienti s revmatoidní artritidou postupně ztrácejí svou produktivitu, kvůli nemoci se zvyšuje počet dní, kdy jsou v pracovní neschopnosti a řada z nich nakonec zaměstnání ztratí úplně. Revmatoidní artritida pacientům zkracuje život až o 10 let a často ústí v invaliditu. „Sociální a ekonomické dopady revmatických chorob jsou enormní, přitom výsledky ukazují, že včasná léčba dokáže pacientům umožnit návrat do zaměstnání. Pacienti jsou tak opět produktivní, a proto i přes značné investice do jejich léčby, dochází nakonec k úspoře, a to v rámci sociálních rozpočtů," popisuje prof. Vencovský z Revmatologického ústavu v Praze
Jednou z možností, jak revmatoidní artritidu léčit, je moderní biologická léčba. Biologické léčbě se říká také „cílená", protože působí přesně v oblasti vzniku problému. Nezatěžuje zbytek organismu a má méně nežádoucích účinků. V tuzemsku je však přístup k cílené léčbě velmi omezený, užívají ji pouhá 3 % všech pacientů s revmatoidní artritidou. „Zatímco v zahraničí se biologickou léčbou léčí i 20 - 30 % vhodných pacientů, u nás jsou to stále jednotky procent. Přetlak vhodných pacientů vede ke vzniku tzv. čekacích listin. V současnosti je na nich zapsáno asi 6 % vhodných pacientů, kteří na léčbu čekají," říká Edita Müllerová, předsedkyně představenstva neziskové organizace Revma Liga v ČR. Důvody jsou zejména ekonomické - cílenou léčbu předepisuje kvůli úsporám jen omezený počet revmatologů ze specializovaných center. Ty mají navíc omezené rozpočty, které nedovolují léčit pacienty v časnějších stádiích onemocnění.
„Naši pacienti si zaslouží dostávat nejlepší možnou léčbu od brzkých stádií onemocnění, a ne až poté, co jsou již v invalidním důchodu. Data hovoří jasně - státu se vyplatí připlatit na drahou, ale účinnou léčbu, pokud dokáže pacienta zachovat déle práceschopného. Lékaři chtějí pro pacienty to nejlepší, ale jsou omezeni financemi. Chtěli bychom, aby se rozpočty pro specializovaná centra pro příští rok zvýšily v souladu s prohlášením ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka, který přislíbil vložit miliardy ušetřené letos na lécích do léčby většího množství pacientů biologickou léčbou," dodává Müllerová.
Použitá literatura a odkazy:
Závada J. Kardiovaskulární riziko u revmatoidní artritidy - od patofyziologie k praxi. Postgraduální medicína 05/2011.
Novotný T. Pacientům bych jednou chtěl nabídnout šanci na vyléčení. Medical Tribune 08/2014.
www.revmaliga.cz
www.revmaticke-nemoci.cz
